11. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
DRM radiopřijímač
11. 10. 2006

Digitální vysílání Radia Praha v systému DRM

Stanice Českého rozhlasu pro zahraničí Radio Praha začne v tomto týdnu vůbec poprvé experimentálně vysílat v systému DRM.

Digital Radio Mondiale je aplikace digitálního přenosu rozhlasových programů v pásmech dlouhých, středních a krátkých vln, kde má v budoucnu nahradit dosavadní analogový AM rozhlas. Hlavní předností DRM je, že na rozdíl od ostatních pozemních digitálních systémů, jeden krátkovlnný DRM vysílač poměrně nízkého výkonu může pokrýt příjmem velkou část Evropy. Očekává se, že vysílání Radia Praha přenášené z britského Rampishamu na jihu Anglie, které tento týden zahajuje, pokryje střední a jihovýchodní Evropu, část západní Evropy, velkou část Itálie i jižní Skandinávie.

Oldřich Čip působí jako předseda Mezinárodní konference pro koordinaci krátkovlnných kmitočtů (HFCC) a konzultant Českého rozhlasu pro krátkovlnné vysílání

Dalším pozitivem DRM je obrovský skok od často rušeného a únikového příjmu ke kvalitě, která se na krátkých vlnách blíží kvalitě FM. Programy Českého rozhlasu v němčině a angličtině se budou vysílat vždy v pátek od 1530 do 1630 a v sobotu od 1500 do 1600 hodin současného letního času na kmitočtu 9505 kHz v pásmu 31 metrů.

Rychlému rozšíření DRM na všech AM pásmech zatím brání nedostatek levných přijímačů. Velký zájem Číny - která byla jedním ze zakládajících členů konzorcia DRM - a dalších zemí s vysokým objemem populace však dává naději, že se tento problém brzy vyřeší zahájením sériové výroby cenově dostupných přijímačů.

Digital Radio Mondiale

Otevřený, ale méně rozšířený formát DRM nabízí zvýšenou kvalitu zvuku oproti současnému vysílání. Jeho výhodou je, že nepotřebuje vyhradit nové frekvence -- používá stávající kmitočty.

Středovlnné vysílání se svou amplitudovou modulací (AM) kvalitou výrazně zaostává za ostatními způsoby distribuce rozhlasu. Jednou z možností, jak zlepšit kvalitu přenášeného signálu v AM pásmech, je digitální platforma DRM. Může také fungovat v hybridním režimu, kdy zároveň šíří analogový i digitální signál. Vhodný je také pro příjem rozhlasu v autě, nebo například přes PDA.

Posluchač může stanice vybírat podle frekvence nebo názvu. Každý vysílaný pořad nese podobně jako u DAB tzv. příznak, který určuje, o jaký typ programu jde. Posluchač si tak může vyhledat třeba všechny právě vysílané diskusní pořady a seřadit si je do zmíněného playlistu.

Zakladatelé konsorcia DRM se v letech 1996-1998 rozhodli, že nelze ignorovat rostoucí nespokojenost s kvalitou analogového přenosu AM, že nelze přehlížet jeho vysoké nároky na spotřebu energie i to, že se dokonce začíná vytrácet zájem o používání AM pásem. V době nástupu všeobecné digitalizace do záznamu a reprodukce zvuku je nemyslitelné, že by analogový přenos zůstal jedinou alternativou. Zároveň je stejně nemyslitelná představa, že by provozovatelé rozhlasu přestali vůbec používat úseky AM pásem, vyklidili je a přenechali jiným "službám" - jak se ve slovníku telekomunikací označují ostatní uživatelé radiového spektra.

Vývoj standardu DRM byl zahájen a řízen ve skupině s velkým podílem veřejnoprávních rozhlasových organizací, zejména těch, které vysílají do zahraničí, jako BBC, Radio France International, Voice of America nebo Radio Nederland. Tady je souvislost s další výhodou DRM, protože původní AM rozhlasové vysílání od svého počátku bylo určeno jak pro šíření programů pro domácí, tak zčásti i pro zahraniční posluchače. To jsou unikátní vlastnosti, které rozhlasové vysílání na ostatních pásmech radiového spektra nemá.

Norma DRM v současné době umožňuje především přenášení textu a obrázků, avšak již probíhají testy s přenosem videa a dalších dat. Vysílání v normě DRM je možné při použití speciální aplikace dekódovat také na počítači.

DRM bylo přijato Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) jako jediný digitální standard a náhrada AM na všech pásmech pro všechny světové oblasti. DRM je standardizován též evropskou ETSI (European Telecommunications Standards Institute) a celosvětově v IEC (International Electrotechnical Committee).

Technická specifikace z pohledu vysílatele: Vysílatel si může vybrat ze tří různých kódování. Nejvyšší kvalitu nabízí MPEG-4 AAC, pro vysílání mluveného slova bez hudby je optimalizován MPEG-4 CELP a nejmenší datový tok potřebuje kódování HVXC, určené pro běžné vysílání, u něhož není kladen důraz na kvalitu reprodukce. Hlavní ze tří typů kódování zvuku pro DRM využívá metody Spectral Band Application (SBR), která je schopna prostřednictvím pomocného signálu přeneseného v bitovém toku DRM rekonstruovat v přijímači tu část zvukového signálu, kterou nelze v omezeném spektru přenést.

Technická specifikace z pohledu šíření signálu: Vysílání používá kompresi MPEG-4 pro obraz i zvuk. Perspektivní je pásmo od 25670 do 26100 KHz kolem vlnové délky 11 metrů. Rádiová energie, která se na těchto frekvencích šíří při povrchu země má stejné vlastnosti i územní pokrytí jako z vysílačů v pásmech VKV. V pásmu 26 MHz je 43 kanálů v 10 kHz separacích. Na základě rozhodnutí konsorcia z března minulého roku se však v příštích několika letech DRM systém rozšíří na VKV kmitočty do 120 MHz. Výhodou DRM na těchto pásmech by měla být úspora spektra. Zatímco dnešní FM potřebuje pásmo široké minimálně 220 kHz, velice kvalitní přenos DRM blízký kvalitě CD bude na VKV potřebovat pásmo jen 50 až 100 kHz. Na rozdíl od FM bude DRM v tomto pásmu schopné přenést několik zvukových kanálů. (zdroj: Oldřich Čip, předseda Mezinárodní konference pro koordinaci krátkovlnných kmitočtů (HFCC) a konzultant Českého rozhlasu pro krátkovlnné vysílání).

Zkušenosti ze zahraničí: O DRM se intenzivně zajímá Ruská federace a stanice "Hlas Ruska" už provozuje DRM na několika frekvencích. Rozlohou kontrastně mnohem menší Lucembursko sehrává při zavádění digitalizace rovněž významnou roli. Pamětníci mezi námi jistě dobře pamatují Radio Luxembourg -- "Station of the Stars" a její obdobné vysílání v němčině. RTL Group vysílá DRM po celých 24 hodin na dvou vysílačích ze stanoviště Junglister v Lucembursku a v kratších časových úsecích i na dvou kmitočtech středních vln. Z evropských stanic, které pravidelně vysílají DRM lze jmenovat RAI, BBC, Radio France, Deutsche Welle, Vatikán, Chorvatsko, Švédsko a další menší stanice. Mimo Evropu je to Kuvajt, Japonsko, Čína, Vietnam, Jižní Korea, Austrálie, Nový Zéland a Tchaj-wan.

                 
Související články       
1. 12. 2013 Co se nejspíš stane s nacistickou dlouhou vlnou Štěpán  Kotrba

Obsah vydání       11. 10. 2006
11. 10. 2006 Irák: 650 000 mrtvých od roku 2003?
11. 10. 2006 Severní Korea: Americký nátlak by znamenal válku
11. 10. 2006 Selhávání úřednictva pod nadvládou místních politických reprezentací a komunální volby Petr  Kužvart
11. 10. 2006 K podivnému "upozornění redakce" Britských listů Petr  Kužvart
11. 10. 2006 Plán Jiřího Paroubka, plán Václava Klause Jakub  Žytek
11. 10. 2006 Ne všechno začíná otázkou, aneb Nejdůležitější písmeno německého jazyka Uwe  Ladwig
11. 10. 2006 Zachraňme park Kavalírka
11. 10. 2006 Jazyková neznalost Čechů působí v Tunisku divně
11. 10. 2006 Žena, kterou miloval primář Sova Darina  Martykánová
11. 10. 2006 Až bude svítat Václav  Hrabě
11. 10. 2006 O Skeptickém ekologovi, ČEZu, závodech v odkazování a ohýbaném svědomí Jan  Rovenský
11. 10. 2006 Jak přijít o jeden a půl miliardy a pak to svést na bruselské byrokraty Stanislav  Blaha
11. 10. 2006 Došlo v Severní Koreji vůbec k jadernému výbuchu? Petr  Nachtmann
11. 10. 2006 Jaderná politika Severní Koreje vůbec není iracionální
10. 10. 2006 Guardian o "provokativním aktu" Severní Koreje
11. 10. 2006 Nové strašidlo Ladislav  Žák
11. 10. 2006 Jaderná Severní Korea Oskar  Krejčí
11. 10. 2006 Vynikající Taneční hodiny v Praze!
11. 10. 2006 Lesní moudrost III. Věra  Říhová
11. 10. 2006 Investiční pobídky bez předsudků Jiří  Havel
11. 10. 2006 Dejte právo rozhodovat lidem Tomáš  Franke
11. 10. 2006 Co je dovoleno bohovi, není dovoleno ... Josef  Vít
11. 10. 2006 Jak lidé dnes vnímají politiku Petr  Wagner
11. 10. 2006 Švýcarsko přijalo tvrdý cizinecký zákon Richard  Seemann
11. 10. 2006 Ti, co berou hodně, ať platí Igor  Záruba
11. 10. 2006 Hvězda dvou tváří Igor  Záruba
11. 10. 2006 Nastal čas čekání Oskar  Krejčí
11. 10. 2006 Digitální vysílání Radia Praha v systému DRM Oldřich  Čip
10. 10. 2006 Vojenská rozvědka si vyřizuje účty prostřednictvím Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
10. 10. 2006 10. 10. 2010 - hysterie na Invexu Štěpán  Kotrba
10. 10. 2006 V Afghánistánu vybuchují nálože, povstalce živí obchod s drogami
10. 10. 2006 Krok USA směrem k totalitě
10. 10. 2006 Demokracie není posvátná kráva, je daleko víc Bohumil  Kartous
10. 10. 2006 Nevládní organizace skrývají za bohulibé cíle prosazování partikulárních zájmů
10. 10. 2006 Súdán: nejnovější fronta intervenční hegemonie USA? Mesfin  Gedlu
8. 10. 2006 Ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce