4. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 10. 2006

Příznivci americké základny v Česku zoufale hledají argumenty

V červnu 2006 do českých mainstreamových sdělovacích prostředků prosákla informace kterou Britské listy zveřejnily už v červenci 2004, že zástupci MZV a MO ČR již delší dobu v USA projednávají záměr na vybudování protiraketové základny na území ČR.

Americká raketová základna na území ČeskaDo podstaty věci (co by tady mohlo být) bylo zasvěceno jen velice málo lidí, a ti byli od samého počátku vázáni povinností zachovávat tajemství. Tím je dost ovlivněna i doposud probíhající diskuse. Mnoho jejích účastníků v podstatě neví, o co se vlastně jedná, a tak se vyjadřují především z hlediska principů, přesvědčení a vyznání. Stoupenci vybudování základny se však od samého počátku jakoby pohybovali v uzavřeném kruhu -- stále dokola opakují stejné argumenty, a zejména hovoří o íránské hrozbě. Tento argument má ale několik úskalí: historické, vojensko strategické a vojensko technologické.

Historické úskalí opakovaných tvrzení o íránské hrozbě spočívá v pomíjivosti bezpečnostních hrozeb. Vždyť ještě před 30 lety byl Írán jedním z klíčových strategických spojenců USA, odkupoval od nich zbraňové systémy v hodnotě desítek miliard USD. Dnes je pro ně hrozbou, ale to si do značné míry způsobily USA samy. Připomeňme si, že doslova fatální chyby se dopustila administrativa Ronalda Reagana, když na počátku irácko-íránské války Saddámu Husajnovi, přestože právě on to byl, kdo tuto válku začal, poskytla družicové a letecké snímky rozmístění a pohybu íránských vojsk postupujících směrem na iráckou Basru.

Po tomto závažném kroku následoval irácký úder za použití ZHN. Íránské hodnocení je jasné a břitké: Irák nasazením chemických zbraní "beztrestně, ne--li dokonce s tichým souhlasem západních mocností, naráz usmrtil 50 000 íránských vojáků, a tak zesílily íránské pochybnosti o mezinárodním uspořádání." (Takeyh Ray : Iran Builds the Bomb. In. : Survival, vol. 46, no. 4, zima 2004--5, s. 56.) Traumatizující dopad této skutečnosti výstižně vyjádřil jeden z prominentních íránských kleriků Rafsandžání slovy: "válka nám ukázala, že mezinárodní právo je jenom cárem papíru." (Islamic Republic News Agency, 19. 10. 1988) Dnes se dokonce v samotných USA připouští, že tato válka a zejména pak chování Západu v jejím průběhu mohlo "vytvořit trauma v těchto dvou významných středovýchodních státech (Irák a Írán) a nakonec mohlo mít i neblahý dopad na možnost mírového uspořádání na celém Blízkém a Středním východě." (Dana H. Allin and Steven Simon : America's Predicament. In. : . Survival, vol.46, no.4, zima 2004-5, s.14.)

Na začátku tedy byla katastrofální chyba Reaganovy administrativy, v jejímž důsledku se dále prohloubilo a vyostřilo napětí mezi USA a Íránem. Od té doby byl Írán pro USA hrozbou, dnes je dokonce označován za hrozbu číslo 1. Musíme ale i my tvrdit totéž, co vyhlašují američtí politikové? Musíme i my opakovat, že Írán je hrozbou? Nebo by bylo lepší si položit otázku, co bude za 10 či 15 let. Co budeme říkat v případě, že se zásadně změní režim v Íránu a nedílně s tím i jeho zahraniční politika, včetně přístupu k USA?

Další velký problém stoupenců americké základny na území ČR se projevuje v rovině vojensko-strategické. Neměli bychom přehlížet, že řada odborníků tvrdí, že v dohledné době by si nikdo v Íránu netroufl rozpoutat válku proti USA ani proti jeho spojencům. Za všechny tyto odborníky si připomeňme Alyson Bailes, ředitelku stockholmského ústavu pro výzkum míru (SIPRI), která již v roce 2004 doslova napsala : "Irácký případ (měla na mysli americko-britskou invazi nazvanou Operace Irácká svoboda) by mohl další izolované státy vést k tomu, že si pořídí ZHN, aby měly možnost, jak čelit invazi." (SIPRI Yearbook 2004, s. 8.) Jinými slovy -- nejde o to, že Írán, jako jeden z tzv. izolovaných států, by chtěl zaútočit na USA. Jde spíše o to, že nechce dopadnout jako sousední Irák.

Z čeho tato logika vychází? I íránským politikům je jasné, že raketový útok na USA by byl jistou sebevraždou. Taková válka by totiž znamenala zkázu nejen pro ně, ale i pro velkou část jejich země. Pokud usilují o získání ZHN, pak ne proto, aby zahájili válku proti USA, nýbrž kvůli odstrašování. Myslí si, že když by tyto zbraně měli, pak už by jim nehrozil vojenský úder ze strany USA zasazený s cílem svrhnout nepřátelskou tyranii a nahradit ji demokratickým zřízením (v Bushově doktríně se tomu říká Regime Change Policy). Je tedy vhodné uvádět právě Írán jako jeden z nosných důvodů pro případné budování protiraketové základny v naší zemi?

Pokud jde o rovinu vojensko technologickou, pak zejména ing. Stanislav Kaucký ve svých článcích jasně dokázal, že Írán nemá a ani v dohledné době nebude mít na to, aby udeřil na USA. Nemá ani na první úder, který by i tak byl bláznovstvím předcházejícím jistou smrt v odvetě. Tím spíš nemůže ani snít o nějaké další vlně úderů, jak by to odpovídalo scénářům jaderné konfrontace, které velmi dobře známe z dob, kdy hrozbou pro USA byl SSSR.

články Stanislava Kauckého

Tohoto období se v rozhovoru pro Právo dne 16. 9. 2006 dotkl i jeden z hlavních stoupenců základen na českém území -- ministr zahraničních věcí Alexandr Vondra. Řekl, že v té době "měly ty dva systémy jednu věc společnou: oba chtěly přežít," zatímco dnes, podle jeho slov "máme v případě radikálního islamismu co do činění s novým prvkem, který nejnázorněji ilustrují tzv. sebevražedné atentáty: s pohrdáním vlastním životem, respektive s ochotou obětovat svůj pozemský život za cíl, který se nachází v jiném světě."

Český ministr zahraničí tedy budování protiraketové základny zdůvodňuje sebevražednými teroristickými atentáty. Tím zaujal skutečně ojedinělou pozici, a to i mezi svými kolegy, kteří se pravidelně scházejí v Radě NATO -- takto dnes neargumentuje ani americký ministr obrany Rumsfeld, o jeho kolegyni Riceové ani nemluvě. I jim je totiž dávno jasné, že takový argument je diskreditační. Oni, stejně jako každý student základních kurzů mezinárodních vztahů dobře vědí, že žádná základna nemůže teroristy od sebevražedných útoků odradit. Když al-Kajdá chtěla, zasadila úder i zemím se silnými  jadernými potenciály -- nejprve Spojeným státům a potom i Velké Británii. V tu chvíli byly zcela mimo hru i ty nejvyspělejší systémy, ať už raketové či protiraketové. Zdůvodňovat budování protiraketových základen právě sebevražednými atentáty naprosto neobstojí; je silně nedomyšlené a tedy i nepřijatelné.

Jméno Zdeněk Havel je pseudonym zasvěceného odborného pracovníka státní správy, který z pochopitelných důvodů není oprávněn publikovat pod svou pravou totožností názory, které jsou v rozporu s oficiálním stanoviskem vlády. Redakci BL je totožnost autora známa.

                 
Obsah vydání       4. 10. 2006
4. 10. 2006 Příznivci americké základny v Česku zoufale hledají argumenty Zdeněk  Havel
4. 10. 2006 Radar u Mohyly míru? Miroslav  Jandora
4. 10. 2006 Nejednotní lidovci
4. 10. 2006 V Británii se už nesmí na veřejnosti demonstrovat
4. 10. 2006 Vinobraní Bohumil  Kartous
4. 10. 2006 Jiří David: Protestuji proti pořadu České televize o VŠUP Jiří  David
4. 10. 2006 Marek Wollner: Jiří David nevyvrací podstatu věci
4. 10. 2006 Siemens a BenQ nebo Jak se dostat z mizérie Uwe  Ladwig
4. 10. 2006 Klaus: Cesta po dějinách komunismu s tržními prvky Štěpán  Kotrba
4. 10. 2006 Obchod je důležitý, důležitější je však slušnost Jan  Čulík
4. 10. 2006 O návratu avantgardy ducha do katakomb Jan  Paul
4. 10. 2006 Přehájkováno... Ladislav  Žák
4. 10. 2006 Gruzie do NATO! Oskar  Krejčí
4. 10. 2006 Parlament je dav Oskar  Krejčí
3. 10. 2006 Vláda nedostala důvěru, 97 poslanců není většina Štěpán  Kotrba
3. 10. 2006 V zemi je svoboda. Utěšujme se Oldřich  Průša
3. 10. 2006 Protiraketová obrana USA: Výsledky testů budí rozpaky v odborných kruzích Stanislav  Kaucký
3. 10. 2006 Spojené státy nebudou ovládat internet
3. 10. 2006 Katolická církev útočí na BBC
3. 10. 2006 Rozhlas, jak ho vidí staří i mladí? Tragédie! Ivo V. Fencl
2. 10. 2006 Spain is different Darina  Martykánová
2. 10. 2006 Rakušané odmítli demontáž sociálního státu Richard  Seemann
2. 10. 2006 Niall Ferguson: Ignorovat Ženevské dohody není dobrý nápad
4. 9. 2006 Hospodaření OSBL za srpen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
4. 10. 2006 Příznivci americké základny v Česku zoufale hledají argumenty Zdeněk  Havel
4. 10. 2006 Radar u Mohyly míru? Miroslav  Jandora
3. 10. 2006 Protiraketová obrana USA: Výsledky testů budí rozpaky v odborných kruzích Stanislav  Kaucký
3. 10. 2006 Zítra bude vláda rozhodovat o referendu k raketovým základnám Štěpán  Kotrba
22. 9. 2006 Americká základna představuje hrozbu pro Českou republiku Jakub  Rolčík
20. 9. 2006 Polský poker o základnu Štěpán  Steiger
20. 9. 2006 iDnes: Armáda nakoupila nový radar za 1,5 miliardy Štěpán  Kotrba
19. 9. 2006 Návrat Diových blesků - laserové zbraně se dočkaly bojového nasazení Štěpán  Kotrba
14. 9. 2006 Americké základny: okinawská noční můra Nikola  Čech
11. 9. 2006 Válku jsem zažil - jsem proti základně   
11. 9. 2006 Rakety a teror Milan  Valach
10. 9. 2006 Zaorálek: být partnerem USA neznamená být servilní Štěpán  Kotrba
10. 9. 2006 USA odloží rozhodnutí o raketách na dobu po listopadovém summitu NATO Štěpán  Kotrba
10. 9. 2006 Paroubek by se smířil s radarem Štěpán  Kotrba
9. 9. 2006 ČSSD: základny jsou zásadním problémem národní suverenity a bezpečnosti