Latentní český antikomunismus byl asi účelově rozdmychán, ale je tu už hodně dlouho. Jeho zdrojem by mohl být obyčejný strach, úzkost z pocitu bezmoci zabránit eventuálnímu návratu komunistů k moci, hluboká nedůvěra k vládnoucím garniturám - ONI na nás kašlou a MY s tím nic nemůžeme dělat. A strach má, jak známo, velké oči. Říkejte si co chcete, podle mého názoru byla komunistická éra těžkým národním traumatem. Ano, většina se nějak zabydlela, ale s všudypřítomným strachem. Není lehké se s takovou zkušeností vyrovnat, rychle se oklepat a nalézt otřesenou sebedůvěru.

Pokud jde o neškodnost komunistické ideologie, nemyslím si to o žádné ideologii. Vznešené a lákavé cíle má každá. Každá taky poskytuje svým stoupencům výklad všeho, hodnotový systém (co je dobré, co je špatné), orientaci ve složité realitě (zjednodušením, příslušností ke komunitě) a životní program (naplnění, smysl života).

Každá ale hrozí vyobcováním a ztrátou těchto výhod a lákadel, pokud zašilháte po myšlenkové svobodě a překročíte omezený duchovní rámec (vězení ducha). Prostá, ale účinná metoda cukru a biče.

To je, myslím, čertovo kopyto, které si ideologie nesou v sobě a které se asi musí za vhodných podmínek projevit. Sovětský vliv byl takovou vhodnou příležitostí, nikoliv příčinou toho, co komunismus předvedl i u nás. Při jiné vhodné příležitosti by to asi dopadlo podobně. Pokud se ideologie nerozpakuje duchovně věznit své stoupence, proč by se rozpakovala utlačovat i věznit odpadlíky a nepřátele.

Porovnejte tyhle myšlenkově uzavřené systémy s těmi otevřenými např. ve vědě. Tam se nerozpakují poctivě a na rovinu přiznat - tohle vysvětlit umíme (doufáme), ale tohle ne, račte se obrátit jinam. Něco takového zkuste navrhnout v ideologii a rázem je z Vás odpadlík.

Každý má samozřejmě právo si vybrat, zda se v nějaké ideologii nechá uvěznit nebo zda bude usilovat o duchovní svobodu. Obě volby ale něco stojí. Záleží na tom, co je kdo ochoten zaplatit. Nikdo ale nemá právo svoji volbu vnucovat druhým.

Asi máte pravdu a nebezpečí recidivy komunistické éry je minimální. Úzkost lidí u nás, doufám, je ale přesto možné pochopit.

Zůstává otázka - co s tím?