10. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 2. 2006

Takové normální partaje

Jak vidí politiku a politické strany budoucí novináři

Britské listy přijaly na praxi několik studentů Vysoké školy Jana Amose Komenského - budoucí novináře. Mladé lidi, kteří za několik let budou zaměstnáni na pozicích, kde budou moci ovlivňovat veřejné mínění - tvorbou komentářů či selekcí zpráv. Úkol, který studenti dostali (e-mailem), nebyl jednoduchý. Porovnat strukturovaně dostupné programy tří největších politických stran, popsat jejich voličský elektorát a najít ty body v programech, které jsou schpny zaujmout nevoliče těchto stran. Záměrná složitost úkolu a časový stress eliminovaly možnost "opsat" hodnocení a nutily studenty k samostatnému vyhledání zdrojů, jejich bleskurychlé analýze a následné dílčí i celkové obsahové syntéze. Redakce BL umožnila budoucím novinářům zároveň možnost kooperace na úkolu - společné stanovisko společně zpracovávané látky při právu vyjádřit "votum separatum".

Z pěti studentů zareagovali a odevzdali v termínu práci tři. Jeden neuspěl, protože zjevně nepochopil zadání, charakter i složitost zpracování. Výsledek byl nepublikovatelný. Dva studenti zadání splnili - jako společný úkol. Výsledek jejich práce si můžete přečíst. Je poučením pro učitele, novináře, politické analytiky i volební manažery. Cílová skupina: prvovoliči s ukončeným středním vzděláním humanitního směru a absolvovanými zkouškami na vysokou školu humanitního směru. S ambicí a reálnou šancí být novináři.

Štěpán Kotrba

Strukturované srovnání dostupných programů KSČM, ČSSD a ODS

Hospodářství

KSČM

"Vyrovnání legislativních i ekonomických podmínek pro fungování českých i zahraničních podniků, zejména stanovení podmínek pro vstup zahraničních investorů"; podpora podnikání s důrazem na malé a střední podnikání

uchování státního vlastnictví strategických podniků; dostupnost zdrojů financování především malého a středního podnikání

urychlení ekonomického růstu na 5-6% HDP,

respektování možností ekonomiky ČR při vstupu do Evropské měnové unie (EMU); přechod na EURO by neměl být na úkor sociální a hospodářské stability země

ČSSD

"Odmítáme neodpovědné a nekvalifikované úvahy o rušení investičních pobídek, které údajně poškozují naši ekonomiku. Opak je pravdou, investiční pobídky jsou nastaveny jen tak, aby částečně vyrovnávaly podmínky investování v naší zemi s konkurencí".

výrazné snížení administrativní zátěže podnikání; závazek k podpoře malého a středního podnikání

tempo hospodářského růstu má být udrženo na více než 5%

vytvoření podmínek pro přijetí eura v roce 2010

ODS

"systém investičních pobídek je nezdravý, výhodné podmínky vytvořit plošně, nikoliv selektivně"

dokončení transformace-privatizace velkých podniků, ve kterých je stát majetkově zainteresován; klíčový prvek zaměstnanosti je malé a střední podnikání; registrace firmy do týdne

Dojde ke zvýšení hospodářského růstu, většímu, než ten, který nabízí pan ministr Sobotka (V.Tlustý, 22.12.2005 Interview BBC)

Pozn.: ODS se ve svém programu o EURU nezmiňuje.

Shrnutí

Překvapivá je shoda ODS a KSČM v některých bodech na poli hospodářství (pobídky, vlažný přístup k EURU); naopak tradiční rozchod mezi těmito stranami zůstává v otázkách privatizací státních podniků; logickou snahou všech stran je zvýšit hospodářský růst; zajímavá je snaha komunistů přesvědčit podnikatele, že jim v dalším životě bránit nebude a má jim i co nabídnout

Sociální politika

KSČM

postupné zkracování pracovní doby (na 35h. týdně); minimální mzdu, která by lidem pokryla nejnutnější životní náklady; daňové úlevy pro podniky, které zajistí první zaměstnání pro absolventy škol; zvláštní pozornost zaměřená na regiony nejvíce postižené nezaměstnaností; včasné valorizace důchodů

"Pojetí péče člena rodiny, příp. jiného občana, o nesoběstačného seniora jako státem oficiálně uznaného a hrazeného vedlejšího pracovního poměru. Nezaměstnaným občanům tuto péči uznat a hradit jako trvalý pracovní poměr".

pomocí EU realizovat projekty, které mají zvýšit počet pracovních míst až o 100 000 ročně

zvýšit a průběžně valorizovat porodné, přídavky na děti, rodičovský příspěvek (až do 50 % průměrné mzdy) prodloužení rodičovské dovolené na 4 roky; nezvyšovat zákonnou hranici odchodu do důchodu; pro praxi související s oborem učňů- přiměřenou mzdu v průběhu praxe, a postih diskriminace nebo zneužívání učňů jako levné pracovní síly

ČSSD

do roku 2010 snížit úroveň nezaměstnanosti (na 6%); důchod by měl činit 70% předdůchodových příjmů; rychlejší zvyšování minimální mzdy oproti životnímu minimu

prosadit plošné vyplácení přídavků na děti; zvyšování rodičovského příspěvku tak, aby do roku 2010 dosáhl 10000Kč

mimořádně důležité je zvýšit zaměstnanost osob starších 50 let na 50 %.

ODS

zavedení záporné daně, kdy se již nebudou překrývat jednotlivé sociální dávky; důchodová reforma pro současnou mladou generaci; nutné prodlužovat věk odchodu do důchodu

porodnost není potřeba podporovat finančními bonusy, nepovinné nemocenské pojištění pro zaměstnance

zrušení minimální mzdy

Shrnutí:

KSČM může ublížit, že se ve své sociální politice v zásadních otázkách nijak nevyhranila od ČSSD; celkově nabízí voličům mnoho, ale už neříká, kde na to stát bude brát peníze (viz. zkrácení pracovního týdne, pojetí péče člena rodiny atd.); zároveň je zřejmá snaha "zaútočit" na mladé lidi, kteří svou politickou orientaci stále "hledají" (viz. příležitosti pro absolventy škol, snaha řešit učňovskou problematiku); pro oblast sociální politiky platí, že v ní panuje jedna z největších názorových propastí mezi ODS na straně jedné a KSČM s ČSSD na straně druhé

Zahraniční politika

KSČM

zrušení NATO jako dlouhodobý cíl a pozastavení členství ČR v jeho vojensko-bezpečnostních strukturách jako cíl první etapy" ; zrušení všech vojenských základen na cizím území a zákaz jejich budování; odmítnutí pokusů o revizi výsledků druhé světové války, zejména v otázce dekretů prezidenta Beneše, ukončení činnosti kanceláře sudetoněmeckého landsmanschaftu v Praze ;zdokonalení systému mezinárodního práva založeného na Chartě OSN zrušit omezení na pracovním trhu EU

ČSSD

členství v EU má pro naši zem zásadní význam, rozvíjení dvoustranných vztahů se susedními státy, dále se státy s nimiž sdílíme členství v NATO a EU, a to především s USA,Velkou Británií,Fracií a Itálií ; důležitá je spolupráce se strategickými partnery EU-Rusko, Čína

zrušit omezení na pracovním trhu EU

ODS

vstup do NATO byl nejvýznamější politický úspěch české republiky, podpora americké vojenské přítomnosti v členských zemích NATO; "jako spojenci USA v NATO budeme v případě potřeby připraveni politicky i jinak podporovat taková opatření, která povedou k eliminaci možných ohrožení ve světě".

podporovat dobré vztahy se sousedními zeměmi a členskými zeměmi EU

Shrnutí:

ODS a KSČM zastávají zcela opačnou zahraniční politiku, to je nejvíce patrné ve vztahu k USA; komunisté setrvali na historickém přístupu k USA; ODS považuje orientaci na USA za jeden z nejdůležitějších bodů svého programu; ČSSD se dramaticky nevyhranila a chce "kamarádit" se všemi; zdá se, že KSČM chce svým programem přesvědčit zejména pacifisty, že je tou správnou stranou, která chce světový mír (viz. zrušení NATO, ukončení vojenských intervencí USA, zrušení všech vojenských základen na cizím území)

Bydlení

KSČM

neobsazený nájemní byt, který nebude nabídnut k pronájmu v obci obvyklým způsobem, postihnout vyšším místním poplatkem nebo daní", zachování regulace nájemného, půjčky na byt a bytové zařízení pro mladé rodiny (včetně nesezdaných párů" zařazení stavebních prací pro bydlení v nižší sazbě DPH; poskytnout mladým lidem výhodné podmínky pro stavbu nových rodinných domů či rekonstrukce a dostavby stávajících venkovských staveb; včetně infrastruktury "zabezpečení finančních prostředků ze státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) i z prostředků EU na opravu především panelových domů." na minimum omezit privatizaci stávajícího obecního bytového fondu

ČSSD

poskytnutí sociálního příspěvku na bydlení pro rodiny, jejichž výdaje na bydlení překročí 30% hranici všech příjmů ; prostředky ze zdrojů EU zejména do humanizace a revitalizace panelových sídlišť

zachování pětiprocentní sazby DPH na stavební práce podpora vlastnického bydlení, hypoték, stavebního spoření

nájemní bydlení v neziskovém sektoru pro sociálně potřebné občany a jejich rodiny bude na trhu co nejlevnější

ODS

postupná a poměrně rychlá deregulace nájemného; postupné rušení SFRB; stavebí spoření pouze na účely pořízení bydlení

zajistit ochranu soc. slabých, zejména lidí slabých, invalidních a rodin s dětmi (př. jsou zvýhodněni prodloužením výpovědní lhůty) v případě neplacení nájmu bude možná výpověď ze strany pronajímatele bez bytové náhrady na úrovni obcí pokračovat v privatizaci bytového fondu

Shrnutí

Bytová otázka proti sobě staví dva nelítostné tábory, které jsou reprezentovány třemi politickými stranami. Co chce ČSSD a KSČM ponechat, to chce ODS zrušit - stejný přístup platí i obráceně.

KSČM nabízí výhodné bytové podmínky pro pro soc. skupinu, kterou se jí dlouhodobě nedaří oslovit - tedy pro mládež. ČSSD chce svou bytovou politikou zaujmout především soc. slabší skupinu obyvatel, kterým nabízí široké spektrum výhod, pro ODS zůstává klíčovou otázka deregulace nájemného, velice obtížné je zajistit ochranu soc. slabých a zároveň hájit práva pronajimatelů

Zdravotnictví

KSČM

na základě veřejného zdravotního pojištění potřebnou zdravotní péči pro všechny-bezplatně; nezvyšování finanční spoluúčasti pacientů; cenově i věcně účinnou lékovou politiku státu nahrazení bodového systému ceníkem výkonů, stanovení ceny práce; zajištění klíčového postavení jedné zdravotní pojišťovny či státního fondu

ČSSD

zabránit dalšímu růstu spoluúčasti pacientů; pilířem zdravotnictví je systém solidárního zdravotního pojištění a odmítání jeho demontáže; navýšení finančních prostředků do resortu zdravotnictví tak, aby se dostalo na úroveň obvyklou ve vyspělých zemích EU příprava podmínek pro zavedení systému komerčního dobrovolného připojištění

ODS

zásadní reforma zdravotnictví; aktivní přístup občana ke svému zdraví (výběrem vhodného zdravotního plánu); zdravotnictví již nebude možno dělit "veřejné" či "soukromé"

Shrnutí:

KSČM a ČSSD preferují současný systém zdravotní péče, kde solidarita je klíčovým pojmem, ODS považuje používané slovo solidarita za pokrytecký a nesprávně použitý termín, zásadní reforma zdravotnictví má přinést individualistický přístup pacientů k léčbě a stát má být pouze nástrojem k jejímu plnění

Doprava

KSČM

komplexní řešení přetíženosti silniční sítě; zavedení mýtného pro zahraniční kamiony; "budování železničních koridorů a dalších tratí zařazených do mezinárodních dohod, metra, tramvajových a trolejbusových tratí, vyhrazených pruhů, záchytných parkovišť, pěších zón a cyklistických stezek oddělených od automobilové dopravy"

zkvalitnění systému různých druhů slev jízdného a jejich začlenění do slev v rámci integrované dopravy

ČSSD

dokončení 300 km nových dálnic a rychlostních silnic; z veřejných zdrojů rozšířit veřejnou dopravu na venkově; preferovat hromadnou dopravu před dopravou individuální; zvýhodňovat železniční dopravu před dopravou silniční

zavést výkonové zpoplatnění na silniční infrastruktuře pro kamionovou dopravu

ODS

nákladní doprava má vydělávat na železnici a "silnice vrátit lidem"; dokončení plánované dálniční a rychlostní sítě do roku 2015; nesouhlas s bodovým systémem privatizovat letiště Praha- Ruzyně; privatizace ČSA

Shrnutí

mezi stranami panuje jasná shoda v problémech české dopravy; stanovily si dokonce podobné cíle ; návrhy a cesty jak dosáhnout zlepšení jsou samozřejmě jsou odlišné; komunisté chtějí mýtné, a preferují integrovanou hromadnou dopravu, nabízejí slevy za jízdu v MHD; ČSSD - dokončení mýtného pro kamiony, konečně dokončení dálnic preferování hromadné dopravy; ODS - z nabídky této strany je nejzajímavější změna či zrušení bodového systému a akcent na privatizaci letecké dopravy

Vzdělání

KSČM

bezplatné vzdělání na všech stupních státních a veřejných škol; stanovení zákonem maximálního počtu dětí ve třídách na 24; Zachování školství financovaného z veřejných rozpočtů jako maximálně převažujícího základu vzdělanostní soustavy; "pojetí soukromého školství jako pouze doplňkového, financovaného především z vlastních zdrojů, pod nutným odborným a metodickým dohledem státu" zvýšit výdaje na vědeckou a výzkumnou práci přibližně na 2,7% HDP- z toho 0,8 % ze státního rozpočtu

ČSSD

Odmítáme snahy o zavádění školného ve veřejných školách reformovat učňovského školství"

zvyšování celkového podílu na vědeckou a výzkumnou činnost na 3% - z toho ze státního rozpočtu 1%

ODS

spoluúčast studentů; zavedení JSD (jednotné studentské dávky); příspěvek státu na studentské spoření; prospěchové studium,zrušit minimální počty žáků pro malé školy

žáci mohou podávat neomezený počet přihlášek na střední školy

Shrnutí:

vzdělanostní politika je provázena velmi podstatnou shodou KSČM a ČSSD, kde obě strany zastávají dosud patné postupy (viz. bezplatné školství) a zavedení lákových bonusů převážně pro sociálně slabší občany;

ODS chce změnit sysém dnes tak "nepopulárních" přijímaček na SŠ a zavést částečné hrazení VŠ z peněz jejich studentů; v oblasti vzdělanosti tak všechny strany oslovují především své dosavadní voliče ; pravdou je, že vzdělanostní politika také není oblastí kde by se dalo předpokládat přesvědčení svých nevoličů, aby danou stranu volili

Zemědělství a venkov

KSČM

zastavení spekulací se zemědělskou a lesní půdou získanou restitucemi; vyhlášení moratoria na přímý a nepřímý prodej cizincům nejméně na 15 let;

dotovat i mimoprodukční funkce zemědělství

obnovení převahy vývozu zemědělských a potravinářských výrobků nad jejich nezbytným dovozem

ČSSD

efektivně dokončit proces odstátnění zemědělské půdy; postupné snížení administrativní zátěže podnikatelů obnovy významných krajinotvorných prvků

rozšiřovat sociálně pečovatelské služby na venkově pro starší občany jako jednu z pracovních příležitostí pro venkov

problematika zamědělství a venkova pod jedno ministerstvo-ministerstvo zemědělství a venkova.

ODS

změnit "nedůstojné" podmínky od EU pro "naše" zemědělce; legislativní změny poskytnou snadný začátek podnikání na venkově;

zrušení Pozemkového fondu

problematika zemědělství a venkova pod jedno ministerstvo-ministerstvo zemědělství a venkova.

Shrnutí:

jednou z mála věcí, nad kterou se strany (ODS a ČSSD) shodují, je celkem "nepodstatný" název samotného ministerstva, jež by se problematiku zemědělství a venkova zabývalo; všechny strany chtějí výhodnější podmínky dotací od EU; ČSSD se věnuje nejpečlivěji otázkám kolem venkova a nabízí řadu příležitostí pro obyvatele venkova; ODS se snaží lákat zejména "mladou" krev do podnikání v zemědělství; KSČM se ve svém programu zaobírá především zemědělstvím a kvalitní venkov jde podle ní "ruku v ruce" za kvalitním zemědělstvím

Životní prostředí

KSČM

růst kvality životního prostředí, životního stylu a životní úrovně na zásadách trvale udržitelného rozvoje ve spolupráci s odbornou a občanskou veřejností; exekutivě zohledňovat soulad ekologických a národohospodářských priorit

intenzivní dialog o stanovení cílů, parametrů a kritérií s ekologickými odborníky, strukturami občanského a ekologického hnutí napříč politickým spektrem; otevřenější informační politiku státu, krajů a obcí v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí

přizpůsobování práva a norem v podmínkách členství ČR v EU standardům EU jen v případě, že změna povede ke zlepšení stavu životního prostředí

zákazu dovozu odpadů ze zahraničí k likvidaci v ČR; výstavbu a modernizaci čistíren odpadních vod, optimální ochranu a obnovu vod

ČSSD

péče o přírodu je zájmem všech obyvatel; proto budeme usilovat o společné řešení plánů péče o zvláště chráněná území; do ochrany přírody zapojíme občany, obce, státní správu a samosprávu; budeme hledat nekonfliktní způsoby řešení a posuzování rozvojových plánů

životní prostředí by mělo být jedním z hlavních příjemců prostředků z fondů Evropské unie; získat 200 miliard Kč do roku 2010 na podporu investičních projektů v životním prostředí

do roku 2010 dokončit vybudování či rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod ve všech obcích nad 2000 obyvatel; podpořit projekty na čistírny odpadních vod i v obcích pod 2000 obyvatel

ODS

umožnění účinné účasti veřejnosti na rozhodování ve všech důležitých otázkách týkajících se ochrany prostředí a přírody či využívání přírodních zdrojů

"je třeba založit ochranu životního prostředí na solidních znalostech, jasných kritériích, objektivně stanovených standardech a pečlivě zvolených indikátorech"

varuje před přejímáním všech norem z EU

"integrace ochrany životního prostředí do rámce všech technologických procesů a hospodářských strategií na všech úrovních"

Kultura

KSČM

dostupnost a obecně demokratický charakter kultury; odmítnutí jakékoli diskriminace z politických důvodů;

rozvíjení národní identity a svébytnosti s plným zapojením etnických menšin, včetně Romů a přistěhovalců"

důslednou a nezávislou kontrolu příslušných rad pro veřejnoprávní sdělovací prostředků; motivace veřejnoprávních prostředků k podpoře původní české tvorby i tvorby národnostních menšin

"ponechání historických kulturních památek ve vlastnictví státu a jejich udržování z veřejných prostředků;

státní vlastnictví katedrály sv. Víta"

ČSSD

změnit mediální legislativu a sladit ji s obdobnými právními úpravami v tradičních demokratických zemích

zvyšovat výdaje na kulturu s cílem přiblížit se 1% podílu rozpočtu

podporovat a propagovat české umění a kulturu v zahraničí

ODS

změna způsobu navrhování a volení kontrolních rad (ODS chce změnit množství nejrůznějších institucí a organizací, které mohou členy navrhovat - či sloučit ČTÚ a RRTV

vytvořit takový systém péče o památkový fond, který zabrání jeho ničení a chátrání; zvýšit platové ohodnocení pracovníků knihoven, muzeí a galerií

způsob financování církví nebyl dosud rozhodnut (existují různé varianty)

Shrnutí:

shoda stran v otázce navýšení financí do kultury - kultura je sektor, který nebude hrát klíčovou roli při rozhodování nerozhodnutého voliče, které straně dá svůj hlas

Vnitřní bezpečnost

KSČM

snížení obecné kriminality ve všech jejích formách, které se dotýkají zájmu občanů, jejich života, zdraví a majetku, a nejvíce omezují pocit bezpečí ve městech, obcích a specificky v dopravě

dobudování Integrovaného záchranného systému s cílem zabezpečit účinnou funkčnost jeho řídících orgánů a zkvalitnění účinnosti jeho jednotlivých složek

nesouhlas s tím, aby pod záminkou stíhání trestné činnosti s extrémistických podtextem byla postihována antifašistická a levicová hnutí a naopak byla málo postihována a tolerována činnost fašistických, rasistických a xenofobních skupin

ČSSD

zajistit personální stabilizaci; "náležité odměňování a sociální zabezpečení příslušníků bezpečnostních složek, odpovídající náročnosti práce a rizikům, jimž jsou při své práci vystaveni"; zkvalitnění péče o vojenské veterány

"zvýšit bezpečnost občanů a to nejen represivním, ale především preventivním způsobem;

podpořit aktivní účast občanů při zajišťování jejich osobní bezpečnosti, majetku a veřejného pořádku, včetně jejich zapojení do prevence kriminality, především ve spolupráci s Policií České republiky a též s obecní a městskou policií"

"výrazně zpřísnit postih korupce mezi veřejnými činiteli všech stupňů;

přehodnotit imunitu členů zákonodárného sboru;

zřídit Radu vlády pro boj s korupcí vedenou předsedou vlády."

ODS

zpřísnění azylového zákonodárství a podmínek pro pobyt cizinců, tvrdý boj proti korupci, snížení byrokracie na minimum

"cestou ke zefektivnění výkonu veřejné správy je přesun některých kompetencí na "nestátní" subjekty,

které by vykonávaly svěřené pravomoci"

"bezchybné fungování základních složek (HZS, PČR, Zdravotní záchranné služby); srozumitelný a logický legislativní rámec

kvalitní koordinace"

Shrnutí:

zajímavá je snaha KSČM o viditelnou podporu levicových a antifašistických hnutí; korupce je pro všechny strany zásadním problémem

Voličský elektorát tří největších politických stran

ODS

Členové mají převážně maturitu či VŠ, těžiště spočívá v lidech mladšího věku, nejvíce dokáže zaujmout lidi hlásící se ke konzervativnímu či liberálnímu volebnímu programu, zřejmá je podpora podnikatelů a živnostníků, své voliče má prakticky rozmístěné rovnoměrně po celém území ČR, největší podpora v Praze (+9,5% nad průměr), středních Čechách (2% nad průměr) a na Liberecku (+3% nad průměr), nejslabší regiony pro ni jsou Ústecky a Pardubický (-2% pod průměr)

ČSSD

Co se týče dosaženého stupně vzdělání svých voličů, disponuje strana velice vyváženými čísly - převaha vyučených je minimální, pohledem na graf 2 je zřejmé, jak roste počet voličů strany přechodem do vyšší věkové skupiny, především podnikatelé a živnostníci příliš nevyhledávají "náruč" této strany. Podpora voličů je téměř shodná ve všech koutech ČR, pouze tři regiony částečně zaostávají -- Praha - (4,5% pod průměr), Liberecko (-2% pod průměr), Královehradecko (1,8% pod průměr).

KSČM

Ke KSČM se hlásí převážně lidé se základním vzděláním či vyučení, patrný je i dramatický růst věkové hranice, převládají lidé od 45 let a výše, podíl voličů KSČM nad 60 let je v porovnání s běžnou populací více než dvojnásobný, opět malé procento podnikatelů + velká část důchodci a nezaměstnaní, politický program socialistický + nepatrná část sociálnědemokratický, sympatie voličů se liší kraj od kraje, nejslabší kraj -- Praha (-7 % pod průměr), slabé kraje - Liberecko, Královehradecko (2,5% pod průměr) , "zlaté doly" - Ústecko (+7% nad průměr), Karlovarsko (+4% nad průměr)

Graf.1

Graf.2

Graf.3

Pozn.: Grafy 1-3 jsou obrazem výsledků voleb do Evropského parlamentu (2004), kde poměrně jasně zvítězila ODS (30%), druhá byla KSČM (20%) a ČSSD byla celkově až na pátém místě (8,8%). Celková volební účast byla přibližně 28%. Tím je omezena i vypovídací schopnot grafu, neboť rozhodování voličů ve volbách do EP nemusí být nutně totožné s rozhodováním o vnitropolitické tématice.

Z grafů vyplývá, že:

  • KSČM bude usilovat o 33% hlasů levice, je to strana levicová a lidé ji i za takovou považují, získání hlasů ze středu pole je nepravděpodobné
  • ČSSD disponuje velkým manévrovacím polem působnosti, lidmi je považovaná za stranu středovou, nakloněnou mírně doleva, není pro ni nemožné získat hlasy pouze nalevo od středu
  • ODS se bude opírat převážně o hlasy pravice, výrazně menší procento je možné získat ze středu, kde jsou však hlasy rozdrobeny mezi ČSSD a KDU-ČSL (6-8%). Hlasy z levého spektra je prakticky nemožné získat.

Shrnutí:

Momentálně má nejlepší výchozí situaci ČSSD, která sice ztrácí jedno procento na ODS, ale má větší pravděpodobnost získat na svou stranu nerozhodnuté voliče, protože její politické postavení umožňuje získat hlasy ze všech tří stran.

Potenciál lákavosti:

Tímto termínem se myslí potenciál příklonu nevoličů dané strany k jejímu programu.

ODS

obecně se dá říci, že se nesnaží svou politiku transformovat tak, aby byla lákavá a přijatelná pro voliče levice (nenašel jsem jediný pro levici zajímavý bod). Její volební program je příliš nastaven pro voliče pravice a zejména pro lidi z vyššími příjmy než je průměrný plat.

Její největší potenciál lákavosti pro současné nevoliče této strany (kteří jsou zaměřeni na střed či pravici) spočívá ve snaze stále a "cíleně" varovat před "strašákem" komunismu, který by mohl nastat vítězstvím levice. Tím je možné získat hlasy jak nevoličů I (nechodí k volbám), nevoličů II (dávají přednost jiné straně), tak i nerozhodnutých.

ČSSD

ve svém programu představila největší potenciál lákavosti pro nevoliče. Je to také důsledek toho, že oproti ODS a KSČM má nejslabší "hard core" voličskou základnu. Výsledkem toho je snaha, aby všichni byli spokojeni, aby si každý v programu našel to "svoje". Pravděpodobnost získání hlasů lidí s velkými příjmy je na stále stejné úrovni jako pravděpodobnost ODS získat hlasy lidí s malými příjmy - tedy velmi malá. Pro nevoliče ČSSD ze strany levice bude velmi významný fakt, že volební programy KSČM a ČSSD jsou velmi podobné a vzhledem k popularitě osoby premiéra musíme očekávat přechod voličů KSČM k ČSSD. Pro ČSSD je z hlediska potenciálních (ne)voličů (střed a pravo) důležitý odklon od KSČM zejména v otázce zahraniční politiky, kde se svými postoji zastává spíše středově-pravicovou orientaci.

KSČM

uškodit ji může, že se obsahově nevyhranila od ČSSD (bude bojovat o voliče na stejném poli). Pro pravicové nevoliče jejich strany nepředstavila nic překvapivého či zajímavého. Zisk v boji o hlasy středu je již tak roztříštěný, že nemůže představovat větší zisky, zajímavostí je nicméně "náhlá" orientace na mladé lidi, od kterých KSČM trvale nezískává příliš hlasů. Nicméně návrhy strany v některých bodech nepředstavují "potenciál lákavosti", nýbrž "potenciál podbízivosti". Například návrhy: stát by měl zajistit první zaměstnání pro absolventy škol či podpora rozvoje bydlení v rozsahu min. 40000 nových bytů (zejména pro mladé lidi) jsou těžko realizovatelné.

Použité zdroje: www.cvvm.cas.cz

  • Stranické preference v lednu 2006- autor Daniel Kunštát, zveřejněno 2.2. 2006
  • Pravo-levá orientace, představy o nejpřijatelnějším politickém programu a názory na roli státu - autor Gabriela Šamanová, zveřejněno 12.12.2005
  • Data do grafu 1-3 byla použita z odhadu SC&C a SPSS CR pro ČT při volbách do Evropského parlamentu 11-12. června 2004.

Votum separatum spoluautora Pavla Peřiny:

Upřímně vám napíšu, že zkoumání volebního programu KSČM pro mne bylo téměř až nezvladatelné. Nezlobte se na mne, ale opravdu se mi ta strana příčí a měl jsem co dělat, abych to překousl. Nicméně je to bohužel třetí nejsilnější strana a to na lehkou váhu brát nelze. Stejně si myslím, že její existence má spíše funkci strašáka. ČSSD na mne zase působí jako samozvaná zeď proti modrým ptákům. Sečteno a podtrženo, pro mne jako mladého občana tohoto státu je působení volebních programů naprosto nulové. Krásně se to čte, ale s realitou to nemá moc společného. Svůj hlas dám ODS - a proč? Nejkrásnější vysvětlení si vypůjčím z Obecné školy pana Svěráka. Vládnoucí strana musí mít strach z toho, že se to ve volbách může přehoupnout. A to je pro demokracii nejdůležitější.

                 
Obsah vydání       10. 2. 2006
11. 2. 2006 Globální oteplování překročilo bod, odkud už není návratu
11. 2. 2006 Vysoký činitel CIA: Bush si vybíral z výzvědných informací jen, co se mu hodilo
11. 2. 2006 Dánský deník Jyllands-Posten odmítl publikovat karikatury Krista
12. 2. 2006 Fundamentalismus Zdeněk  Bárta
12. 2. 2006 Zákon je holt zákon Zdeněk  Bárta
12. 2. 2006 Vykloubená logika Oldřich  Kužílek
12. 2. 2006 374 výkřiků proti a jeden hlas pro Irena  Ryšánková
11. 2. 2006 Poslední operace premiéra Šarona byla úspěšná
10. 2. 2006 Hladovkáři v zálivu Guantánamo jsou nuceně vyživováni
10. 2. 2006 Svoboda slova s bombou na hlavě Bohumil  Kartous
10. 2. 2006 Média musejí dát muslimům šanci k vzájemné debatě
10. 2. 2006 Vrcholí jednání o tom, kolik zaplatíme za sledování naší vlastní komunikace
10. 2. 2006 Proč úřady nereagují Petr  Kotyk
10. 2. 2006 Volební triumf Liberálních demokratů ve Skotsku
10. 2. 2006 Neutrální rasismus je také rasismus Mesfin  Gedlu
10. 2. 2006 Bush hovořil o "pokusu o útok na Los Angeles"
10. 2. 2006 Jak bývalí britští politikové lobbují za soukromé firmy
10. 2. 2006 S lidmi pro lidi? Štěpán  Kotrba
10. 2. 2006 Takové normální partaje Ondřej  Kříž, Pavel  Peřina
9. 2. 2006 Čest práci !
Semelová chce nechat potrestat senátora Balína
Štěpán  Kotrba
10. 2. 2006 Alter ego Václav  Chyský
10. 2. 2006 Síla jídla Patrik  Hronek
10. 2. 2006 Čtyři dogmata pravice Michal  Rubáš
10. 2. 2006 Chudí si za svou chudobu mohou sami
10. 2. 2006 Lidskou přirozeností je sociální pud, nikoliv sobectví
10. 2. 2006 Jazyková vybavenost českých studentů je mizerná Marian  Kechlibar
10. 2. 2006 Nezadržitelný vzestup preferencí pro Gusenbauera Richard  Seemann
10. 2. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 31. ledna 2006
9. 2. 2006 Švédsko plánuje stát se první ekonomikou bez závislosti na ropě
9. 2. 2006 Literatura v ohrožení
9. 2. 2006 Absolventi britských univerzit jsou k ničemu, varují čelné firmy
9. 2. 2006 Jsou zde univerzity pro studenty anebo studenti pro univerzity? Aleš  Uhlíř
9. 2. 2006 Debilové? Petr  Wagner
9. 2. 2006 Česká kotlina bez Čechů Václav  Dušek
9. 2. 2006 Izrael možná bude litovat svržení Saddáma Husajna Karel  Dolejší
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006