V roce 1910 pak Albert Baldwin Wood navrhl unikátní systém odčerpávání spodní vody do řeky a jezera Pontchartrain, který urychlil rozvoj města. Výsledkem tohoto vylepšení byl však pokles hladiny spodní vody a postupné propadání města pod úroveň okolního terénu.  Území NO je systémem hrází (označovaných poameričtěným tvarem levee, což se vyslovuje jako - ['levi]) odděleno od bažinatého území, jemuž se říká bayou (['baiu]). Různé prameny Orleans označují za pátý, třetí, nebo dokonce druhý největší přístav na světě. V každém případě jde o nejdůležitější přístav na území Spojených států. Přes toto středisko říční a námořní lodní dopravy do země vstupuje významná část ropy i dalších importovaných surovin (například oceli). A navrch je skrze tento přístav realizován vývoz podstatné části amerických potravinářských produktů.  

Právě tento aspekt, spíše než aktuální nebezpečí hrozící zbylým obyvatelům města, zdůraznila ve svém mimořádném nedělním zpravodajství americká agentura Stratfor. Podle názoru jejích analytiků by případné poškození nedalekých dopravních uzlů Port Fourchon a zejména Port of South Louisiana (hlavní odkaz celého přístavu  www.portsl.com v okamžiku vzniku tohoto textu nefunguje) znamenalo katastrofu nejen pro USA. Predikce zní kategoricky: pokud Port of South Louisiana nebude do třiceti dnů k dispozici, aby umožnil vývoz letošní americké úrody, výrazně vzroste cena potravin na světovém trhu.

Analytiky Stratforu samozřejmě zajímají především zisky těch, jimž poskytují rady ohledně investičních příležitostí. Průměrný Američan vydává za potraviny necelých 11% svého příjmu. Jiní autoři, jako třeba Jeevan Vasagar zde, si však všímají dopadů globalizace trhu s potravinami na život obyčejných lidí v rozvojových zemích, kteří kvůli vysoké ceně hladoví. Případný výpadek v dodávkách amerického obilí je dlouholetou noční můrou všech, kdo sledují napjatou situaci na světovém trhu. USA jsou největším vývozcem zemědělských produktů a i pouhé odložení jejich dodávek může se světovými cenami potravin pořádně zamávat.

Historické Woodovy pumpy v New Orleansu  už nefungují, v důsledku zvýšení vodní hladiny. Před příchodem Katriny panovala obava, že systém bude úderem hurikánu vyřazen, uprostřed města se vytvoří jezero kontaminované ropnými látkami, obsahem vyplavených hrobů i městské kanalizace. Odčerpání vody by pak mohlo trvat i šest měsíců. K tomu, jak se zdá, nyní došlo. Došlo k opravdu vážným událostem, jako přetečení některých levees nebo zničení střechy stadiónu Superdome, New Orleans stojí, avšak město je zaplaveno. Plný zásah od hurikánu však dostalo ústí Mississippi a teprve se ukáže, kdy a jak bude řeka opět schopna plnit roli dopravní tepny. Stratfor se obává, že je třeba plavební dráhu starostlivě prohlédnout a možná i vybagrovat. To vše na území, kde v tuto chvíli lze najmout jen minimální množství pracovních sil.  A vylidněný správní obvod Orleans bychom dokonce i na seznamu adresátů federální pomoci hledali marně.

Zpráva Associated Press vydaná v pondělí 29. srpna večer se soustředila na skutečnost, že hurikán v regionu vyřadil z provozu 92% ropných kapacit a 83% kapacit produkujících zemní plyn. Analytici prý nyní čekají na detaily, aby mohli upřesnit výši škod.

Doufejme, že se v USA kromě Stratforu najde i nějaká veřejná instituce, kterou zajímá aspoň to, zda se úrodu podaří k zákazníkovi dopravit ještě letos. V opačném případě by totiž vedlejší škody hurikánu Katrina mohly mít podobu tisíců podvyživených nebo mrtvých.