27. 4. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 4. 2005

Korupce: Prozradíte-li podvod, můžete čekat, že vás vyhodí z práce

Vzniká depozitář české vědecké etiky a miskondaktu

Jedna z mnoha věcí, kterými se liší evropský Východ a evropský Západ, je i fungování etiky v akademickém prostředí. Na Západě, a ovšem též i v USA, již tak dvě desetiletí probíhá úsilí o dobudování velmi formalizovaného systému. Ten sice byl již vytvářen dříve, ale jak ukázalo několika spektakulárních kauz, nefungoval natolik spolehlivě, aby jim mohl zabránit. Úlohu katalyzátoru sehrála pověstná studená fúze na konci osmdesátých let, kdy v globálním přímém televizním přenosu byl světu a lidstvu s velkou pompou oznámen objev, který se vůbec nekonal.

Měl to být objev termojaderné reakce odstartované za pokojové teploty. Při dodržení elementárních pravidel by k této celosvětové blamáži nemohlo dojít.

Pokud by 'objevitelé' namísto překotného svolávání tiskových konferencí provedli další pokusy, tak by zjistili, že své vlastní výsledky nejsou schopni zreprodukovat. Navíc platí, že všechny výsledky mají prvně projít kritikou vědecké veřejnosti prostřednictvím zveřejnění ve specializovaných časopisech. Teprve, když se vytvoří aspoň nějaký konsensus o existenci významného výsledku, je možné třeba i medializovat.

Při fiasku studené fúze ale nešlo o renomé dvou jejich 'objevitelů', v důsledku globální medializace utrpěla prestiž vědy jako celku. To bylo zvlášť citelné v USA, kde - pokud by v krátké době došlo ku dvěma či třem takovým excesům - pohoršení veřejnosti by vedlo k výraznému omezení rozpočtů na 'řešení problémů maximalizace počtu andělů na špičce jehly'.

Devadesátá léta pak přinesla řadu skandálů, nejen v americké, ale i třeba německé či japonské vědě. Na tomto pozadí se pak rozvíjí ono dobudovávání formalizovaného systému vědecké etiky včetně dříve neexistujícího systému postihů.

V tomto ohledu akademické prostředí Východní Evropy stále ještě existuje spíše na jiné planetě. Pokud se týče nějakých formálních institucí, neexistovalo do nedávna vůbec nic, neb především nebyla vůbec rozeznávána existence problémů. Nyní se začínají objevovat první vlaštovky.

Jistou pozitivní průkopnickou roli v Česku sehrál týdeník Respekt, který v poslední době otevřel několik prvních českých kauz. Česká akademická obec se poté rozdělila na tři tábory. Cyničtí pragmatici prostě nechápou, proč se takové věci vůbec otevírají, když přece česká věda pořád ještě bojuje o přežití. Druhý blok jaksi kocourkovsky chce maléry s etikou řešit ukřižováním těch desperátů a mimoňů, kteří se dopustili něčeho tak nekolegiálního, že na nepravosti upozornili. A to dokonce upozornili - horribile dictu - na tyto maléry i přes média.

Tento blok poněkud pokrytecky přehlíží, že média byla upozorněna až po vyčerpání všech (omezených a stejně nefungujících) vnitroakademických prostředků. Pak je ale i třetí tábor, nikoliv překvapivě zatím nejmenší, který nesměle naznačuje, že i Čechách by se měl vytvořit nějaký ucelený systém, třeba po vzoru německého ombudsmana vědy.

Ve skutečnosti prakticky každý český badatel dříve či později na nejrůznější formy miskondaktu, porušování vědecké etiky, morální korupci narazí, a pak je buď ignoruje (aby nenarazil), nebo záhy tedy narazí, a to citelně.

V Čechách samozřejmě neexistuje žádný systém ochrany whistleblowerů, naopak ve vyšších podlažích české vědy je dosti rozšířen názor, že naši vědu nám takoví 'kverulanti' rozhodně rozvracet nebudou!

A tak jediné, s čím se zatím bohužel počítat dá, je exkomunikace whistleblowerů. Holt, když je země už souvislých 66 let mimo rámec spolehlivě a bezchybně fungujícího právního státu, tak se to na pokleslém právním povědomí projevit musí.

Naopak třeba v Americe dnes vpodstatě nehrozí, že by někdy někdo někoho vyhodil z práce za legitimní opravení vědeckých chyb, a to prostě proto, že pro onoho vyhazovače by se to mohlo snadno rozvinout do společenského i právního harakiri.

A zatím zcela mimo český vědecký obzor je základní pravidlo, že perzekuce whistleblowerů je sama vážným porušením vědecké etiky, a že naopak všechny akademické instituce mají jejich bona fide činnosti poskytovat podporu a ochranu prostě proto, že whistlebloweři jsou samozřejmou a velmi prospěšnou součástí vědy. (Jsou i země, které mají dokonce zákony na ochranu whistleblowerů, a to v libovolné sféře aktivit, ale to od českého parlamentu určitě nelze čekat dříve, než se prvně uspokojivě vyřeší problémy kolem zákona o konfliktech zájmů.)

Mimo vší nadání, jaksi mimochodem, a bez zlého úmyslu, jsem během času také i sám shromáždil řadu pozoruhodných pozorování a poznatků o vědecké etice v českém vědeckém podprostoru. Někdy jde o až bizarně roztomilé kostlivce ve skříni, a příležitostně jsem je, většinou v zahraničí, pojednával tiskem. (To mělo pak ten vedlejší efekt, že mi na mém působišti rozšířili povinnosti i o přednášení kurzu vědecké etiky.)

Tyto drobné příspěvky byly zatím poněkud roztroušené, a v zemi svého původu i dosti nepřístupné, a tak jsem se rozhodl vytvořit svého druhu depozitář. Je uložen na www, a branou k němu je soubor na této adrese:

Depozitář bude postupně příležitostně rozšiřován, zatím má tak 10MB, byť materiálů by bylo spíš tak na 1GB. Každý soubor má i svůj mirror na host.picturewizard.com.

Disclamour: Depozitář vzniká bez vědomí či dokonce souhlasu jakékoliv české vědecké instituce.

                 
Obsah vydání       27. 4. 2005
27. 4. 2005 Mongolské vraždění
26. 4. 2005 Nad nesmyslností diskriminace homosexuálů Bohumil  Kartous
27. 4. 2005 Vzniká depozitář české vědecké etiky a miskondaktu Zdeněk  Slanina
27. 4. 2005 Přemysl Sobotka přebírá iniciativu Boris  Cvek
27. 4. 2005 V Arktidě došlo k drastické erozi ozónové vrstvy
27. 4. 2005 Metody práce publicistiky - ukázka z jednoho dne Štěpán  Kotrba
27. 4. 2005 Mlčící většina Zdeněk  Hromas
27. 4. 2005 Naštěstí... Bohumil  Kartous
27. 4. 2005 Italská novinářka ostře kritizovala americkou zprávu
27. 4. 2005 Suverenita štátov z hladiska globalizácie Michal  Kukula
27. 4. 2005 Za "socialistickou a bezpečnou" Evropu? Štěpán  Kotrba
27. 4. 2005 Historický proces vývoje socialismu a jeho perspektiva
27. 4. 2005 Slovensko: Bože, ochraňuj vysokoškolákov! Jakub  Topol
27. 4. 2005 List čitatelky slovenského týždenníku Slovo, nad ktorým sa rozplačete
27. 4. 2005 Kolko nás budú stáť "lepšie dôchodky"? Ivan  Lesay, Miroslav  Spišák
27. 4. 2005 Prečo Amerika nechce dôchodkovú "reformu" Joseph E. Stiglitz
27. 4. 2005 Lepšie dôchodky mať nebudeme Braňo  Ondruš
26. 4. 2005 Vypněte televizi a žijte!
27. 4. 2005 Ano, opravdu jsou špatní
26. 4. 2005 Co přesně řekl proti Klausovi místopředseda Evropského parlamentu
26. 4. 2005 Pozor na Klause - vede k přemýšlení Miroslav  Polreich
26. 4. 2005 V Brně proběhne slet nacistů Ondřej  Slačálek
25. 4. 2005 Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení Jiří  Vančura
25. 4. 2005 Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné
25. 4. 2005 Bůh a boj proti AIDS
26. 4. 2005 Dívky jsou zapomenutými obětmi válek
9. 4. 2005 Hospodaření OSBL za únor a březen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce