BHHRG zjistila, že první kolo voleb, které se konalo dne 31. října, se odehrálo ve spořádané a uvolněné atmosféře, která byla pro postsovětskou Ukrajinu bezprecedentní a která neposkytovala bezprostřední důvody k podezření, že docházelo k podvodům. Avšak během druhého kola, podle názoru pozorovatelů BHHRG, volební proces degeneroval především v důsledku činnosti a nepřípustného vlivu pozorovatelů od "oranžové" opozice a "pozorovatelů-novinářů" ve volebních místnostech. Při třetím kole voleb se situace zhoršila ještě více, takže je nutno vznést vážné pochybnosti ohledně integrity celého procesu a pravdivosti volebních výsledků. Západ soustředil svá tvrzení na to, že volební výsledky ve prospěch Viktora Janukovyče dne 21. listopadu byly nespravedlivě přehnány, ale nezaznamenal skutečnost, že politická moc Juščenkových stoupenců nad západní Ukrajinou mohla vést k tomu, že už tehdy a pak znovu dne 26. prosince mohl být vážně snížen počet hlasů pro premiéra Janukovyče.

Rozhodnutí ukrajinského Nejvyššího soudu, pod tlakem ulice a západních vlád, nařídit třetí kolo hlasování, jak se zdá, vedlo k zintenzivnění zkreslení volebního procesu v regionech, které měly pod kontrolou oranžoví. Mnoho z takzvaných zlepšení volebních procedur v třetím kole voleb potvrdilo de facto kontrolu Juščenkova tábora nad většinou země a zbavilo mnoho Janukovyčových stoupenců volebního práva.

• 7. prosince změnil jako součást "balíku reforem" ukrajinský parlament volební zákon tak, aby přístup k mobilním volebním urnám měli jen invalidé z tzv. "Skupiny 1". Invalidé Skupiny 1 jsou osoby, které jsou nepohyblivé v důsledku zranění či nemoci, nikoliv však osoby, které jsou de facto nepohyblivé v důsledku věku. Toto zbavilo volebního práva pravděpodobně miliony starších ukrajinských občanů. V poledne dne 25. prosince toto rozhodnutí ukrajinský ústavní soud zvrátil. Oficiálně byly informovány všechny územní volební komise v celé zemi před 15.30 hodinou dne 25. 12., v předvečer voleb, že i ostatní kategorie občanů budou mít právo hlasovat doma. Ukázalo se však, že některé územní volební komise o tom informovány nebyly anebo včas tuto informaci nepředaly volebním komisím u volebních uren. Proto si voliči mysleli, že musejí ukončit proceduru pro podávání žádostí pro získání práva hlasovat doma před 20. hodinou v sobotu (tedy v Boží hod Vánoční pro katolíky). V téměř všech volebních místnostech, které jsme navštívili, byl počet osob, oprávněných volit u mobilních uren, ve srovnání s počtem osob ve volebním kole 2, jen poloviční. Sečte-li se toto pro celou Ukrajinu, je pravděpodobné, že to znamenalo rozdíl mezi vítězstvím a porážkou. Odhaduje se, že přibližně 3-4 miliony z celkového počtu 11 milionů ukrajinských důchodců jsou nepohyblivé osoby a nemohou vycházet z domova. Ve volební den se vyskytly zprávy, že někteří staří voliči u volebních uren zemřeli v důsledku velkého úsilí dostat se k volbám z domova.
• Nedůsledně bylo také uplatňováno omezení volebního zákona týkající se nepřítomných voličů. Někteří předsedové komisí tvrdili, že nepřítomní voliči mají všichni povinnost hlasovat u územní volební komise. Jiní tvrdili, že pro nepřítomné voliče byla zřízena jedna volební místnost. V Kamenec-Podolsku 16/193 například sdělila předsedkyně organizaci BHHRG, že 880 volebních lístků v její volební stanici je určeno pro nepřítomné voliče a že její volební stanice je jedinou volební stanicí v tomto okrese, kde mohou lidé takto hlasovat. V tomto slabě obydleném regionu Ukrajiny, kde jsou možná oficiální údaje o počtu voličů přeháněny (v důsledku silného odchodu Ukrajinců do zahraničí) je znepokojující být svědkem toho, že je k dispozici tolik volných volebních listků uprostřed zmatku, jak má být zákon aplikován.
• V oblastech, které navštívila BHHRG, ovládaly neprodyšně projuščenkovské síly televizi i ostatní sdělovací prostředky. Místní i celostátní televizní okruhy byly plné oranžových stoupenců až do volebního dne i během volebního dne, kdy už byla volební kampaň zakázána. Například, 25.prosince, v předvečer voleb, vysílala jedna ukrajinská celostátní televizní stanice záběry vánočního stromku, ozdobeného především mandarinkami! Oranžové "bombardování" voličů se provádělo tak, že se vysílání nezmiňovalo konkrétně o samotném Juščenkovi ani o volbách, ale to, co bylo sdělováno, bylo jasné. Je důkazem zaujatosti volebních úřadů, že tomu nezabránily ani to nekritizovaly.
• Ve volební den zaznamenali pozorovatelé BHHRG politickou agitaci v Juščenkův prospěch uvnitř volebních místností. Volební urny byly v jedné vesnici ozdobeny oranžovými květinami, jinde měli místní pozorovatelé voleb oranžové šály. Pozorovatelé podporující Juščenka s oranžovými šálami argumentovali, že je nosit ty šály dovoleno, protože na nich není vytištěno, že jsou odznakem nějaké konkrétní politické strany. Ve skutečnosti byly všechny tyto šály totožné, měly ostře svítivou oranžovou barvu bez hesla "Tak!" a stranického znaku. Signál, že jsou toto stoupenci Viktora Juščenka, byl jasný - a veřejnost to zastrašovalo, protože tyto šály na sobě měli mladí muži mezi dvaceti a třiceti lety. Pozorovatelé podporující druhého kandidáta, Viktora Janukovyče, si na tyto skutečnosti a na další případy zakázané předvolební reklamy ve volební den stěžovali. Mezi tyto případy patřilo například vyvěšení oranžové vlaky na střeše radnice v městě Snjatin.
• Pozorovatelé z BHHRG zkoumali seznamy voličů a na několika místech zjistili, že podpisy mnoha voličů jsou prakticky totožné. Týkalo se to většinou dvojic osob s totožnými příjmeními. Možná, že byly přítomny obě osoby a jen jedna z nich podepsala dokumentaci, avšak na západní Ukrajině má mnoho lidí blízké příbuzné, kteří pracují v zahraničí. Tito zahraniční dělníci cestují na cestovní pas a nechávají své občanské průkazy doma. To umožňuje dvojí hlasování, vzhledem k tomu,že Ukrajinci v zahraničí mohou volit na velvyslanectvích a na konzulátech, zatímco někdo jiný může hlasovat prostřednictvím jejich občanského průkazu doma.
• Je nutno vzít v úvahu možnost rozsáhlých volebních podvodů na západní Ukrajině, vzhledem k pozoruhodně vysoké volební účasti v oblastech, odkud odešly statisíce osob pracovat do západní a střední Evropy. Je podivné, že pozorovatelé z OSCE se opakovaně vůbec nezabývali nepravděpodobně vysokou volební účastní na západní Ukrajině. Zatímco OSCE označila 96 procentní volební účast v Doněcku dne 21. listopadu 2004 za důkaz podvodů, ignorovala obdobně vysokou nebo ještě vyšší volební účast na západě Ukrajiny. 26. prosince OBSE neviděla nic podivného na tom, že se v Ivano-Frankovsku a v Tarnopoli (to jsou dva regiony na Ukrajině, odkud odešel největší počet lidí) účastnilo voleb údajně 96 procent voličů, že ve Lvově se jich účastnilo 93 procent a na Volyni 91 procent.
• Princip tajných voleb byl zkompromitován užíváním průhledných volebních uren. To umožňovalo pozorovatelům vidět, pro kterého ze dvou kandidátů volič hlasoval, protože tenké volební lístky byly lehce identifikovatelné. To, že těsně vedle volebních uren seděli mladí muži, kteří byli pozorovatelé z Juščenkova tábora, mohlo voliče zastrašovat, vzhledem k tomu, že i oni byli svědky toho, že je viditelné, jak hlasovali lidé před nimi.
• Janukovyčovi pozorovatelé byli zaregistrováni ve všech volebních místnostech, která navštívili pozorovatelé BHHRG, ale v malých vesnicích na západní Ukrajině často nebyli přítomni. Vysvětlení, kterého se nám dostalo, že odešli jen na chvíli anebo odešli domů předčasně, vyvolávalo podezření, že buď na ně bylo naléháno, aby odešli, anebo byli donuceni odejít, anebo nebyli přítomni od samého počátku. Nepřítomnost pozorovatelů jednoho kandidáta ochromila věrohodnost volebního procesu a zejména sčítání hlasů.
• Smutným závěrem musí být, že bez ohledu na veškerou sdělovacími prostředky vyvolanou euforii o ukrajinské "oranžové revoluci" bylo každé další hlasování v ukrajinských volbách úpadkem věrohodnosti volebního procesu. Západ porušil své vlastní, po prvních dvou kolech oficiálně proklamované principy, když spěšně blahopřál kandidátu, jehož preferoval, Viktoru Juščenkovi, dříve než byly výsledky plně zpracovány a než byly vyřízeny všechny stížnosti na neregulérnosti ve volebním procesu - a to navzdory tomu, že Západ kritizoval Vladimíra Putina, že příliš brzo blahopřál opačnému kandidátu dne 22. listopadu. Třetí kolo ukrajinských voleb dne 26. prosince 2004 vůbec nebylo cennou ukázkou konečného vítězství demokracie, ale úpadkem legitimity volených institucí na Ukrajině.

Kompletní text v angličtině ZDE