15. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 10. 2004

Virtuální bohoslužba pro ateisty i ty druhé

Pane, Pane, podívej, co jsme v tvém jménu všechno vykonali...

Žádný Bůh není - čteme tu důvěrně známou větu, kterou jsme nejspíš slyšeli už mnohokrát a kterou jsme možná i my sami již někdy vyslovili. Není Boha! ... Ta věta je neobyčejně zajímavá - můžeme po celý život zkoumat a přemýšlet, co vlastně znamená a proč je vůbec možná; jak odlišné významy může mít v ústech různých lidí, v různých dobách a různých situacích; jak někdy může být pravdivá a jindy lživá; jaké množství možných nedorozumění v sobě skrývá, jak fatální důsledky může přinášet atd. Bez nadsázky lze říci, že ta věta je složitá, jak život sám.

Proto je zvláštní - a vzhledem k tomu, jak o mnoho tu jde - i zásadní, že bible se tímto názorem (Bůh není) vůbec nezabývá. Tu větu čteme jenom zde, v žalmu 14. (když nepočítáme žalm 53., který je téměř doslova totožný). Náboženská kniha - a tu pro mnoho lidí nejzákladnější otázku (že žádný Bůh možná není) si vůbec neklade. Jak to? To je snad biblická moudrost tak zaslepená, že závažnost otázky nevidí? Nebo tak dogmatická, že něco tak rouhavého vůbec nepřipouští? Nebo tak nejistá, že se takového názoru hrozí a raději se mu vyhne?

Nikoliv, biblická moudrost není takto nemoudrá - naopak, právě pro svou moudrost tuto otázku vůbec neřeší, resp. řeší po svém. Názor, že Bůh není, bibli nezajímá, asi ji to ani nenapadne, a to z toho důvodu, že bible označuje slovem Bůh Toho, který je. Jsem, který jsem. Bytí o sobě a pro člověka. Říkat, že Ten, který je, není - to je pak stejně nerozumné, jako říkat, že žádné bytí není, že žádný život není, že žádný člověk není. Chcete se zabývat tím, že život neexistuje? Není mnohem důležitější otázka, jaký život je a jaký bude? A právě tak se bible zabývá tím, jaký Bůh je, který Bůh je ten pravý, co o něm vyznáváme a co z toho vyplývá. Neboť v životě každý nějakému bohu slouží. Jde o to, jakému. To je pro bibli klíčová otázka.

A teď: Hospodin popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha. To je nádhera! Biblický Bůh nesleduje, jestli uznáváte jeho existenci, ba dokonce ani jestli v něj věříte, nýbrž jestli jej hledáte! V tom je moudrost, v tom je rozumnost - živého, pravého Boha hledat! Na tom se rozhoduje "kvalita života", neboli spasení. My jsme si příliš snadno zvykli mluvit o věřících a nevěřících, troufale si tak lidi třídíme, ačkoli jen Bůh sám ví, kdo jsou jeho, a pro nás vždycky platí: Věřím, pomoz mé nedověře. Nebylo by případnější spíše než mezi vírou a nevěrou vidět ostrou hranici podle tohoto žalmu mezi hledači Boha na straně jedné a činiteli nepravosti na straně druhé?

Hospodin takto popatřil. To, co vidí, ovšem není žádná sláva. Obraz lidského snažení je tu podán velmi skepticky: není, kdo by činil dobré, není ani jednoho... neužiteční jsou... porušení... všichni se odvrátili... jejich snažení je ohavné...

V tom je problém, je to drtivé, takoví jsme my. Takto podle bible člověk popírá Boha - ne nějakým salónním ateismem, ale takto konkrétně a prakticky, když žije zle, neužitečně, když jeho snažení je ohavné. To je problém člověka, tímto způsobem si my blázni říkáme ve svém srdci - kašlem na Boha! V tom je - že přestáváme Boha hledat a tak se stáváme nerozumnými, odvracíme se od podstaty a pachtíme se za čímsi neužitečným a pofidérním. Činitelé nepravosti... Boha nehledají... Hospodina nevzývají. Kdo se přestal po Bohu ptát, sám sebe postavil na piedestal, sám se zakonzervoval a stal se pro druhé nebezpečným.

Toto bibli velmi zajímá. Zamýšlíš se nad tím, komu-čemu vlastně sloužíš? Hledáš smysl života? Jsi ochoten naslouchat? Toužíš po pravdě? Miluješ bližního, bereš vážně i chudého? To jsou životně důležité otázky, na nichž se rozhoduje.

Ale jestliže právě takto popatřuje Hospodin, aby viděl, jestliže jenom na tomto se rozhoduje a ne na nějakém noeticko-filosofickém uznání či odmítnutí existence boží, pak nás logicky napadne - no a nemůže tedy být nakonec takovýmto rozumným hledačem Boha i nějaký proklamativní ateista, který tvrdí, že v Boha nevěří? A stejně tak - ó, běda - nemůže být činitelem nepravosti i kdekterý křesťan, který se rád prohlašuje za věřícího?

Ano, ano, může to tak být - jak jsme četli v Novém zákoně, u Pána Ježíše samotného. Ten, který nese dobré ovoce, ten činí vůli boží - i když si toho třeba nevšiml a je z toho překvapen. A naopak, mnohý křesťan, který má Pána Boha plná ústa, musí slyšet: Jděte ode mne, činitelé nepravosti! Nic nepomůže říkat: Pane, Pane, když v srdci svém jsou draví vlci. Takoví jsou nakonec nejméně užiteční, jsou nejohavnější a nejvíc nebezpeční! Totiž - zžírají lid můj - jako by chléb jedli! Tak rychle a tak viditelně, jako když chleba z bochníku ubývá, tak likvidují a požírají okolní lid.

Zdaliž nevědí?, ptá se žalmista. Pak se tedy náramně strašiti budou. Nevíme o svých nepravostech, neuvědomujeme si svou neužitečnost, nepřipouštíme si svou nerozumnost? Pak nás může přepadnout hrůza, budeme se strachovat a děsit z Boha, kterýž jest v rodině spravedlivého. - Jděte ode mne, činitelé nepravosti!

Ale tím to nekončí. Smyslem biblické řeči o Bohu není, abychom se náramně strašili. To není evangelium, že bychom teď měli už jen v hrůze přemýšlet, kde jsme co prošvihli, co jsme pokazili, čeho jsme si nevšimli, jak jsme co pomrvili a vůbec celkově jak jsme v životě špatné ovoce nesli. Ne, evangelium dává šanci, pozvedá a povzbuzuje. Nejenom že Hospodin jest naděje chudého, ale také je tu v závěrečném verši žalmu řeč o spasení, o vysvobození zajatého lidu, o plésání a veselí Izraele.

O kom to asi je, když jsme předtím četli, že není, kdo by činil dobré, není ani jednoho? Jak se to může stát, že ta nejlepší kvalita života se prosadí? Kde vezmeme sílu vymanit se ze zajetí nepravosti, co nás naučí vždy znovu hledat Boha? V životě i smrti?

... Povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: 'Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.' Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagoze na něj byly upřeny. Promluvil k nim: 'Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.'(Lk 4,16-21)

To dílo Kristovo - to je ta síla, to je ta možnost i pro nás. Jeho milost přijmout, ve vděčnosti a pokoře. Teď už ne - Pane, Pane, podívej, co jsme v tvém jménu všechno vykonali, jak jsme prorokovali o zlé duchy vymítali... Ne, teď už spíš - buď milostiv mně hříšnému.

A když on nás pozvedne a přijme, pak tušíme - ten závěrečný verš žalmu může být i o nás. Plésati bude Jákob a veseliti se Izrael. Jednou, ale i teď.

Amen

                 
Obsah vydání       15. 10. 2004
16. 10. 2004 "Školství má nyní úplně novou roli"
16. 10. 2004 Kancléř Oxfordské univerzity pohrozil privatizací
15. 10. 2004 Británie propustila velvyslance, který poukazoval na porušování lidských práv v Uzbekistánu
15. 10. 2004 Vlastenec musí být připraven hájit svou zemi proti její vládě
15. 10. 2004 Svět by hlasoval pro Kerryho
15. 10. 2004 Bourání mýtů Irena  Zítková
17. 10. 2004 Pane, Pane, podívej, co jsme v tvém jménu všechno vykonali... Štěpán  Hájek
14. 10. 2004 Je "objev" masových hrobů v Iráku americkou předvolební manipulací?
15. 10. 2004 Hrubě nepovedený anonym v Národním divadle Vladimír  Bernard
15. 10. 2004 Nemůže to dlouho trvat, než někdo Blaira zažaluje kvůli irácké válce
15. 10. 2004 Velký žlutý mcdonaldovský otazník
15. 10. 2004 Převládnou v Londýně extremně levicoví dogmatikové?
14. 10. 2004 V Londýně začíná Evropské sociální fórum Štěpán  Kotrba
14. 10. 2004 Servery Indymedia se vrátily na své místo Štěpán  Kotrba
14. 10. 2004 Jak se "extremně levicový protiamerický britský deník" snaží ovlivnit americké prezidentské volby
14. 10. 2004 Věznění bez soudu způsobuje vážné psychické poruchy
14. 10. 2004 Ochrana klimatu či těžba uhlí? Boření obcí nebo nezaměstnanost? Linda  Nová
15. 10. 2004 Michael  Marčák
14. 10. 2004 Che Guevara: revolucionář jako komerční artikl Bohumil  Kartous
14. 10. 2004 Pomník pro zbabělce? Odsoudit jej není jednoduché Miloš  Kaláb
14. 10. 2004 Mráz kdysi přicházel z Kremlu, dnes přichází z vnitra Oldřich  Průša
15. 10. 2004 Jan Rokyta: Mému lidu
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
17. 10. 2004 Pane, Pane, podívej, co jsme v tvém jménu všechno vykonali... Štěpán  Hájek
9. 10. 2004 Když je tato doba nakloněná tej blbší polovině člověka, tož ja, ale bezo mňa... Olga  Tydlitátová
3. 10. 2004 Porodní báby a státní moc Tomáš  Trusina
25. 9. 2004 Patron české země, nebo servilní kolaborant? Zdeněk  Bárta
19. 9. 2004 "Tím jediným potřebným" je praktická pomoc a čin Zdeněk  Bárta
16. 9. 2004 Semeno, které spadlo do trní Rut  Brodská
5. 9. 2004 Libido dominandi Zdeněk  Bárta
1. 8. 2004 Bůh je mezi potřebnými, Bůh miluje tento svět, Bůh je solidární s menšinami, chudými, opovrhuje zbožnou pýchou farizeů, kárá bohaté a mocné, Bůh se za lidi obětuje, Bůh nepotřebuje chrám Zdeněk  Bárta
25. 7. 2004 Český sen o českém snu Zdeněk  Bárta
13. 7. 2004 Svatební kázání - i pro Evropu Zdeněk  Bárta
11. 7. 2004 Blbá nálada se změnila v Nové Veselí... Zdeněk  Bárta
2. 7. 2004 Mistr Jan Hus, kurvy, a ti, kteříž držie úřady Zdeněk  Bárta
20. 6. 2004 Homeworking, podpantofelizace a Den otců Zdeněk  Bárta
13. 6. 2004 Znamení šelmy Zdeněk  Bárta
4. 6. 2004 Co Bůh nepromíjí Zdeněk  Bárta