4. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 6. 2004

Slučování škol

V pondělí 31. 5. jsme mohli na druhém programu České televize sledovat pořad Krásný ztráty, jehož hosty byli spisovatel Arnošt Lustig a bývalý pilot RAF Jan Wiener. Posledně jmenovaný zde vyslovil myšlenku, jež by neměla uniknout pozornosti nikoho z nás, zejména pak české politické reprezentace. Michal Prokop se dotázal Jana Wiesnera, jestli by byl ochoten znovu absolvovat svoji životní mašinérii pilota bojujícího za vlast a následně vláčeného po komunistických lágrech. Minulý týden jsme se na témže televizním programu v dokumentu o československých bývalých letcích v Anglii mohli přesvědčit, že Jan Wiener je člověk pevných morálních zásad, který byl ochoten za svou vlast padnout. Ne však dnes. Michalu Prokopovi odvětil ve smyslu, že současná Česká republika nemá nic společného s tzv. první republikou, že dnes převažuje jen to špatné, a proto by nechtěl za naši vlast bojovat. Svůj názor podložil myšlenkou, že meziválečné Československo bylo založeno na Masarykově a poté i Benešově snaze vštípit lidu vzájemnou slušnost, která se však dávno vytratila.

A proč se o tom tak rozsáhle rozepisuji? Vzájemná slušnost je otázkou výchovy.

A kdo jiný než rodina a škola má výchovu na starosti. V posledních týden jsme všichni mohli zaznamenat nový trend -- slučování základních a středních škol. A tento fakt je alarmující. Již před lety Karel Čapek v Hovorech s TGM (1969, s. 13) zaznamenal slova prvního prezidenta: "Vůbec na školu, na výchovu a na vyučování by se mělo mnohem víc myslet... a taky dávat mnohem více prostředků než dosud. Vývoj školy, v tom je vývoj demokracie." Jakoby tato slova pro dnešní politiky nic neznamenala. Do školství jde ze státního rozpočtu stále málo peněz, není na platy, a proto řada absolventů pedagogických fakult, zejména s orientací na některý z cizích jazyků odcházejí do soukromého sektoru, není na nákup školních pomůcek (sám jsem byl účasten při tom, kdy ředitel chtě nechtě musel proškrtávat požadavky svých učitelů na nákup učebnicí apod. a přitom neustále počítal a počítal, aby s určenou částou nakoupil co nejvíce a nejlépe). Při tom všem však vidíme, že zatímco každá z vlád a se zdráhala a zdráhá uvolnit na školství další finanční prostředky. Argumentuje, že by to zatížilo státní rozpočet, na různé nesmyslně prohrané arbitráže a pře u mezinárodního soudu se další milióny a miliardy najdou vždy. Nemluvě o tom, že právě současná nejsilnější (de facto co do počtu křesel ve Sněmovně) měla ve svém volebním programu školství jako prioritu.

V souvislosti se školstvím se v poslední době vrací citlivé téma - slučování škol. V prvé řadě je odůvodňováno snižujícím se počtem žáků, kteří do škol přicházejí (základní školy, které jsou zřizovány měststskými částmi, oproti loňskému roku navštěvuje o tři a půl tisíce dětí méně). Například v Hradeckém kraji je celkem 650 škol a školských zařízení, přičemž představa kraje je mít školy s minimálně tři sta padesáti až čtyřmi sty žáky, třídami s alespoň pětadvaceti studenty podobných oborů, aby se využily specializované učebny, vybavení i pedagogický sbor. Má se tak dosáhnout snížení nákladů na vedení, administrativu a učitele, úspory budov a umožnění investic a modernizace sloučené školy (MF Dnes, 26.5. 2004).

Ke slučování škol došlo již na Jižní Moravě, neboť ve Znojmě byla sloučena Střední zemědělská škola a učiliště v Alšově ulici se Středním odborným učilištěm v Nerudově ulici, Jazyková škola s Obchodní akademií, v Brně Střední zahradnická škola v Brně-Lánech a Střední odborné učiliště v Želešicích se Středním odborným učilištěm v Rajhradě.

Důvody jsou obdobné jako v Hradeckém kraji (MF Dnes, 21. 5. 2004). Slučování se nevyhne ani hlavní město Praha, kde bude například sloučeno Střední odborné učiliště Praha - Štěrboholy se Střední odbornou školou a učilištěm ve Weilově ulici v Praze 10, Středn_ed odborné učiliště U Uranie v Praze 7 se sloučí se Středním odborným učilištěm obchodu a služeb v Praze 9 Za Černým mostem atd. Ke sloučení tak dojde u škol s podobným zaměřením a dojde tak ke zjednodušení systému jejich řízení (Lidové noviny, 2. 6. 2004).

Slučování škol se jeví jako logický krok - s nižším počtem dětí dostává škola méně peněz, a proto ředitelé škol zachraňují "svou" školu sloučením několika tříd téhož ročníku do jedné, zruší nepovinné předměty a kvůli nedostatku financí na platy propustí některé zaměstnance. Tato situace nastala v Českých Budějovicích, kde ředitel Základní školy Máj musel letos propustit pět učitelů a dvě kuchařky, a v Základní škole Švermova v Liberci, v níž tamější ředitel omezil nepovinné předměty, bude redukovat počet tříd a tedy zřejmě i sníží počet provozních zaměstnanců (Právo, 12. 5. 2004). Řada výše zmíněných škol však toto "štěstí" nemá a bude sloučena se školami jinými. Jestliže dochází k propouštění zaměstnanců v případě slučování tříd, je jasné, že stejná situace nastane i při sloučení škol.

Tento fakt si uvědomuje i ministryně školství Petra Buzková, která sice mírní paniku z masového rušení škol a propouštění tvrzením, že "jde jen o to přizpůsobit počet učitelů tomu, kolik je dětí", ale připouští, že přijatelné by bylo, jestliže "školství ročně opustí zhruba tři procenta pedagogů." (Právo, 12. 5. 2004). V rozhovoru na webových stránkách ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže hovoří o dvou procentech. V praxi to tedy znamená, že v roce 2001 ve školství působilo 158 548 učitelů (www.lidovky.cz, 1. 9. 2001), přičemž se tento počet o dva roky později zásadně nezměnil (www.lidovky.cz, 5. 9. 2003), a tedy ona 2 % jsou cca 3170 učitelů, 3 % pak cca 4750 propuštěných vyučujících. Při současné 9-10% nezaměstnanosti se mi toto číslo jeví vskutku vysoké.

Proces slučování vzbuzuje také otázku, jestli jím neutrpí nabídka výuky. Například radnice Prahy 2 rozhodla, že základní škola ve Vratislavově ulici, která má moderně vybavené hudební studio, se přestěhuje do vzdálenější školy v ulici K Botiči, která už profesionální výuku hudby nenabízí (MF Dnes,15.11.2003). S tímto souvisí již zmíněné rušení nepovinných předmětů. Co si pod tímto pojmem představit? Například v ZŠ Nedvědice jsou nepovinnými předměty sportovní aktivity, náboženství, logopedická péče, v ZŠ Emy Destinnové v Českých Budějovicích jde o dyslektický kroužek, náboženství, zdravotní tělesnou výchovu, ruský jazyk, informatiku, v případě 2. Základní školy Cheb cvičení z českého jazyka pro žáky devátých tříd a logopedie pro vybrané žáky z prvního stupně. Volitelnými předměty v chebské škole je např. technické kreslení, seminář z historie a cvičení z matematiky. Myslím si, že jde o předměty, které žáka jistě mohou obohatit, neboť přinášejí informace a zkušenosti z dosud nepoznaných oblastí, nebo rozšiřují znalosti z povinných předmětů, jako je tomu v případě českého jazyka, matematiky či dějepisu.

Slučování škol může způsobit i vyšší počet žáků ve třídě. Například ve Žďáře nad Sázavou nejsou tamější ředitelé základních škol nadšeni stanovenými normativy na jednoho žáka, který zvýhodňuje malé školy. Základní škola, která má max. 170 žáků, dostane za každého přes 30 000 Kč, zatímco velká škola s více než 550 žáky necelých 20 000 Kč. Zatímco malé školy mají ve třídě třeba 17 žáků, velká škola jich má 28. Učitelé obou škol dostanou stejnou mzdu, ačkoliv odvádí jiný výkon, větší škola v průměru obdrží méně financí než škola malá (Právo, 13. 3. 2004). Jestliže tedy dojde ke sloučení škol a tedy nárůstu počtu žáků v jedné škole, nejeví se tento krok pro ředitele školy ekonomicky výhodný. Stejně nevýhodný je i pro samotného učitele, po němž se žádá, aby využíval při výuce různých alternativních přístupů (např. práce ve skupinách, využití dialogických metod před metodami monologickými, uplatňování výuky s prvky her apod.). Realizovat tyto požadavky je však ve třídě o takřka třiceti žácích značně problematické, což jsem coby student pedagogické fakulty v hodinách, které jsem v rámci povinné praxe odučil, na vlastní kůži pocítil.

Nemožnost uplatnit alternativní přístupy ve vyučování způsobuje, že škola nadále produkuje lidi jen s encyklopedickými znalostmi, které nejsou s to využít. Jestliže nebudou mít žáci dostatek klidu k přemýšlení o problémech soudobého světa, vštípení si kritického myšlení, po němž Masaryk rovněž volal, vytváří se tak živná půda pro skupinu lidí s extrémistickými názory, která by takové "stádo"snadno ovlivnila. Škola by měla svého žáka vybavit nejen znalostmi, ale schopností jich užít k analýze různých problémů, jež jej v životě potkají. A pochopitelně by škola měla žáka vychovat k tomu, aby měl zájem o dění v rodné zemi i v zahraničí.

Jaká mládež dle sociologického výzkumu je, si můžeme přečíst jinde (Právo, 2. 6. 2004), nebo ověřit přímo na ulici. Zejména je varující informace výzkumu, že současná mladá generace je "nepříliš solidární". Ale není divu, když Vladimír Špidla veřejně deklaroval, že sociální stát, který by snad na solidaritě měl být založený, musí dočasně ustoupit (Právo, 3. 4. 2004). Česká společnost tedy pokračuje v trendu individualismu, který je založený na neschopnosti empatie do problémů druhého. Ustupuje vzájemné porozumění a slušnost mezi lidmi.

Mám-li závěrem uvést shrnutí, mé obavy tkví v tom, že slučování škol může na sebe nabalovat další problémy - rostoucí nezaměstnanost, v jistých případech omezení nabídky předmětů a vyšší počet žáků ve třídě, jenž ovlivní kvalitu výuky. Lze jistě protiargumentovat, že sloučením školy se právě např. nabídka předmětů nezmění, že zůstanou budovy, které bude možno jinak ekonomicky využít, ale musím si pokládat otázku, jestli při současném trendu snižujícího se počtu obyvatelstva České republiky nemůže postupně docházet k dalšímu slučování již dříve sloučených škol, nebo naopak v případě nárůstu počtu obyvatelstva, jak by se budovy škol získaly zpět. V prvém případě bude dále růst nezaměstnanost, školy budou zejména na venkově hůře dostupné, kvalita výuky se nemusí změnit. V případě druhém nedostatek budov buď způsobí nárůst počtu žáků ve školách, nebo donutí příslušný kraj budovy odkoupit či postavit nové, což zatíží jejich rozpočet.

Myslím si, že je třeba si uvědomit, že tak jako zdravotnictví, ani školství není ekonomicky produktivní oblast a tedy nemůže si na sebe vydělat. A jestliže vzdělání je klíčem k výchově člověka, který díky svým ve škole nabytým kvalitám může svou kvalifikovanější prací splácet formou daní státu to, co do něj v mládí investoval, podle mého názoru je třeba zamyslet se nad důsledky, jež slučování škol může způsobit.

                 
Obsah vydání       4. 6. 2004
5. 6. 2004 Ronald Reagan zemřel ve věku 93 let
5. 6. 2004 George Novotny v listopadu 2003 pro Britské listy: "Nehledá mě Policie ČR, Interpol ani FBI"
5. 6. 2004 "Jste Ruska, ale předstíráte, že jste z Británie"
5. 6. 2004 Papež zkritizoval Bushe
4. 6. 2004 Papež požaduje navrácení suverenity Iráku
5. 6. 2004 Hladomor v Súdánu: Zemře tam 300 000 lidí?
4. 6. 2004 Další vysoký pracovník CIA má odejít
4. 6. 2004 Bilderbergská skupina zasedá v severní Itálii
4. 6. 2004 Cenzura byla zrušena, zapomeňte! Josef  Brož
4. 6. 2004 Pravidla české politiky Zdeněk  Zbořil, Jiří  Bystřický
4. 6. 2004 Čína si může dovolit skoro všechno...(?) Miloš  Dokulil
4. 6. 2004 Co Bůh nepromíjí Zdeněk  Bárta
4. 6. 2004 Stát rozhoduje, jak se bude jmenovat vaše dítě
4. 6. 2004 Je správné, že stát rozhoduje, jak kdo pojmenuje své dítě
4. 6. 2004 Pojmenovat dítě libovolně není demokracie, ale chaos! Markéta  Sulovská
5. 6. 2004 Hospodaření OSBL za květen 2004
4. 6. 2004 Práva spotřebitele a firma LUNA LEDER spol. s r. o. Boris  Cvek
4. 6. 2004 "Eurotel mě žaluje o 81 258 Kč"
3. 6. 2004 Odstoupil ředitel CIA George Tenet
4. 6. 2004 Čas války a hranice imunity Zdeněk  Zbořil, Jiří  Bystřický
4. 6. 2004 Slučování škol Jiří  Kratochvíl
4. 6. 2004 Jednota v mnohosti, aneb má česká kultura v Evropské unii šanci? Jan  Čulík
4. 6. 2004 Strategická východiska pro českou ekonomiku Valtr  Komárek
4. 6. 2004 Irák požaduje plnou suverenitu
4. 6. 2004 "Za komunismu jsem neměl strach"
4. 6. 2004 "Já jsem také neměl za komunismu strach"
4. 6. 2004 Strach Zdeněk  Bárta
4. 6. 2004 Strach za totality
4. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. - 27. května 2004
4. 6. 2004 Škody, způsobené palestinskému obyvatelstvu během prvního čtvrtletí
4. 6. 2004 Etika a budoucnost mezinárodně-politických vztahů
4. 6. 2004 Unie dosud není unií
4. 6. 2004 Tisková konference Strany za otevřenou společnost
3. 6. 2004 Kouření proměňuje sliny v "rakovinový koktejl"
3. 6. 2004 Bankovní panstvo radí, nabízí... Radek  Mokrý
3. 6. 2004 Vývojáři software ohroženi softwarovými patenty Hynek  Hanke
3. 6. 2004 Je to jinak, že? Miloš  Dokulil
3. 6. 2004 Festival Mezi ploty odstraňuje přehrady už třináct let Claudia  Just
4. 6. 2004
3. 6. 2004 Mezi ploty: Breaking down Fences for Thirteen Years Claudia  Just
2. 6. 2004 Ahmad Čalabi "prozradil Íránu, že USA rozluštily tajné kódy jeho výzvědných služeb"
2. 6. 2004 Horáčkova střelnice, lodičkář Knížák a realita záhrobí Bohumil  Kartous
2. 6. 2004 Šroubovák Jaroslav  Hutka
2. 6. 2004 Irák a lhaní
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
4. 6. 2004 Slučování škol Jiří  Kratochvíl
24. 5. 2004 "Vyhozená" učitelka se vrací do práce   
24. 5. 2004 Asociace školských odborů pomohla pedagogickým centrům Radek  Sárközi
20. 5. 2004 Jak vyloudit ze studentů interaktivitu Bohuslav  Blažek
18. 5. 2004 Můžou školy vychovat děti bez mindráků, s myslícím mozkem a pracovitýma rukama? Ondřej  Hausenblas
5. 5. 2004 Nesnesitelná lehkost skandinávského školství Tomáš  Linhart
5. 5. 2004 Studium ve Finsku: Je to úplně jinak, než jak píše Petr Soukup! Jan  Beran, Jiří Venhoda
4. 5. 2004 Ministerstvo školství: Dost bylo demokracie! Radek  Sárközi
4. 5. 2004 Škola ve Finsku je podivně lehká   
3. 5. 2004 České školství dostalo na frak... Radek  Sárközi
22. 4. 2004 Proč jsme nestávkovali Václav  Votruba
21. 4. 2004 Elektronická učebnice české literatury   
19. 4. 2004 Pár slov ke školství Jan  Čulík
15. 4. 2004 Zmatený výklad