14. 4. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 4. 2004

Patří ČR opravdu k zemím EU s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů?

Opravník obecně oblíbených omylů

V Britských listech vyšel dne 8. dubna článek s nadtitulem: "Zdrcující kritika z Bruselu" a s titulkem: "ČR patří k zemím EU s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů". Vždy, když se vyrojí kritické články na téma české vzdělanosti, čerpají autoři své -- v podstatě velmi povrchní znalosti - z mezinárodních statistik, které jsou však mylně interpretovány. Nejprestižnější výzkum, zabývající se celosvětově vzdělávacími systémy, je publikace zemí OECD "Education at a Glance".

Obecně o spolupráci s OECD, publikaci Education at a Glance a projektu INES

Publikace je vydávána od konce 80. let, nejprve nepravidelně, pak každé dva roky , od roku 1996 již každoročně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále OECD) pod názvem Education at a Glance (dále jen EaG) -- Stručný pohled na školství. Připravuje ji Oddělení statistiky a ukazatelů Direktorátu OECD pro vzdělávání, zaměstnanost, práci a sociální věci v rámci programu INES (INdicators of Education Statistics -- Ukazatele školských statistik). Publikace je dotována z grantu Národního centra pro vzdělávací statistiku (NCES) ve Spojených státech. Odpovědnost za publikaci má generální tajemník OECD. Data, dodaná do OECD z jednotlivých zemí, ze kterých byly vypočítány ukazatele, jsou dostupná na Internetu. Publikace vyšla poprvé koncem 80. let a od roku 1992 vychází již s účastí České republiky (tedy ještě před přijetím republiky do OECD). První 2 roky spolupráce byly zveřejněné údaje ještě za Československo. EaG má vždy v názvu rok svého vydání a obsahuje data zhruba 2 roky stará.

Ve snaze o maximální porovnatelnost OECD již dávno nepublikuje jen holá čísla, neboť si je dobře vědoma, že školství nelze při obrovské různorodosti systémů jednotlivých zemí interpretovat stejně jako třeba statistiky z průmyslu či zemědělství. V obsáhlém komentáři, blížícímu se analýze, se zaměřuje na vysvětlování souvislostí. Je třeba říci, že analýza často zachází do takových podrobností a souvislostí, že mnohdy vylučuje zjednodušující prvoplánovou interpretaci příslušného diagramu či tabulky, která se pohledem na diagram nabízí.

Zastoupení České republiky v programu INES

Kromě Technické skupiny, která poskytuje pro publikaci většinu školských statistických údajů vyplněním obsažného dotazníku, zde pracují ještě 3 podskupiny, tzv. Networky, s těmito názvy:

  • ˙ Network A -- Výsledky vzdělávání
  • Network B -- Vstup absolventů na trh práce
  • Network C -- Charakteristiky vzdělávacích institucí a systémů

Aktivity v rámci projektu INES jsou řízeny národním koordinátorem, který je pracovníkem Ústavu pro informace ve vzdělávání. Po sběru dat z technické skupiny, dalších podskupin (networků) a jiných zdrojů (např. ministerstev práce a sociálních věcí, mimořádných statistických šetření, výběrového šetření pracovních sil apod.) jsou zpracovaná data zaslána ke kontrole. Po navrácení sekretariátu OECD je na data uvaleno embargo a publikovat se mohou až po vydání publikace. Každé nové vydání je představeno se stručnou charakteristikou na tiskové konferenci v Paříži a je mu věnována pozornost v tisku. Ministerstva školství jednotlivých členských zemí ji pak představují novinářům prostřednictvím tiskových konferencí.

Spolehlivost statistických údajů v publikaci EaG

Skutečnost, že pro sběr dat existuje již několik let jediný dotazník UOE (pro Unesco, EU, resp. Eurostat a OECD), zajišťuje, že v publikacích těchto organizací jsou publikované údaje zpracovány ze stejného podkladu. Ve snaze upozornit na rozdíly jednotlivých školských systémů jsou tabulky a diagramy hojně komentovány. Lze říci, že se nejedná pouze o jejich popis, ale o poměrně solidní analýzu, korektně upozorňující na souvislosti. UNESCO vydává ročenku (Statistical Yearbook), zahrnující údaje z celého (i třetího) světa. Proto jsou zde údaje rozšířeny o osoby bez vzdělání a základní vzdělání je rozlišeno na primární a nižší sekundární, zatímco OECD má ve všech diagramech tento údaj kumulovaný. Ovšem ročenka UNESCO publikuje pouze data s velmi stručným komentářem. EU (resp. Eurydice, Eurostat, Evropská komise) vydává Key data (klíčové údaje), barevné a velmi dobře vypadající diagramy a grafy, které jsou však také zcela bez analýzy, obsahují pouze stručný komentář. OECD uváděla v prvních publikacích EaG z konce 80. let také převážně jen holá statistická data. Během doby se pracovníci sekretariátu podrobně seznámili se vzdělávacími systémy členských zemí a analýzu diagramů, grafů i tabulek považují za nedílnou součást publikace, řadu analytických komentářů obsahuje již vydání z roku 1993.

Z těchto důvodů lze publikaci OECD Education at a Glance považovat v oblasti porovnávání vzdělávacích systémů za nejkvalitnější, protože se nezaměřuje jen na pouhá data, ale poctivě široce komentuje každý diagram či tabulku, navíc má nejpropracovanější metodiku výpočtu ukazatelů, velmi sofistikovaný systém kontrol dat a na přípravě publikace se podílí široké spektrum odborníků. Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích systémů jednotlivých zemí jsou veškerá data, která OECD z jednotlivých zemí přebírá, pečlivě kontrolována nejen z hlediska kvantitativního, ale i z hlediska mezinárodní klasifikace vzdělávání ISCED 97.

Mezinárodní klasifikace vzdělávání a převodní tabulka

Mezinárodní klasifikace vzdělávání (ISCED) byla poprvé přijata v Paříži v roce 1978. Celý svět podle ní dodával údaje do ročenky Unesco (bohužel kromě České republiky, protože tehdejší Federální statistický úřad ji neuznával -- a tak jsme vesele porovnávali neporovnatelné). K revizi klasifikace ISCED, platné od roku 1978, přistoupily OECD, EU a UNESCO v roce 1992 z důvodu, že již dlouhodobě nevyhovovala současným nárokům. Původní klasifikace ISCED totiž umožňovala velmi volný výklad a ve statistikách se neúměrně zvyšovaly podíly studujících terciární úrovně. Původní klasifikace byla vytvořena především pro potřeby UNESCO a autory byli Američané. Proto byla ušita na míru americkému vzdělávacímu systému.

V důsledku prudkého rozvoje terciárního vzdělávání a jeho diverzifikace ve vyspělých zemích se ukázala původní klasifikace ISCED jako nedostačující. Pracovníci sekretariátu OECD navštívili řadu zemí, seznámili se s jejich vzdělávacími systémy a zjistili, že zatímco některé země zahrnovaly do terciárního vzdělávání pouze typická vysokoškolská studia (jako my), některé země také praktické programy, vzdělávání poskytované soukromými agenturami, jiné země však i takové programy, které s terciárním a zejména s vysokoškolským vzděláním neměly často již nic společného. Tak např. Austrálie sem zahrnovala 14leté děti jen proto, že se na budoucí povolání zedníka připravovaly ve dvouletých kursech, pořádaných regionální kolejí. Na to se přišlo pouze náhodou -- pohledem na diagram, kde podíl studujících terciárního stupně velmi výrazně převyšoval ostatní země.

Původní klasifikace rozlišovala pouze stupeň předškolní, primární, sekundární (k němuž patří vzdělávání odpovídající našemu 2.stupni základní školy) a stupeň terciární. Sekundární vzdělávání dělila na všeobecné a odborné, terciární na univerzitní a neuniverzitní. ISCED 97 však rozlišuje stupně vzdělání detailněji.

Nová klasifikace vzdělávání, známá jako ISCED 1997, byla přijata na 20. zasedání Generální konference Unesco v Paříži 1997. Ačkoli ani tento nový ISCED není pro náš vzdělávací systém nejvhodnější, byl veden snahou o přesnější porovnávání, což se do určité míry povedlo. Je třeba si také uvědomit, že byl vytvořen s ohledem na potřeby celého (i třetího) světa, a nesmí nás proto zarážet, že třeba na úrovni 2. stupně ZŠ je již rozeznáván také program připravující žáky pro trh práce.

ISCED však obsahuje pouze základní doporučení k zařazování jednotlivých vzdělávacích programů do definovaných vzdělávacích úrovní, ale pochopitelně záleží na jednotlivých zemích, jak si v rámci vymezených mantinelů počínají. A tak statistické údaje za tu kterou zemi vždy do jisté míry závisejí na názoru jejich zpracovatele na národní úrovni. Za léta spolupráce bylo např. vypozorováno, že pouhá změna osoby, která údaje pro publikaci připravuje, někdy znamená třeba i změnu vykazované úrovně vzdělávání.

Tabulku ISCED uvádím s údaji, kterému stupni a podstupni odpovídá ten který stupeň v českém vzdělávacím systému.

Převodní tabulka mezinárodní klasifikace ISCED 97 a českého vzdělávacího systému

Úroveň ISCED
Popis
V českém vzdělávacím systému
ISCED 0
Pre-primary Education = Předškolní výchova,nebo Preprimární vzdělávání
Výchova a vzdělávání předcházející primární úrovni.
Typický věk vstupu jsou ve světě 3 roky, trvání -- zpravidla 3 ročníky.
Některé země zařazují do této úrovně všechny typy programů určené pro děti v předškolním věku, tj. programy ve vzdělávacích institucích jako jsou mateřské školy a různá další zařízení -- střediska péče o děti apod.
  • mateřská škola
  • speciální mateřská škola
  • přípravný stupeň pomocné školy
  • přípravný ročník na speciální základní a zvláštní škole
  • přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
  • osoby bez vzdělání
  • při zjišťování dosažené úrovně obyvatel: obyvatelé bez vzdělání
ISCED 1
Primary education or First Stage of Basic Education = Primární vzděláváníneboPrvní stupeň základního vzdělávání
Vzdělávání na primární úrovni. Pokud existuje jediná základní škola, řadí se sem jen její první stupeň.
Délka studia je typicky 4-6 let, typický věk vstupu je ve světě 6-7let.
Výraz primární není totožný s výrazem základní. Některé země mají na tomto stupni uzavřené primární vzdělání (např. Nizozemí, Řecko, Německo, Británie, USA), někdy s názvem elementární škola, jiné země, jako např. Finsko, Dánsko, Švédsko, Španělsko a postkomunistické země, mající jednu základní školu se dvěma stupni, sem řadí pouze první stupeň základní školy.
  • 1.stupeň základní školy (1.-5. ročník)
  • 1. stupeň speciální základní školy
  • zvláštní škola (1. a 2. stupeň)
  • pomocná škola (bez pracovního stupně)
  • při zjišťování dosažené úrovně obyvatel: obyvatelé, kteří absolvovali první stupeň základní školy, nebo primární
ISCED 2
Lower Secondary or Second Stage of Basic Education = Nižší sekundárníneboDruhý stupeň základního vzdělávání
Vzdělávání na nižší sekundární úrovni zahrnuje veškeré vzdělávání navazující na primární vzdělání před vstupem na vyšší sekundární úroveň.
Délka studia typicky 2 - 4 roky, typický věk vstupu je ve světě 10-12 let.
Ve většině zemí poskytují tuto úroveň vzdělávání samostatné instituce sekundárního vzdělávání, v zemích, majících základní školu, jej tvoří vyšší ročníky základní školy. Pokud je základní škola dvoustupňová, řadí se sem její 2. stupeň, pokud je třístupňová, jako např. v Portugalsku, řadí se sem jen poslední stupeň.
Rozdělení:
  • 2A -- umožňuje vstup do 3A nebo 3B
  • 2B -- umožňuje vstup pouze do 3C
  • 2C -- pro vstup na trh práce
Další dělení:
  • všeobecné,
  • předprofesní příprava,
  • odborné vzdělávání včetně profesní přípravy
  • 2.stupeň základní školy (6.-9.ročník) (2A)
  • 2.stupeň speciální základní školy (2A)
  • 1. a 2. ročník šestiletého gymnázia (2A)
  • 1. až 4. ročník sedmiletého gymnázia (2A)
  • 1. až 4. ročník osmiletého gymnázia (2A)
  • 1. až 4. ročník osmiletých oborů konzervatoří (2A)
  • praktická škola jednoletá a dvouletá (2C)
  • zvláštní škola -- 3. stupeň (2B)
  • pomocná škola - pracovní stupeň (2C)
  • kursy pro doplnění základního vzdělání (2A)
  • kursy pro doplnění vzdělání poskytované zvláštní školou (2B)
  • kursy pro doplnění vzdělání poskytovaného pomocnou školou (2C)
  • při zjišťování dosažené úrovně obyvatel: obyvatelé, kteří absolvovali celé základní vzdělávání (2A)
ISCED 3
(Upper) Secondary Education =(Vyšší) sekundární vzdělávání
Veškeré vzdělávání, které následuje po ukončení nižší sekundární úrovně a to bez ohledu na způsob ukončení.
Délka studia se ve světě pohybuje od 2 do 5 let, ale jsou i kratší kursy, typický věk vstupu ve světě je 14-16 let .
Vyšší sekundární vzdělávání má buď charakter konečné úrovně odborného vzdělávání, určeného přímo pro trh práce, nebo je z něho možno postoupit pouze do kursů odborné přípravy úrovně 4, nebo na terciární neuniverzitní úroveň, tedy do 5B nebo na terciární vysokoškolskou úroveň (5A).
V zahraničních statistikách jsou údaje o nižším a vyšším sekundárním vzdělávání uváděny vždy dohromady jako sekundární vzdělávání, neboť se často jedná o jedinou instituci, jejíž nižší ročníky však patří ještě do nižší sekundární úrovně, tedy ISCED 2.
Rozdělení:
  • 3A -- umožňuje vstup do 5A
  • 3B -- umožňuje vstup pouze do 5B
  • 3C -- pro vstup na trh práce, případně do 4A,B
Další dělení:
  • všeobecné,
  • předprofesní příprava,
  • odborné vzdělávání včetně profesní přípravy.
  • čtyřleté (pětileté) gymnázium (3A)
  • 3. -- 6. ročník šestiletého gymnázia (3A)
  • 5. -- 7. ročník sedmiletého gymnázia (3A)
  • 5. -- 8.ročník osmiletého gymnázia (3A)
  • obory střední odborné školy, ukončené závěrečnou zkouškou (3C)
  • obory střední odborné školy, ukončené maturitní zkouškou (3A)
  • 5. -- 6. ročník 8letého studia na konzervatoři (3B)
  • 1. -- 4. ročník 5 i 6letého studia konzervatoře (3B)
  • 1. - 5.ročník speciální konzervatoře (3B)
  • obory středních odborných učilišť ukončené závěrečnou zkouškou (3C)
  • obory středních odborných učilišť ukončené maturitní zkouškou (3A)
  • obdobné programy speciálního školství ukončené závěrečnou zkouškou (3C)
  • obdobné programy speciálního školství ukončené maturitní zkouškou (3A)
  • praktická škola tříletá (3C)
  • učební obory pro žáky s nedokončeným základním vzděláním (3C)
  • studium vybraných předmětů na střední škole (3C)
  • rekvalifikační kursy končící výučním listem (3C)
ISCED 4
Postsecondary non-tertiary education =Postsekundární nikoli terciární vzdělání
Tento nový stupeň zahrnuje programy, které jsou z mezinárodního pohledu hraniční, někde je dříve považovali ještě za sekundární, jinde je již vykazovali v úrovni terciární.
Typická délka studia se pohybuje od několikaměsíčních kursů do 2 let, studenti jsou typicky starší než při vstupu na úroveň ISCED 3.
Typickými programy této úrovně jsou krátké programy odborné přípravy, předuniverzitní přípravné kursy (obé v zahraničí dříve vykazované na úrovni terciární), studium po absolvování středního vzdělání vedoucí k dosažení kvalifikace pro studium vyšší úrovně, další sekundární programy.
Další dělení:
  • 4A -- umožňují vstup do 5A nebo 5B
  • 4B -- umožňují pouze vstup do 5B
  • 4C -- vstup na trh práce
Další dělení je podle délky studia.
  • nástavbové studium (4A)
  • učební obory po absolvování střední školy (4C)
  • rekvalifikační kursy vyžadující předchozí vzdělávání na střední škole (4C)
  • pomaturitní studium kvalifikační (4A)
  • kursy v délce od šesti měsíců do dvou let (4C)
  • absolventů středních škol ukončených závěrečnou zkouškou v dalších oborech ukončených závěrečnou zkouškou (4C)
  • vzdělávání absolventů středních organizované vysokou školou (4A)
  • pomaturitní studium na jazykových školách s akreditací MŠMT (4A)
ISCED 5
First stage of tertiary education (not leading directly to an advanced research qualification) = První stupeň terciárního vzdělávání (které nevede přímo k vědecké kvalifikaci)
Terciární úroveň vzdělávání poskytovaná vysokoškolskými (5A) i nevysokoškolskými (5B) institucemi. Vstup vyžaduje úspěšné dokončení ISCED 3A nebo 3B nebo podobnou kvalifikaci na 4A.
Typický věk vstupu ve světě je 17-20 let.5A --Odpovídá vysokoškolskému studiu. Vzdělávání spočívá na širokém teoretickém základu a jeho absolvování umožňuje přístup k vědeckým programům úrovně 6. Učitelé těchto institucí mají diplomy vysoce kvalifikovaných vědeckých odborníků. Ukončení může v některých zemích obsahovat předložení diplomové práce, absolventi vstupují do profesí, které vyžadují vysokou odbornou kvalifikaci. Vstupním požadavkem je absolvování úrovně 3A nebo 4A. Typická délka studia je od 3 do 6 let.
5B -- Jedná se o kratší studium, prakticky zaměřené. Poskytuje specifické dovednosti pro výkon prakticky zaměřeného povolání nebo řemesla, nebo skupiny řemesel, nikoli typické vysokoškolské studium. Toto studium neumožňuje přístup k vědecky zaměřeným programům. Vstupní požadavek je absolvování úrovně alespoň 3B nebo 4.
  • vysokoškolské bakalářské studium koncipované jako předstupeň magisterského studia (5A)
  • dvouleté vysokoškolské magisterské studium navazující na bakalářské studium (5A)
  • vysokoškolské magisterské studium v délce 4 -- 6 let (5A)
  • další vzdělávání po absolvování magisterského programu vysoké školy směřující k udělení titulu (5A)
  • vyšší odborné školy (5B)
  • poslední dva ročníky konzervatoře (5B)
  • vysokoškolské bakalářské studium koncipované jako konečné (5B)
  • další vzdělávání po absolvování střední školy organizované vysokou školou v délce studia 2-3 roky (nesměřující k udělení titulu) (5B)
  • další vzdělávání po absolvování bakalářského programu vysoké školy nesměřující k udělení titulu (5B)
ISCED 6
Second stage of tertiary education (leading to an advanced research qualification) = Druhý stupeňterciárního vzdělávání (vedoucí k vědecké kvalifikaci)
Programy vedoucí k získání vědecké kvalifikace. Předpokladem je úspěšné absolvování úrovně ISCED 5A.
Typická délka studia jsou 3 roky, studenti jsou typicky o několik let starší než studenti vstupující na úroveň 5A.Program je věnován prohloubení absolvovaného studia a původnímu výzkumu. Ukončení studia vyžaduje předložení doktorské nebo disertační práce publikovatelné kvality, která je výsledkem původního výzkumu.
  • doktorský program, ukončený titulem PhD
  • vědecká příprava, ukončená titulem kandidát věd (CSc.), doktor věd (DrSc.)

Procento populace, která má alespoň střední školu, věkové skupiny 25-34 a 45-54 let

Podíl osob, které absolvovaly střední školu, má široký rozsah. Česká republika si stojí velmi dobře a spolu se Švédskem má nejvýše vzdělanou věkovou skupinu starší. U mladší kategorie vykazujeme obvykle 93 %. V minulých ročenkách uváděla také OECD diagram o rozdělení středního vzdělávání na to, po jehož absolvování lze jít studovat dále, a na to, které je konečné pro trh práce. Ukázalo se, že u nás může jít téměř 70 % populace dále studovat, protože už maturitu má. V tomto směru patříme k těm lepším zemím. Kromě toho má maturita u nás všeobecný charakter.

Z toho, co lze vyčíst z publikace EaG a z určité znalosti vzdělávacích programů v zahraničí lze tedy konstatovat, že prakticky ve všech zemích existují na (vyšším) středním stupni odborné programy typu vocational (učňovské), ovšem pouze pro dělnické profese, kterým se v anglofonním světě tak hezky říká modré límečky. To, co se učí na našich středních odborných školách pro budoucí bílé límečky, se však většinou, kromě zemí Střední Evropy, přesouvá ve světě do terciárního vzdělání, většinou typu 5B, někdy dokonce do 4. To se týká příkladně přípravy bankovních úředníků, sekretářek, účetních, učitelek mateřských škol, provozních pracovníků hotelů, náplně průmyslovek či zemědělských škol, přípravy zdravotních sester, ale i řady řemesel, jak nás upozorňuje ISCED, apod. Konečně i u nás se začínají rozbíhat takto zaměřená studia v rámci VOŠ či bakalářského studia na univerzitách.

A na závěr snad jednu drobnost. OECD zkoumá absolventy terciárního vzdělání také podle oboru studia. V roce 1992 - při vydání publikace, kde byla poprvé i Česká republika - vyšel v americkém prestižním časopisu Newsweek článek s názvem Kdo má nejlepší školy? Českou republiku a Maďarsko tam chválili právě za to, že má hodně absolventů univerzit technického směru. Ani tady tedy není třeba se stydět.

Dosažené vzdělání populace věkové kategorie 25 -- 64 let věku

Tuto tabulku uvádí EaG každoročně a Česko je dlouhodobě na 2.-3. místě. Je to proto, že Česká republika patří mezi země s nejvyššími podíly středoškoláků. A podle nich je diagram řazen, neboť podle OECD je důležité, aby většina populace měla přístup ke vzdělání na střední škole. (podle ISCED vyšší střední škole -- nezapomínejme, že nižším sekundárním vzděláním ISCED nazývá to, co u nás odpovídá 2. stupni základní školy!)

Interpretace tohoto diagramu v tisku či výzkumných zprávách se obvykle soustředí na konstatování, že máme málo vysokoškoláků ve srovnání se světem. Máme jich méně jednak tím, že řada příprav na povolání se u nás studuje na úrovni střední, což ovšem ročenka EaG stále zdůrazňuje. Těžko však pochopit, proč zde nejsou zahrnuti absolventi studia typu ISCED B, proč tam není ISCED 4. Vždyť si nelze nepovšimnout, že některé země vykazují nejen výrazně vyšší počet vysokoškoláků v našem slova smyslu (ISCED 5A), ale i vysoký podíl osob v úrovni 5B, či dokonce krátkých kursů typu 4, kam se promítají občané vzdělaní sice na terciární úrovni, avšak v povoláních obdobného zaměření, jejichž příprava se ve středoevropských zemích (a u nás zejména) odehrává již na úrovni střední. Tyto země pak mají konsekventně méně osob se vzděláním středním a naopak více osob v černém sloupku, tedy "vzdělání nižší než vyšší sekundární" .

Je třeba také poznamenat, že údaje, ze kterých tento indikátor vychází, jsou přebírány z Českého statistického úřadu z tzv. Výběrového šetření pracovních sil. Zdá se však, že ČSÚ stále rozděluje osoby podle dosaženého vzdělání do jiných agregací, než je klasifikace ISCED. Z tohoto důvodu jsou např. četní absolventi nástavbového studia začleněni do ISCED 3 -- jako středoškoláci a VOŠ (ISCED 5B) rovněž. Rovněž nejsou sledováni např. absolventi vzdělávání typu Open Univerzity a jiných soukromých vzdělávacích agentur, kterých je již u nás dost. Řečeno jinými slovy -- na rozdíl od jiných zemí nám část terciárního vzdělání chybí. Typickým příkladem může být Švýcarsko, které se uplatněním možnosti využít vzdělání úrovně ISCED 4, dostalo před ČR, která byla po mnoho let na 2. místě za USA.

Část diagramu vždy zahrnuje "vzdělání nižší než vyšší sekundární", tedy nižší než střední škola. Co se pod tím skrývá? Ti, kteří mají jen základní vzdělání (podle klasifikace ISCED tedy nižší sekundární vzdělání), kteří mají jen primární vzdělání, ale i ti, kteří jsou bez vzdělání. A zdá se, že těchto osob je v některých zemích hodně. Česká strana vznesla již v roce 1992 v OECD dotaz, proč se nevykazují lidé bez vzdělání zvlášť, neboť je rozdíl, chodí --li někdo do školy 5 let, 9 let, nebo vůbec. Statistik Unesco poskytl poněkud překvapivou odpověď, že země EU nemají zájem tato data publikovat a že je možné je najít pouze v ročence Unesco. Rovněž tak je zajímavé, že ještě v roce 1999 ročenka UNESCO ve svém návodu k vyplnění dotazníku nabádala, aby do terciárního vzdělávání byly zahrnovány i osoby, které teprve studují. Není to fér, ale kdo ví, zda to některé země přece jen nedělají.

Veřejné výdaje na vzdělávání jako % celkových veřejných výdajů

Ročenka OECD nám říká, že v průměru vydávají země OECD na školství 12,7 %. Česko je níže, ale pod průměrem jsou i Francie, Spojené království, Španělsko, Belgie, Německo -- nejsme tedy v tak špatné společnosti. Protože se jedná o výdaje investiční i neinvestiční, mohou být obrovské výdaje Mexika způsobeny třeba stavbou nových škol, možná i nesprávnými údaji, každopádně ale zvyšují průměr. (Pokud jsou někde porovnávány výdaje s rokem 1995, je třeba podotknout, že toto porovnání je pro nás velmi nevýhodné, protože rok 1995 byl ve školství finančně nejbohatší.)

Lze očekávat, že nám v budoucnosti způsobí již tak velké problémy při zjišťování skutečných výdajů na základní a střední školství decentralizace, kterou odborníci považují za krok zpět. Neuvádíme zde detailně výdaje na terciární vzdělávání. Jednak jsou finanční potíže dostatečně známy, jednak je třeba si uvědomit, že v zahraničí je často terciární vzdělávání i to, co se u nás studuje na úrovni střední. V Česku jsou také ve školství výrazně nižší výdaje na výzkum, neboť u nás se výzkumem zabývá zejména akademie věd a i jiné resorty než resort školství, zatímco v cizině dělají výzkum zejména univerzity. Část peněz na výzkum jde tedy jinam než do školství.

Přístup k terciárnímu vzdělávání v roce 2000

Tradiční bývá tvrzení, že u nás vstupuje na VŠ méně studentů. Je však třeba si uvědomit některé skutečnosti. U nás se do statistik zahrnují nově přijatí, v zahraničí jsou to zapsaní studenti, neboť jen na některých univerzitách se dělají přijímací zkoušky. Dále se v tomto ukazateli ještě nestačil projevit nárůst počtu přijímaných do nově vzniklých soukromých škol, svou roli zde hraje i zmíněná struktura vzdělávací soustavy a to, že některé formy studia prostě nesledujeme. Zatímco v mnoha zemích probíhá profesní vzdělávání na terciární úrovni, většinou na regionálních kolejích, které jsou regiony také placené, a na kterých se žádné přijímací zkoušky nedělají, u nás toto plní většinou střední odborné školy. Pro úplnost: Možná by někoho překvapilo, že USA nemá údajně statistické údaje o tom, kdo toto vzdělání opravdu dokončí a ze zahraničních pramenů se zdá, že studijní úmrtnost je asi 70%.

Počet vyučovacích hodin

Nejedná se vlastně o počet odučených hodin, ale o dobu, kterou učitel stráví prací pro své žáky, tj. včetně přípravy a nezáleží na tom, zda pracuje ve škole nebo doma. V publikaci EaG OECD se každoročně píše, že, cituji: "jednotlivými zeměmi uváděná doba, kterou učitel stráví s žáky, nekoresponduje s počtem hodin, odučených za týden. Ačkoli tvoří tato doba kontaktu se žáky podstatnou část pracovního zatížení učitele, náleží k počtu skutečně odučených hodin za týden také příprava na výuku a další nutný styk se studentem, jako oprava studentských prací apod.." A vyjmenovává další komponenty, které země zahrnuly. Již před několika lety nesprávná interpretace této tabulky vyvolala u tehdejšího ministra školství Ivana Pilipa rozhodnutí zvýšit učitelům úvazky "abychom se vyrovnali vyspělým zemím". Nikdo, kdo o tom rozhodoval, si nepřečetl vysvětlivky, které tehdy EaG uváděla. Česko bylo tehdy jediné, které uvádělo jen úvazky opsané ze zákona.

Z uvedeného je možno shrnout toto:

  1. Nelze věřit všemu, co čteme. Někteří autoři kritických článků, ač oficiálně experti, jsou možná experty jen proto, že se tak sami cítí a v důsledku jejich suverénního chování je proto za ně začnou považovat ostatní. Většinou však tito lidé neznají ani ISCED, ani naše školství, většinou nikdy neviděli publikaci Education at a Glance, a kdyby viděli, stejně by s pravděpodobností hraničící s jistotou analýzu nečetli. Jde jim vlastně většinou o to získat body politické. A to samé platí o novinářích, kteří jsou ve své naprosté většině schopni pouze komentovat velikost čísel typu vyšší x nižší, delší x kratší a prokládajíce to slovy jako katastrofální, totální kolaps apod. píší velmi kritické články o českém školství.
  2. Pamatujme si, že OECD zpracovává dodané údaje podle jediné metodiky. Avšak to, co dodají jednotlivé země, je jejich věcí.
  3. Co je ze zahraničí, nemusí být ještě nejlepší -- nekopírujme to bezhlavě.
  4. ČSÚ by měl vzít v úvahu ISCED a konečně zahrnovat do svých šetření i jiné formy vzdělávání, jak je tomu všude ve světě a naše vzdělávání uvádět v těch úrovních, kam patří.

                 
Obsah vydání       14. 4. 2004
14. 4. 2004 Bush: "Zůstaneme pevní"
14. 4. 2004 Televize BBC: Špatné zprávy pro prezidenta Bushe z Iráku
14. 4. 2004 A znovu: Jsou mobilní telefony hrozbou lidskému zdraví?
14. 4. 2004 Daniel Cohn-Bendit: Předsednictvo českých Zelených potlačuje demokratickou diskusi
14. 4. 2004 Zelení shazují krunýř sektářství Pavel  Pečínka
14. 4. 2004 Petr Uhl: Věřím v pád patočkovského sektářství
14. 4. 2004 Milana Horáčka můžeme i vyloučit!
14. 4. 2004 Dal Sobotka Součkové políček? Ivan  David
14. 4. 2004 Chirakovy ruské námluvy Simone  Radačičová
14. 4. 2004 Irácké otazníky Oskar  Krejčí
14. 4. 2004 Opravník obecně oblíbených omylů Vladimíra Al-Maliki Levá
14. 4. 2004 Problém, který zmizel Jan  Hanuš
14. 4. 2004 Minulost, přítomnost, budoucnost... Ondřej  Slačálek
14. 4. 2004 Různými taktikami proti společnému nepříteli Egon  Bondy
13. 4. 2004 Reklamní zpravodajství - novinka ČTK Štěpán  Kotrba
13. 4. 2004 "Dej mi čouda" - o rozpadu muslimských hodnot
12. 4. 2004 Nynější iráckou krizi "vyvolali Američané svým příliš razantním přístupem"
13. 4. 2004 Američané chtějí prodávat Číně jaderné reaktory Miloš  Kaláb
13. 4. 2004 Rwanda 10 roků po genocidě Miloš  Kaláb
13. 4. 2004 Černobyl Československo nijak neohrozil Ivan  Brezina
13. 4. 2004 I never saw another butterfly
13. 4. 2004 Shoemakers to the world: the Bata estate on the Essex marshes 1939-1960
13. 4. 2004 Na co osnovy?! Ať žije svoboda! Ivan  David
7. 4. 2004 Chcete učit češtině na Glasgow University?
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
7. 4. 2004 Hospodaření OSBL za březen 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
14. 4. 2004 Opravník obecně oblíbených omylů Vladimíra Al-Maliki Levá
2. 4. 2004 Škoda, že není komu vyprávět o neutrinech ... Hynek  Hanke
2. 4. 2004 Jsme v něčem ještě dědici Masarykových koncepcí a mělo by to smysl? Miloš  Dokulil
1. 4. 2004 Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí Ivo  Bystřičan, Petr Jedlička
25. 3. 2004 Jak přimět studenty k (inter)aktivitě Jan  Čulík
24. 3. 2004 Učení by mělo být zábavou Hynek  Hanke
22. 3. 2004 Týden neklidu 29.3. - 2.4. 2004   
19. 3. 2004 Situace studentů na středních školách aneb jak je to s agresivitou? Lukáš  Rychlík
10. 3. 2004 Zákon není kadidlo Ondřej  Hausenblas
9. 3. 2004 Nedělejte ze studentů motorové myši na fakta   
12. 2. 2004 O tragické situaci českého školství? Miroslav  Rafaj
11. 2. 2004 Vzdělání a nezaměstnanost Miroslav Václav Steiner
6. 2. 2004 Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí Simone  Radačičová
2. 2. 2004 Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování Ondřej  Hausenblas