15. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 1. 2004

Jaký význam mají výzkumy veřejného mínění?

Centrum pro výzkum veřejného mínění (placené daňovými poplatníky), zaplevelilo minulý týden média katastrofální zprávou, neboť podle jejího "výzkumu":

Osmatřicet procent českých domácností není schopna měsíčně uspořit ani korunu, třetina rodin zvládne ušetřit nanejvýš tisícovku a čtvrtina uspoří do 5000 Kč měsíčně. Měsíční úspory do deseti tisíc korun mají zhruba dvě procenta domácnosti a jedno procento dotázaných dokáže za měsíc ušetřit více než 10.000 korun.

Tato zpráva nesvědčí ovšem o katastrofálním stavu spoření českých domácnosti, ale o katastrofálním stavu některých výzkumů veřejného mínění. Neukazuje totiž věrný obraz zkoumaného předmětu (spoření domácnosti), ale věrný obraz toho, jaký postoj mají respondenti (v počtu více než tisíc) k výzkumu veřejného mínění.

Centrum pro výzkum veřejného mínění si totiž "odpustilo" verifikaci získaného výsledku - jeho srovnání se skutečností a klidně šířilo poplašnou zprávu vzbuzující "blbou náladu".

Podívejme se na některé skutečnosti.

Do roku 2002 vzrostly korunové vklady domácností cca 3,200.000 domácností z cca 690 mld na cca 850 mld Kč, tj. o cca 40 mld Kč ročně (tj. o cca 12.500 Kč ročně na jednu domácnost). Jde přitom o čisté úspory, tj. celkové úspory zmenšené o výběry. Celkové úspory jsou podstatně vyšší. K tomu je třeba ještě připočítat vklady v devizách, které vzrostly z cca 71 mld na cca 95 mld Kč (tj. o cca 750 Kč ročně na jednu domácnost), takže úspory domácností se blíží jednomu bilionu Kč.

Dále řada domácností neukládá své úspory do peněžních ústavů ale nechává si je pro nízké úrokové sazby doma, nebo je ukládá do cenných předmětů.

Přebytek peněžních příjmů jedné domácnosti (o průměrné velikosti 2,48 členů) nad výdaji činí cca 14.900 Kč ročně, což je v dobrém souladu s výše uvedenými hodnotami.

Samozřejmě že každý namítne, že průměry nejsou často věrohodnými údaji. Jsou tu však další skutečnosti.

V roce 2003 byla míra inflace 0,1 %, reálná mzda se zvýšila o 6,4 % a míra úspor zůstává přibližně 6 %. Bylo uzavřeno cca 2,5 mil nových smluv na stavební spoření, čímž jejich počet vzrost na cca 8,5 mil (což znamená, že cca 85 % obyvatelstva spoří). Dále existují milióny dalších spořících účtů. Spotřební úvěry, které musí být z budoucích úspor spláceny, vzrostly na cca 150 mld. Bylo prodáno cca 150.000 nových aut a 110.000 ojetých aut, více než 700.000 mobilních telefonů, milióny domácností si z úspor zaplatili dovolenou, atd. Přitom málokdo má takový měsíční plat, aby si z něho bez spoření koupil automobil nebo zahraniční dovolenou.

Z toho jasně vyplývá, že tvrzení o tom, že 38 % domácností není schopno ušetřit ani korunu neodpovídá skutečnosti a je jen výrazem subjektivního postoje respondentů. Zejména by bylo zajímavé zjištění, proč některé domácnosti nejsou schopny zvyšovat své úspory -- jestli mají malé příjmy nebo neúměrně velké výdaje. Odpověď u obdobného výzkumu, který by provádělo Centrum, znám předem.

Není to nic nového, neboť respondenti většinou nevypovídají o tom co je, ale o tom, co si myslí, že by mělo být, jak by měli vypadat nebo o tom, co by chtěli nějak změnit.

Např. podle jednoho průzkumu veřejného mínění v Kalifornii rozhodná většina domácností tvrdila, že se u nich rozhodně nepijí alkoholické nápoje. Průzkumem kontejnerů s odpadky se však zjistilo, že u rozhodné většiny domácností jsou v nich obaly od alkoholických nápojů.

Také u nás tomu není jinak. Jsou např. notoricky známé rozdíly předvolebních preferencí jednotlivých stran a skutečně dosažených výsledků, například u KSČM a další a další.

Otázkou ovšem zůstává, jakou hodnotu mají takovéto výzkumy veřejného mínění prováděné Centrem za peníze daňových poplatníků.

                 
Obsah vydání       15. 1. 2004
15. 1. 2004 Způsobuje porušování rychlostních omezení na silnicích smrt lidí? Jan  Čulík
15. 1. 2004 Do Londýna přiletěl z Washingtonu muž "podezřelý z terorismu"
15. 1. 2004 Mobilní telefony asi "nejsou nebezpečné", avšak vědci požadují další zkoumání
15. 1. 2004 Jak reklamovat zboží z Electrocity? Radek  Mokrý
15. 1. 2004 Inteligentní a umělý prostor náboženství Martin  Škapík
15. 1. 2004 Jiří Janeček se omlouvá za pořady ČT, kritické vůči Sazce
15. 1. 2004 Aféra Davida Kellyho v Británii Jan  Čulík
15. 1. 2004 Bláboly levicového mainstreamu činí stanici ČRo 6 zbytečnou
8. 1. 2004 Bohužel, nic není zadarmo
10. 1. 2004 Dáme to dohromady?
15. 1. 2004 Polská sabotáž Petr  Jánský
15. 1. 2004 O tom, že Bush "nevyhrál prezidentské volby"
15. 1. 2004 Říkejte mi lži
15. 1. 2004 Námluvy Heleny Růžičkové a KSČM David  Hertl
15. 1. 2004 Když bude líp, tak úroky z dluhů uplatíme Michal  Rusek
15. 1. 2004 Jaký význam mají výzkumy veřejného mínění? Antonín  Hrbek
15. 1. 2004 Objednávka pizzy v roce 2015 Vladimír  Janda
15. 1. 2004 Bída demokracie Milan  Valach
14. 1. 2004 Tofflerovi: Futurologie včerejška Antonín  Kosík
13. 1. 2004 Demokracie pro 21. století Alvin  Toffler, Heidi  Tofflerová
13. 1. 2004 Demokracie pro 21. století Theo  Formánek
13. 1. 2004 Zákaz psát politické komentáře do novin se bude týkat i reportérů z české sekce BBC Jan  Čulík
14. 1. 2004 Kardinál podpořil užívání kondomů
14. 1. 2004 Amnesty International: Jen 2 členské země EU dodržují lidská práva
14. 1. 2004 Americká armáda "brutálně zacházela" s novináři
15. 1. 2004 Zeď
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech