11. 4. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 4. 2003

NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Surrealistické strasti Otce vlasti

Pozdě do noci zasedala Bezpečnostní rada státu, zabývala se případem "Otce vlasti", římského císaře a českého krále Karla IV., považovaného za nejschopnějšího panovníka na českém trůnu. Při své dlouhé vládě nevedl žádné válečné spory a diplomatické otázky řešil úspěšnou sňatkovou politikou.

Ministr vnitra si zapaloval jednu cigaretu za druhou, když se na jeho hlavu snášela zasloužená kritika.

"Pánové," hájil se, " nevěděl jsem, že Karel byl agentem. Římský císař a agent? Okamžitě po listopadu jsem nechal svazky všech vlivných spolupracovníků Státní tajné policie skartovat. Prominentům nehrozí žádné nebezpečí. Přísahám! Obávaný archív "S" už dávno neexistuje!", vykřikoval.

"Pane ministře, neuvažujete o rezignaci?," lakonicky podotkl prezident státu.

* * *

Smysl pro konspirační hry u mladičkého prince z lucemburské dynastie objevila římská kurie, když se dobýval do ložnice své tety Beatrice, domáhaje se milostných hrátek. Nadále jej školil sám papež Klement VI.

"Nedávej na sobě nikdy znát, co si myslíš. Jsi král. A pamatuj, nikoliv armády, ale ložnice jsou klíčem k moci," zdůrazňoval.

A talentovaného chlapce poslal do kláštera v Ourschamps, aby si v kultivovaném prostředí osvojil latinu a pochopil tajemství ženské duše. Výchova vatikánských prominentních rozvědčíků probíhá podle přesně stanovených pravidel a regulí.

* * *

Bylo svěží letní jitro, když si následník trůnu promnul oči. Na hrudi cítil mateřská prsa sestry Cecílie, představené kláštera, a rozkošná ňadra novicky Izabely.

"Andílku náš buclatý," hladila abatyše panicovo tělo.

"Je svátek sv. Jana Křtitele a nejdeme do školy," šveholila.

"Budeme se učit tady."

Poodhrnula mu noční košilku a něžná ústa sklonila k jeho slabinám.

" A teď ti něco ukáže Izabela," nepřestávala v laskání. Novicka dovedně dosedla na mládencovo ohanbí.

"Hrajeme si na koníčka," promlouvala k mládenci latinsky.

"Tryskem, Kájínku, tryskem," šeptala.

"Vydržet, vydržet, vydržet," vykřikovaly učitelky najednou.

* * *

Na druhý den novicmistr s žákem rozmlouval italsky, francouzsky a česky.

"Co je to hřích?" ptal se nenápadně mladík benediktinského opata Pierre de Rosiera. "Karle,"odvětil mu s naprostou otevřeností prelát, "na podobné hovadiny neodpovídám. Od toho máte zpovědníka. Jsem placený za to, že z Vaší Milosti vychovám vladaře. Dýka a plášť, jed, podplácení, náhlá zmizení, to se přežilo. Hledáme talenty pro rafinovanější politické metody," přísně pokračoval.

"Pochopil jsem, že scholastika je nesmysl, že sv. Augustin se mýlil, že náboženství je opium lidstva. Vše přehodnocuji," drmolil jako v transu Karel.

"Správně," odvětil prelát.

"Tak a teď dávej dobrý pozor" a změnil tón až k familiárnosti.

" Okolo jsou samí nepřátelé. Jde ti o krk. Hledáš spojence. Co jim nabídneš? Všichni chtějí jediné -- moc. Budeš si s tím umět v Praze poradit?"

Chlapec pokorně odvětil: " Co je však platná urozenost a hojnost věcí, není-li naděje na svaté vzkříšení?"

"Karle, přestaňte tlachat jako teolog. Politika není náhoda nebo boží vnuknutí," přísně ho pokáral.

* * *

"Na srdci mi nejvíce leží blaho našeho dobrého lidu, jenž tolik vytrpěl v uplynulých letech," pronesl nastupující král strhující inaugurační řeč.

Vrátil se do rozvrácené země.

"Naše království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašili jediný svobodný hrad, takže jsme neměli, kde bychom přebývali," psal do Říma.

Obratem mu odpověděli:

"Vybírej daně z kořalen a krčem! Ruka k ruce když se vine, tak se dílo podaří," stálo závěrem.

* * *

Lid šílel nadšením. Panovník prozřetelně vyhlásil, že heraldický český lev bude nadále zobrazován s jedním ocasem, podotknuv, že se dvěma oháňkami si nedovede představit ani krávu, natož zvíře tak ušlechtilé.

"Dualismus vede ke zmatkům. Pravda je pouze jedna a tu mám já!," dodal na závěr.

* * *

Mezi dlouhými cestami, okázalými slavnostmi a po namáhavých vladařských povinnostech hledal císař rozptýlení v nejužším kruhu přátel a rodiny. Není pravdou, že vleklé nesnáze Karlovi působil papežský stolec, daleko větší potíže měl s nespokojenými manželkami.

V chladných Čechách se jim nelíbilo. Jediná Blanka z Valois, krasavice drobné postavy, milého zjevu byla s Karlem šťastná. Co se odehrávalo v královských komnatách zapsal pro bavorskou rozvědku zpovědník.

"Dějí se tam hrozné nepřístojnosti a strašlivé věci," stálo v depeších. "Blaničko, motýlku můj," šeptal císař vzrušeně, když před ním stála zcela nahá.

Striptýz v temných dobách středověku byl něčím zcela neobvyklým. Když se o odvážných milostných praktikách dozvěděl v Anglii kazatel John Wiclef, předchůdce Mistra Jana Husa, rozhořčeně zvolal:

"Revoluci na podobné svinstvo."

* * *

Ani František Palacký netušil rozsah Karlových státnických chyb. Až teprve nedávno vydané svazky spolupracovníků Státní tajné policie ukázaly, že Karlova dynastická politika vedla ke ztrátě velmocenského postavení Čech uprostřed Evropy , k nástupu permanentních revolucí a k socialistické kolektivizaci.

Na pomazanou hlavu císaře se snášela kritika ze všech stran. Vatikánská centrála hodlala nad královstvím vyhlásit interdikt. Církevní trest nespočíval pouze v úplném zákazu sakrálních úkonů, ale v uzavření obchodních domů, bank, televize a zastavení provozu lanové dráhy na Petřín.

Výchova lucemburské mužské generace nebyla úspěšná. Jak si také někdo může klást tak hloupou otázku, proč se synové nepodobají svým úspěšným otcům? Vina byla nejen na samotném Karlovi, který své potomky rozmazloval, ale vyplývala i z naprosté neznalosti zákonů dědičnosti.

Nebezpečí v oblasti křížení živých tvorů pochopil až augustiniánský mnich Mendel. V tichu klášterní kobky raději experimentoval s fazolemi a varoval před nebezpečím vzniku nezdárného, slabého a nevýkonného potomstva.

Nepomáhala ani Zlatá bula sicilská, upravující způsob volby římského krále. Následník trůnu Václav proslul jako sukničkář a flamendr, vzhlížející se v umění a mladší Zikmund -- "liška zrzavá", na něj žárlil. Karel marně panstvo nabádal, aby si vzali poučení z nedávné minulosti, stačila jedna špatně zvolená pomlčka a idea společného státu Čechů a Slováků se rozpadla vniveč.

"Excelence," šeptaly nenávistně z vysokého pozlaceného trůnu úzké rty starce. "Jsme hrubě nespokojeni. Co to tam v té Praze děláte? Ekonomika je v troskách, všude žebráci, bezdomovci a nezaměstnaní. Panovník si zakládá univerzitu, dopisuje si s básníkem Petrarkou a husitské války jsou na spadnutí," syčel papež na Jana Očka z Vlašimi. "Víte, kolik jsme investovali do jeho zvolení?" tázal se.

Arcibiskup se třásl jako ratlík.

"Máte řešení, Vaše Svatosti?," pokorně vykoktal.

" Císař je nesesaditelný. Ustavíte tajný vládní kabinet. Další správu země Karlovi nedovolím. Jak to zařídíte, to je vaše věc." A opovržlivě dodal. "Ať si jezdí na lovy, do lázní, do Portugalska, ať zakládá vinice....A, najděte mu milenku!, " nařizoval papež.

* * *

České království tonulo v chaosu. Státní správa nefungovala, armáda se rozpadla a panská jednota bojkotovala "Majestas Carolina". Evropské konsorcium se důvodně obávalo, aby Jeho Veličenstvo nebojkotovalo proces sjednocující se Evropy. Při poháru vína s Buškem z Velhartic se často nechávalo slyšet, že podobný státnický nesmysl, sahající od Atlantiku k Uralu, si jako římský král neumí představit.

* * *

Král se zavíral na celé dny v kapli. Ležel před posvátným obrazem Bohorodičky a prosil o pomoc.

" Karle," zazněl z plátna andělský hlas. "V nebesích jsem vyrozuměla, že máš začít stavět kamenný most přes Vltavu a hladovou zeď na Petříně. Jinak neujdeš jisté zkáze," pravilo orákulum.

"Svým nástupcům, kteří budou sedět na dvojím trůně, chci dát poznat dvojí život tohoto světa," zapisoval si do deníku.

Těžce nesl, že byl nucen podávat pravidelná hlášení hlavnímu vatikánskému rezidentovi v Praze, byl jim nenápadný kostelník od sv. Michala. Panovníkovi kladl záludné kontrolní otázky a pověřoval jej drobnými úkoly.

* * *

Přišel podzim a na Karlštejně bylo opět veselo. Hlaholily rohy honců a do vysokých pohárů se nalévalo skvostné víno.

Císař jako by omládl.

Oblékal se do drahých zlatem krumplovaných plášťů a do těsných šviháckých oděvů jako v dobách své největší slávy.

Chtěl se zalíbit Lukrécii, mladičké dceři místního podkoního, náchylné pro jeho milostné dvoření.

Ani ve snu ho nenapadlo, že krasavice měla za úkol urychlit jeho již dávno naplánovaný odchod do politického důchodu.

"Je to nesnesitelný a ješitný dědek," stojí v hlášeních.

* * *

Ptáčníci schytali slavíky, aby prozpěvovali pod okny ložnice. Padací mosty hradu se nespouštěly a jen stráže volali:

" Dále, od hradu dále!"

Pro milostné hrátky císař potřeboval klid a soustředění.

V listopadu se brzy připozdívá, ale noci strávené v rozkošné náruči byly krátké. Na politiku a správu země neměl ani pomyšlení.

Myslel na lásku!

* * *

Častá nepřítomnost vladaře v sídelním městě vzbuzovala v podhradí nejistotu a úzkost. Maršálek senátu nechal rozhlásit, že král stůně, trápen dnou a záduchou. Mluvilo se, že je stižen zápalem plic.

Až jednoho dne se sám od sebe rozezvučel na svatovítské věži největší zvon. Raz, dva a po třetí..., duněl! A hned po těch hučivých tónech zazněl plačtivě umíráček. Všichni se lekli.

"Co se děje?," ptali se vyděšeně.

Císař a král skonal!

* * *

Česká země ztratila svého nejlepšího muže. Dojemnou řeč na rozloučenou pronesl nad slavnostním katafalkem, vyzdobeným černým a fialovým baldachýnem, Vojtěch Raňkův z Jařabova:

"Tím hořčeji naříkáme, čím víc se mezi bouřlivými příboji válek, které nám hrozí, a mezi burácením času bojíme, že naše loď, tj. Čechy, bude asi od nepřátel ohrožována... "

Oficiální tradice uvádí, že k titulu "král" a "císař" připojil národu jméno dražší, které zdomácnělo a přetrvalo staletí - "Otec vlasti".

V záznamech StB je poslední rozloučení s milovaným panovníkem, ležícím uprostřed smuteční nádhery v prostém mnišském šatu popsáno následovně:

Když univerzitní mistr vzpomenul státnických zásluh císaře k nemalému překvapení knížat, prelátů, královny vdovy i černým závojem zahalené Lukrécie, všech, kteří přišli vzdát mocnáři poslední hold, zvučným hlasem zvolal.

"Nevěřte, že císař skonal schvácen stářím a dnou. Opustil nás pln bujaré síly, v milostném objetí. Jak se na rytíře sluší. V sedle..."

A před vzlykajícím ztichlým chrámem pateticky zvolal:

"Nikdy nezapomeneme -- Otče slasti... !"

                 
Obsah vydání       11. 4. 2003
11. 4. 2003 Rumsfeld o rabování v Iráku: "Svoboda je nepořádná"
11. 4. 2003 V Bagdádu jsou ničeny nemocnice
11. 4. 2003 Zoufalé apely z Iráku: prosíme, zachraňte nás před rabováním a ničením!
11. 4. 2003 Přehánějí média bagdádský chaos?
13. 4. 2003 "Na iráckém experimentu dost závisí"
11. 4. 2003 Nad "Irákem" mj. trochu o diskusi (a "názorech") Miloš  Dokulil
11. 4. 2003 "Dej mi ledničku, nebo tě zabiju"
11. 4. 2003 Irácká jednání o budoucí vládě mají být až v úterý
11. 4. 2003 CNN vydírána režimem Saddáma Husajna
11. 4. 2003 Ahmad Šalabí: Nový lídr svobodného Iráku? Josef  Brož
11. 4. 2003 Jordánský princ Hassan: "Žádná válka není dobrá"
11. 4. 2003 Amatérova analýza: tentokrát Právo Vladimír  Bernard
10. 4. 2003 Irák: Byla to od Spojených států humanitární akce? Jan  Čulík
11. 4. 2003 Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví Štěpán  Kotrba
11. 4. 2003 Atómový útok zastaví slovenská horčica Lubomír  Sedláčik
10. 4. 2003 Camp Doha live: jaké je to v ústředním americkém tiskovém středisku
11. 4. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Surrealistické strasti Otce vlasti
Hugo  Schreiber
11. 4. 2003 Americké úřady nechaly zmizet programátora firmy Intel
11. 4. 2003 Spojené státy a mezinárodní právo
11. 4. 2003 Pomůžeme Iráku zkušeností z Listopadu 89 ? Michal  Rusek
10. 4. 2003 Včera, dnes a zítra
10. 4. 2003 Vraždění v Kongu je nejhorší ze všech válek od roku 1945
10. 4. 2003 Iráčané o tom, kdy se stanou pro Američany "teroristy"
9. 4. 2003 IRÁK: Chci, aby moje země byla normální
5. 2. 2003 Pošta redakci
12. 4. 2003 Hospodaření OSBL za březen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
13. 4. 2003 Pohlednice z Timoru VII Jaroslav  Kováříček
13. 4. 2003 Charta proti dětskému kuřáctví Martin  Škapík
13. 4. 2003 V demokracii musejí být občané přesvědčeni, že je legitimní nesouhlasit   
11. 4. 2003 Jordánský princ Hassan: "Žádná válka není dobrá"   
11. 4. 2003 Atómový útok zastaví slovenská horčica Lubomír  Sedláčik
11. 4. 2003 Amatérova analýza: tentokrát Právo Vladimír  Bernard
11. 4. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Surrealistické strasti Otce vlasti
Hugo  Schreiber
11. 4. 2003 Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví Štěpán  Kotrba
11. 4. 2003 Nad "Irákem" mj. trochu o diskusi (a "názorech") Miloš  Dokulil
11. 4. 2003 Spojené státy a mezinárodní právo   
11. 4. 2003 Americké úřady nechaly zmizet programátora firmy Intel   
10. 4. 2003 Irák: Byla to od Spojených států humanitární akce? Jan  Čulík
10. 4. 2003 Vraždění v Kongu je nejhorší ze všech válek od roku 1945   
9. 4. 2003 IRÁK: Chci, aby moje země byla normální   
8. 4. 2003 Arabské listy - radikalizace duchovních elit   

Nové pověsti české RSS 2.0      Historie >
11. 4. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Surrealistické strasti Otce vlasti
Hugo  Schreiber
4. 4. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Tentokráte pesachové o božím soudu, Chagallovi a Lammerovi
Hugo  Schreiber
28. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
O Bivojovi a hýždích nové kultury evropské
Hugo  Schreiber
23. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Růžový palouček maratónského běžce
Hugo  Schreiber
18. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Romech a Daliborovi z Kozojed
  
14. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o bezhlavém Františku Kafkovi, prezidentovi a univerzální funkci peněz v lidské společnosti
Hugo  Schreiber
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
10. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Jánošíkovi a finanční situaci vlivných slovenských osobností
Hugo  Schreiber
27. 2. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Libuši
Pusť voly, roucho změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti
Hugo  Schreiber