"Klaus podporoval Miloševiče v době spojeneckého bombardování Jugoslávie a urazil Němce a Rakušany během loňské volební kampaně." Touto větou přivítala zvolení nového prezidenta České republiky švédská tisková agentura TT a následně hlavní švédské noviny. Ve stručném popisu těsné volby vzbudila pozornost podpora, jaké se konzervativní Klaus dočkal u poslanců komunistické strany. Citován byl také Jiří Pehe, který volbu označil za nešťastnou alianci komunistů a českého kapitálu. Klause charakterizoval jako člověka bez přátel, Klausův odpor k EU by dále mohl ovlivnit blížící se hlasování o vstupu do této organizace.

Z norských novin se nad volbou blíže zastavil jen deník Aftenposten. V krátkém komentáři je zmíněna dlouholetá rivalita dvou Václavů. Nově zvolená hlava státu je popsána jako politik, který "ukázal během své politické kariéry systematicky překvapivě malou snahu o vytvoření si přátel. Jeho arogance je pověstná a dobře udržovaná." Klaus je inteligentní, postrádá však šarm. V pohledu zahraničí pak má mít jen velmi málo z morální autority jaké se těšil jako politik a jako člověk jeho předchůdce. Klaus je však dost ctižádostivý na to, aby se pokusil o vytvoření si srovnatelného respektu.

Dánský tisk byl o něco smířlivější, jen ve stručnosti zdůraznil ceremoniální charakter prezidentské funkce v ČR a Klausovu skepsi k EU. Pozornost jaké se česká volba prezidenta dočkala ve skandinávském tisku byla velmi malá ve srovnání s dlouhými články spojené s odchodem V.Havla ze své funkce, které se nesly v duchu konce jedné epochy. Václav Klaus je oproti tomu severské veřejnosti neznámým člověkem a pro politické komentátory pak až nebezpečně snadno zapadá do jednoduché, ale obsáhlé kolonky "východoevropský nacionalista."