31. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 7. 2002

DOKUMENT: Fidel Castro, projev u příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada

Projev presidenta Kubánské republiky Fidela Castro Ruz na veřejném shromáždění k uctění Revoluce, pořádaném při příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada a Carlose Manuela de Céspedes na náměstí Revoluce "Abel Santamaría Cuadrado" v Ciegu de Avila, 26. července 2002, v roce "Hrdinných vězňů imperia".

Spoluobčané,

dějiny prokázaly, že nic nedokázalo porazit náš lid v jeho ušlechtilém bojovém zápalu a že fyzické zbraně nejsou silnější než myšlenky.

Gómez a Maceo se svou houževnatostí a hrdinstvím dnes projíždějí jako neporažení jezdci naší zemí. Céspedes a Agramonte nám přinesli ústavnost a spravedlnost, za které prolévali krev ve svrchované a svobodné republice, již vyhlásili v roce 1868. Myšlenky Martího ovládají národ pracujících, jímž dnes jsme. A nic nemohlo zabránit, aby z proletářského ducha země, budované po staletí z krve a potu otroků a dělníků nevytryskla s nezničitelnou a věčnou silou svrchovaná touha po svobodě a všeobecné spravedlnosti, kterou si vyžádal náš národní hrdina: socialismus.

To, čím dnes jsme, jsme dokázali uhájit se ctí a v duchu lidskosti a spravedlnosti, které jsou neuhasitelné jako věčný oheň.

Provolejme zvláštní slávu tomuto 26. červenci a těm, kteří na den přesně před 49 lety prolili svou krev a položili své životy, aby znovu, se stále rostoucím uvědoměním, pokračovali v cestě, kterou nastoupili jejich předchůdci.

Provolejme slávu lidu, který dodnes uchoval spravedlivé myšlenky a hrdinské tradice, v nichž byl vychován, a zachová je i zítra a bude je udržovat až do konečného vítězství!

Co jsme a čím budeme, ne-li jedinou historií, jedinou myšlenkou, jedinou vůlí na věčné časy?

Čím jsou dnes, 26. července, Ciego de Ávila a Morón, kteří byli včera úzkou stezkou, kterou zamýšlel nepřítel oddělit Východ od Západu? Stali se nezničitelnou cestou, která spojuje myšlení, hrdinství a vůli k boji nezdolné bašty, jejíž nezávislostí chtěl Martí zabránit a také zabránil mocnému a expansionistickému sousedovi ze severu, aby se roztáhl po Antilách vpadl na území naší Ameriky s ještě větší silou.

Avilané a ostatní obyvatelé bývalé provincie Camagüey: bez vašich včerejších obětí by naše dnešní sny byly neuskutečnitelné.

Sotva před 12 roky mnozí ve světě očekávali, že uvidí pád posledního socialistického státu na západě: Kuby. Neuplynulo mnoho času a dnes naopak nemálo lidí této planety žije v očekávání, jak se rozvinutý kapitalistický svět v čele se Spojenými státy dostane z kolosálního a chaotického hospodářského zmatku, v němž se ocitl. Ti, kteří včera tolik mluvili o konci dějin, by se mohli ptát, zda snad tato hluboká krize neznamená začátek konce politického, ekonomického a společenského řádu, jenž představují.

Vědomi pohromy, kterou takový systém trpí, však nutně neznamená, že bychom neměli být realisty, že bychom měli trpět přemírou optimismu, nebo vidět přeludy uprostřed toho, co je dosud pustou pouští.

Lidé, kteří nějakým způsobem předvídali dějinný zvrat, obvykle viděli zánik tragédií jak časově nejbližších, tak příštích. Dnes bychom museli být opravdu slepí, abychom nepochopili, že barbarský a krutý světový řád, v němž současné lidstvo žije, se nemůže udržet příliš dlouho.

Dějiny prokázaly, že z hlubokých krizí jakéhokoli vládnoucího systému vždy vzešla nová epocha vývoje lidstva.

21. století nebude jako to, které nedávno skončilo. V něm se lidstvo rozmnožilo čtyřikrát rychleji, než v předešlých statisících let, během nichž se člověk potuloval lesy, stromovím, řekami a jezery Země, hledaje obživu v některých z těch temných koutů planety, které jsou dnes ohrožovány preventivními a překvapivými útoky. Mohli bychom dnes pociťovat až závist k našim ušlechtilým barbarským předkům!

Když psal Marx v roce 1848 Komunistický manifest, zdálo se, že asi jediným omezením nevyčerpatelného zdroje bohatství, který by umožnil existenci skutečně spravedlivého společenského řádu, důstojného lidských bytostí, je vykořisťovatelský a nemilosrdný kapitalistický systém zrozený z buržoazní revoluce. Ani jeho skvělý génius nebyl schopen si představit, jaké škody kapitalismus ještě způsobí lidstvu.

Lenin odhalil a analyzoval jeho imperialistickou fázi.

Dnes, téměř o sto let později, trpí lidstvo hrůzami neoliberální globalizace.

Každá z těchto etap, jimiž vyčerpává kapitalismus svou existenci, postavila před lidstvo nové obrovské výzvy.

Před sotva 30 lety málokdo ve světě hovořil o životním prostředí. Pojmy a témata související s ničením lesů, erozí a zasolením půd, změnami klimatu, mizející ozónovou vrstvou, obrovskými masami tajícího ledu, s městy a celými národy osudově odsouzenými k zániku pod hladinou moře, se znečištěním vzduchu a vod, s nadměrně vyčerpávanými mořskými zdroji, se zdály být výmysly katastrofických vědců, nikoli hmatatelnou skutečností.

Jaký význam mají pro naprostou většinu lidstva senzační pokroky vědy, vesmírné lety, možnost kolonizace Marsu a podobné záležitosti? Co z nich mají miliardy hladových, nemocných lidí, úplných nebo funkčních analfabetů, obývajících tuto planetu?

Co jim říká pomyslná existence Organizace spojených národů a Valného shromáždění, když neexistuje nic než Rada bezpečnosti, v níž má pět zemí právo veta, a skutečná tyranie ve všech oborech přísluší hegemonické a panovačné velmoci ?

Jaké vysvětlení dát dvěma stům milionům dětí, které pracují, aby se uživily, dalším, jež jsou prodávány na tržištích rozkoše, nebo každoročně po milionech umírají, ačkoli mohly být zachráněny s nákladem pouhých několika centů na jedno dítě?

Čím se vlastně můžeme pyšnit?

K jaké třídě lidstva patříme?

Uvědomme si tyto skutečnosti. Předejme prosté poselství pravdy miliardám lidí, kteří je tak či onak prožívají a mohou je vnímat - a nebudou ani sofistikované zbraně, ani mechanismy na výrobu lží a klamu, schopné zničit svědomí lidstva.

Egoismus, ambice, nenávist, závist, rivalita, nejhorší instinkty jsou zasévány všude. Vzdělání, které dělá z malých dětí lidské bytosti a nezbytné minimum politické kultury pro mládež a dospělé, které by je učinily schopnými porozumět světu, je to, co nejvíce schází lidstvu na největší části planety.

Ze všech zel stvořených rozvinutým kapitalismem snad žádné není tak zhoubné, jako šablony konzumního života a zvyklostí, stejně ireálné jako nedosažitelné, které komerční reklama každodenně a v každou denní hodinu vštěpuje světové populaci, přičemž na ně lidstvo každoročně vynakládá bilión dolarů. Kdyby se polovina této částky investovala do vytváření hodnot a racionální výchovy národů, tvář planety by se změnila.

Lidé nejsou vychováváni k uplatňování realistického modelu spotřeby a rozdělování, který by zahrnoval nekonečné kulturní a duchovní bohatství, jež by bylo lidstvu dostupné spolu s výživou, bydlením a dalšími základními hmotnými statky, aniž by se ničila příroda. Dělá se pravý opak a to je nesmírná tragédie.

Kuba je skromným příkladem toho, čeho by se dalo dosáhnout s minimálními prostředky.

Náš současný boj nabývá na výraznosti, neboť čelíme nepřátelství a agresi vlády, jež představuje souhrn nejdrtivější moci, jaká kdy existovala, která však zcela postrádá etické, sociální a humanitární hodnoty, jež ohrožený druh, jako je náš, potřebuje ke svému přežití.

Dvacet amerických univerzit otevřelo kursy, aby vysvětlilo složité propletence, jež doprovázejí nejnovější kousek neoliberálního kapitalismu: účetní podvody.

Co je to účetní podvod? Je to drzá loupež, zločinné okrádání desítek milionů Američanů, kteří si koupili akcie velkých podniků, nebo do nich investovali stovky miliard dolarů, loupež, jež přímo poškozuje pracující v důchodu, jejichž fondy byly vloženy do zdánlivě výnosných akcií.

Skandál kolem podvodu vyvolal polemiky a přímá či nepřímá nařčení mezi politickými představiteli Spojených států. President Bush v nedávném proslovu v Alabamě naznačil, že vina padá na předchozí vládu Spojených států. Řekl, že ekonomika USA trpí recesí, kterou vyvolalo hospodářské opojení 90. let. Aniž by uvedl jméno presidenta Clintona, kritizoval tuto kulturu, v níž neomezené podnikatelské zisky byly tím nejdůležitějším na trzích, aniž by někdo myslel na zítřek.

Demokratičtí předáci shodně s významnými tiskovými orgány odpověděli tvrdou přímou kritikou a upozornili na stejné praktiky současného presidenta, které nyní "hodlá čistit". Poukázali na případ podniku na pokraji krize, jehož situaci Bush jako řídící pracovník dobře znal. Své akcie, jež si dosud uchovávaly vysokou cenu, prodal tehdy za 848 560 dolaru.

Šéf demokratické většiny v Senátu navíc požádal kontrolní orgán Burzy, aby zveřejnil informaci o zvýhodněných půjčkách za nízké úrokové míry, které president získal, když pracoval ve vedení společnosti Harken Energy.

Obvinění se šíří, zatímco se "úspory a důchody milionů investorů a důchodců scvrkly o více než bilión dolarů", komentuje situaci významný tiskový orgán.

Dopady na americké a evropské burzy byly uprostřed krize roku 2000 katastrofální. Silně je pocítila i světová ekonomika, jejíž naděje na lehké oživení v roce 2002 utržila rány.

Přes 50 % amerických spotřebitelů je držiteli aktiv na trhu cenných papíru, což může záporně ovlivnit hospodářské oživení.

Nezaměstnanost v USA dosahuje již 6 %.

Pět pololetí za sebou se kumulovaly poklesy podnikových zisků.

Nejdůležitější ukazatele hodnoty akcií na newyorské burze, Dow Jonesuv index a Nasdaq, poklesly od března 2000 do dneška o 31,6 % a 73,9 %. V posledních dvou týdnech ztratila newyorská burza 1,4 bilionů dolaru.

V úterý 23. července se newyorská burza v důsledku účetního podvodu druhého největšího podniku světových spojů WorldCom znovu zhroutila. Ve středu 24.7. uzavřela s relativním vzestupem. A včera, ve čtvrtek 25.7. bylo oznámeno, že dvanáct investičních bank je vyšetřováno v souvislosti s možnými účetními podvody. Nikdo si nedokáže představit, jaké překvapení ho čeká příští den.

Současná administrativa je obviňována, že po řade let s vysokými přebytky způsobila svou hospodářskou politikou vznik finančního deficitu.

Veřejný dluh stoupl na 6 bilionů, tedy 66 000 dolarů dluhu na hlavu každého Američana.

Obchodní deficit dále roste. V roce 2002 může dosáhnout 500 miliard dolarů.

Zahraniční financování kleslo na necelou polovinu.

Stejnou měrou se snižuje podíl zahraničních investic.

Dolar devalvoval vzhledem k euru a jenu.

Úroková míra poklesla ne nejnižší úroveň za 40 let, což je známkou pochybností a nejistoty .

Existují i pozitivní ekonomické ukazatele, které však sotva vyváží zmíněný soubor tíživých nepříznivých faktorů.

Nezmínil jsem se ani slovem o tom, co se děje v Latinské Americe, kde je podle údajů, jež jsou našemu lidu známy, hospodářská a sociální situace strašlivá a stále se zhoršuje.

Vzhledem k významnému vlivu ekonomiky USA na hospodářství zbytku světa včetně Kuby, která vedle blokády nepřímo pociťuje důsledky mezinárodní hospodářské krize, nejsou číselné údaje potěšitelné pro nikoho. Soubor problémů, jež se ve světe hromadí, objektivně ukazuje na katastrofu neoliberální globalizace a neudržitelnost takového hospodářského řádu.

Vzhledem k tomu, že je Kuba zemí třetího světa, trpí rovněž důsledky nízkých cen cukru a niklu. Na dosud trvalém 15-procentním ročním růstu cestovního ruchu se po deseti letech ničivě podepsal teroristický útok na newyorská "dvojčata", negativní vlivy světové hospodářské krize na toto odvětví a rostoucí ceny životního pojištění a paliv. Přestože je Kuba déle než 40 let vystavena hospodářské blokádě ze strany Spojených státu, šetřením a efektivní a čestnou správou zdrojů překonává její následky. V jejím hospodaření není místo pro špinavé obchody, rabování veřejných fondů, praní peněz, obchod s drogami a jiné podobné jevy. Nejsou zde děti beze škol, bosé, či žebrající o almužnu. Jejich zdraví chrání třináct očkování. Dětská úmrtnost je jedna z nejnižších na světě. Všem se dostává okamžité a bezplatné lékařské péče. Všechny děti dokončí šestou třídu a téměř 100 % i devátou. Veškeré studijní možnosti jsou jim dnes dostupné. Zlepšuje se jejich stravování. Roste jejich kultura a umění. Naši mladí lidé mají od 16 let věku zabezpečené studium nebo zaměstnání. Nezaměstnanost neroste, snižuje se: ze 6% před necelými dvěma roky uzavřeme rok 2002 s 3,5 %. Viditelně se zmenšuje nedostatek léků. Zlepšují se lékařské služby a vznikají nové. Obyvatelstvu se dostává ochrany před katastrofami a pomoc okamžitě po nich. Škody jsou odstraňovány v rekordním čase. Ročně se distribuují statisíce televizorů. Rekonstruují a staví se školy. Do školního i všeobecného vzdělávání se masově zavádějí audiovizuální prostředky a výpočetní technika. Vznikají programy jako je masová výchova sociálních pracovníků, Universita pro všechny, příprava nových učitelů a pedagogů, kteří zvyšují počty pedagogického personálu a snižují počty žáků ve třídách. Učitelé výpočetní techniky tento předmět vyučují již v předškolních zařízeních. Možnosti vysokoškolského studia se mnohonásobně rozšiřují a mimo jiné pomáháme ve školství, zdravotnictví a sportu zcela bezplatně jiným zemím.

Sociální a lidské vymoženosti našeho systému jsou nezměrné. V mnoha sférách, zvláště v oblasti životních podmínek, necháváme za sebou mnohé průmyslově rozvinuté země, všechny pak v některých oblastech, jako je vzdělání a kultura, masové vědecké znalosti a další. Nejmenoval jsem všechny.

Existuje jednota, politická kultura, soudržnost a síla. Naší zářnou budoucnost nemůže nic ohrozit. V bitvě myšlenek nebude moci nikdo soupeřit s naším inteligentním a stále vzdělanějším lidem. Dokázali jsme odolat více než 40-leté blokádě, včetně 11 let speciálního období. Dovršili jsme tvrdý boj lidu s pomluvami, nesmysly, politickou a vnitřní diverzí a pokusem vnutit nám svévolně vůli pánů z nejmocnějšího impéria, jaké kdy existovalo. Svedli jsme ho s tak obrovskou silou a lidovou podporou, že by nikdo neměl být na pochybách, že neexistuje žádný způsob, jak otřást naší nezlomnou vůlí zvítězit nebo zemřít při obraně našeho socialismu jako nejspravedlivější, nejlidštější a nejdůstojnější společnosti, jakou si lze představit. A každou další minutou se budou lež, ignorance, nekulturnost a hrozby více tříštit o nezlomného ducha našeho lidu.

Sotva před třemi dny oznámila miamská teroristická mafie, vytvořená, odkojená, vyškolená a podporovaná administrativou USA, kolik milionů investuje do vměšování, destabilizačních a teroristických akcí proti našemu lidu. Další důkaz, jak málo seriózní jsou prohlášení, lži a předstíraná politika administrativy, slibující boj proti terorismu. Kdyby pro nic jiného, pak již jen z politického studu by vláda USA měla přestat tolerovat a podporovat extremistickou skupinu, která ji nechala onoho 20. května sehrát směšnou úlohu, jejímž výsledkem byla ještě vetší jednota, posílení revolučního ducha a vlasteneckého uvědomění, jež mohl kubánský lid ukázat světu.

I nejmenší obvod na Kube je silnější než celá ta banda, jež se shromáždila kolem Bushe v centru Jamese L. Knighta v Miami.

Vždycky jsem říkal, a nikdy toho nebudu litovat, že svou podstatou idealistický americký lid se díky svým etickým hodnotám a své tradiční věrnosti svobodě stane jedním z nejlepších přátel kubánského lidu, až se dozví celou pravdu o čestném a hrdinném boji Kuby. Úžasným způsobem to dokázal, když podpořil návrat Eliána.

Před necelými 72 hodinami učinila rovněž Sněmovna reprezentantů významné gesto, když při různorodosti názorů a stanovisek a za ječení a hysterických výkřiků skupiny mafiánů z Miami, nevzala v úvahu argumenty zastánců blokády a genocidy proti Kubě a rozhodně a statečně odhlasovala tři dohody, jež jí slouží ke cti. Není důležité, zda je exekutiva bude vetovat, jak již ohlásila, a není důležité ani to, zda budou vymyšleny nové kličky a provokace k jejich anulování.

Vždycky si budeme pamatovat toto gesto. Chtěl bych vyjádřit vděčnost našeho lidu jak demokratickým, tak republikánským zákonodárcům, kteří se toho dne zachovali inteligentně, pevně a podle svého vlastního názoru. Budeme stát vždy po boku amerického lidu v jeho boji o ochranu života a zájmů jeho příslušníků, kteří by se mohli stát nevinnými obětmi zločinných teroristických útoků.

V tento pro Kubánce historický den mohu potvrdit, že si přejeme upřímné, bratrské přátelství a vzájemnou vážnost mezi lidem Kuby a Spojených státu.

Ať žije socialismus!

Vlast nebo smrt!
Zvítězíme!

Patria o Muerte!
Venceremos!

                 
Obsah vydání       31. 7. 2002
30. 7. 2002 Další nezákonost policejní inspekce: Poškození nemají právo na informace? Jiří  Kopal
31. 7. 2002 Hladovka ruskojazyčných vězňů ve věznici v Praze na Pankráci Karel  Mašita
31. 7. 2002 Tribunál: Osoby podezřívané z terorismu jsou zadržovány protizákonně
31. 7. 2002 Americký plán zaútočit na Irák znepokojuje vedení americké a britské armády
31. 7. 2002 Moncada 2002: Castrova lekce mezinárodnímu společenství Zdeněk  Jemelík
31. 7. 2002 DOKUMENT: Fidel Castro, projev u příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada
31. 7. 2002 Povede nový typ nadzvukových letadel k velkému zkrácení doby letů?
30. 7. 2002 Pravá tvár "otca vlasti" Lubomír  Sedláčik
29. 7. 2002 "Alternativní" pohled: Očkování, hormonální antikoncepce, elektrické přikrývky, mikrovlnné trouby
29. 7. 2002 Letní filmová škola: většinou vynikající filmy, trochu chaotická organizace Jan  Čulík
31. 7. 2002 Organizace Letní filmové školy v Uherském Hradišti se stává chaotičtější Jan  Čulík
30. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Art.cz potvrdila svoji neserióznost Jan  Paul
29. 7. 2002 Podlehne Saúdská Arábie organizaci al Qaeda?
30. 7. 2002 Ať je irácký režim jakkoliv brutální, Británie nesmí podporovat invazi do Iráku
26. 7. 2002 Pomůže stát, když se v cizině stanete obětí přepadení? II. Radek  Mokrý
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
23. 7. 2002 Chronologický archiv starších vydání Britských listů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
31. 7. 2002 Jak na sebe Češi "navzájem dohlížejí"   
31. 7. 2002 DOKUMENT: Fidel Castro, projev u příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada   
31. 7. 2002 Západu nevadí totalitní útlak v komunistické Číně, jen když vydělá...   
31. 7. 2002 Moncada 2002: Castrova lekce mezinárodnímu společenství Zdeněk  Jemelík
30. 7. 2002 Pěkně obsazená komedie Vladimír  Bernard
30. 7. 2002 Další nezákonost policejní inspekce: Poškození nemají právo na informace? Jiří  Kopal
30. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Art.cz potvrdila svoji neserióznost Jan  Paul
29. 7. 2002 Kauza Slonková - Srba, ukázka bulvarizace závažných témat v ČR Karel  Mašita
29. 7. 2002 Letní filmová škola: většinou vynikající filmy, trochu chaotická organizace Jan  Čulík
29. 7. 2002 Láska, drogy a pomsta - český scénář podle Colomba Fabiano  Golgo
26. 7. 2002 Ministr obrany kvůli Srbovi vyhodil šéfa vojenské rozvědky Štěpán  Kotrba
26. 7. 2002 DOKUMENT: Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem Štěpán  Kotrba
26. 7. 2002 Jak se Hollywood naučil nedělat si starosti a mít rád bombu Pavel  Barák
25. 7. 2002 Greenpeace publikuje nepravdivé informace Jaroslav  Drobník
25. 7. 2002 K nestrannosti soudců v hospodářských věcech Karel  Čermák

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
31. 7. 2002 Moncada 2002: Castrova lekce mezinárodnímu společenství Zdeněk  Jemelík
31. 7. 2002 DOKUMENT: Fidel Castro, projev u příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada   
3. 6. 2002 Embargo proti Fidelovi: potrestá to jen domácí Kubánce a bílé Američany Fabiano  Golgo
30. 1. 2002 Na Castrově Kubě vězni umírají   
26. 11. 2001 Výuka demokracie   

Očkování a racionalita RSS 2.0      Historie >
31. 7. 2002 DOKUMENT: Fidel Castro, projev u příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada   
29. 7. 2002 "Alternativní" pohled: Očkování, hormonální antikoncepce, elektrické přikrývky, mikrovlnné trouby   
6. 2. 2002 Bioterorismus: je připravena Evropa na případnou epidemii neštovic?   
8. 1. 2002 O znárodňování dětí Josef  Fronek
17. 10. 2001 Antrax: má smysl propadat panice?