26. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 7. 2002

Jak se Hollywood naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Pavel Barák
Po 11. září skoro jedna třetina nejnavštěvovanějších filmů ve Spojených státech jsou válečné filmy. Je tomu tak poprvé od doby filmů z druhé poloviny let osmdesátých, vyrovnávajících se s vietnamskou válkou. Tento návrat není vysvětlitelný ani tak vlivem 11. září, jako spíš úspěchem Spielbergova filmu Zachraňte vojáka Ryana (1998), ale především tím, že od dob reaganovských válečných filmů, jako Rambo, Top gun a Missing in action, Hollywood nikdy neměl tak blízko k Washingtonu, jak píše Jim Hoberman ve Village Voice z 19. června v článku Jak se Hollywood naučil nebát se a mít rád bombu (viz zde ).

Líbánky mezi Hollywoodem a Pentagonem nejsou ničím novým. Mají dlouhou historii, kterou sleduje vojenský historik Lawrence H. Suid ve své knize Odvaha a sláva; Vytváření obrazu americké branné moci ve filmu (Guts and glory: The making of the american military image in film. - University press of Kentucky 2002. Viz zde ). Ukazuje v ní, že vztahy mezi Hollywoodem a Pentagonem byly vždy těsné, už za dob natáčení Griffithova Zrození národa (1915), kdy inženýři z West Pointu organizačně vypomáhali při záběrech, týkajících se občanské války.

Avšak v důsledku loňského 11. září se takové spojenectví zdálo být nemyslitelným. Hollywoodská studia odkládala premiéry těch ze svých filmů, ve kterých se vyskytovali teroristé, jako Protiúderu (Collateral Damage) s Arnoldem Schwarzeneggrem. Do polic odkládala všechny své projekty, týkající se této otázky, jako Třetí světová válka (World war III) z produkce Jerryho Bruckheimera (Top gun, Pearl Harbor, Černý jestřáb sestřelen), ve kterém jsou města San Diego a Seattle zničena nukleární bombou, nebo Krvácení z nosu (Nose bleed), v němž měl Jackie Chan hrát umývače oken, který odhalí spiknutí, jehož cílem mělo být zničit World Trade Center. Hollywood se zdál být po 11. září ochoten ohnout hřbet, v předtuše, že by za to mohl být po zásluze ztrestán. Los Angeles Times naznačovaly, že záliba filmového průmyslu v katastrofických filmech nebo v ukazování teroristů jednoduše vymizela.

Veřejnost však rozhodla jinak. Sharon Waxmanová z Washington Post dne 3. října 2001 zaznamenala, že filmy jako Rambo a Smrtonosná past (Die Hard) se staly nejžádanějšími tituly ve videopůjčovnách. Hollywood, místo, aby byl potrestán, byl rekrutován.

Nedlouho po 11. září Ústav tvůrčích technologii Jihokalifornské university, sponzorovaný Pentagonem, uspořádal řadu setkání se scenáristou Stevenem De Souzou (Die Hard 1, 2) a režiséry Josefem Zitou (Delta Force, Invasion U.S.A., Missing in action), Davidem Fincherem a Spikem Jonzem. Tématem těchto schůzek, vedených generálem Kennethem Bergquistem, bylo vymyslet scénáře teroristických útoků a upřesnit případnou odpověď na ně. (Viz např. zde.)

Co je na tom nového dnes, to není ani tak v rovině nebývalé spolupráce mezi Pentagonem, CIA a filmovým průmyslem, jako spíš ve způsobu, jakým se Washington snaží vypracovat svou strategii komunikace s ohledem na jisté hollywoodské filmy, komentuje Samuel Blumenfeld v článku pod názvem Pentagon a CIA zaverbovávají Hollywood, otištěném v pařížském le Mondu z 24. července 2002. (Viz zde).

Ministr spravedlnosti John Ashcroft tak vyčkával až do pondělí po druhém týdnu distribuce filmu Nejhorší obavy (Sum of all fears) v kinech, aby oznámil, že jinak soupeřící FBI a CIA úspěšně spolupracovaly při zatčení teroristy Abdalláha Al-Muhádžira, vlastním jménem José Padilla, spjatého s Al-Káidou, který chystal atentát velmi podobný tomu, který se odehrává ve filmu Phila Aldena Robinsona. (Viz zde .) A co je ještě podivnější, v době tohoto oznámení byl Ashcroft zrovna v Moskvě, jakoby v ozvěně na rozuzlení Nejhorších obav, kdy rusko-americká spolupráce uchrání svět před chaosem.

Takže, táže se le Monde, když teď budeme chtít vědět, zda budou Spojené státy intervenovat v Iráku, budeme muset pozorně sledovat programy filmových premiér?

                 
Obsah vydání       26. 7. 2002
26. 7. 2002 DOKUMENT: Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem Štěpán  Kotrba
26. 7. 2002 Ministr obrany kvůli Srbovi vyhodil šéfa vojenské rozvědky Štěpán  Kotrba
25. 7. 2002 Vox populi: Co si o "případu Slonková" myslí místní lidi ve Vimperku Karel  Mašita
25. 7. 2002 MFD baví čtenáře nechtěnou komikou
25. 7. 2002 Greenpeace publikuje nepravdivé informace Jaroslav  Drobník
26. 7. 2002 Saddám Husajn konfliskuje majetek a zbavuje irácké exulanty občanství
26. 7. 2002 Jak se Hollywood naučil nedělat si starosti a mít rád bombu Pavel  Barák
25. 7. 2002 Ceny másla jsou ovlivněny ekonomikou i politikou Jaroslav  Štemberk
25. 7. 2002 K nestrannosti soudců v hospodářských věcech Karel  Čermák
25. 7. 2002 Pehe na bilderberské konferenci
25. 7. 2002 BL: Konspirační teoretikové nad případem vražedného spiknutí Fabiano  Golgo
25. 7. 2002 Nikdo není nad zákonem: nesouhlasím s Fabianem Golgem Jan  Čulík
25. 7. 2002 Mohou novináři ohrozit soudní líčení? Roman  Antl
25. 7. 2002 Proč letí ceny másla dolů? Radek  Mokrý
24. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Art.cz tvrdě lobbuje nejen v Mladém světě Jan  Paul
24. 7. 2002 Monitor Jana Paula: 10 otázek, na které Art.cz nechce odpovědět Jan  Paul
25. 7. 2002 DOKUMENT: Programové prohlášení vlády České republiky
22. 7. 2002 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy
23. 7. 2002 Chronologický archiv starších vydání Britských listů
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
9. 7. 2002 Vyhledávání v Britských listech
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
26. 7. 2002 Problémy s fóry BL
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
26. 7. 2002 Ministr obrany kvůli Srbovi vyhodil šéfa vojenské rozvědky Štěpán  Kotrba
26. 7. 2002 DOKUMENT: Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem Štěpán  Kotrba
26. 7. 2002 Jak se Hollywood naučil nedělat si starosti a mít rád bombu Pavel  Barák
25. 7. 2002 Greenpeace publikuje nepravdivé informace Jaroslav  Drobník
25. 7. 2002 K nestrannosti soudců v hospodářských věcech Karel  Čermák
25. 7. 2002 Pochopte pracovníky supermarketů. Jsou vykořisťováni Ondřej  Ručka
25. 7. 2002 MFD baví čtenáře nechtěnou komikou   
24. 7. 2002 Velká Británie: předstíráme, že máme etickou zahraniční politiku, ale prodáváme zbraně   
24. 7. 2002 Britským ministrům se nedá důvěřovat, že budou provádět etickou zahraniční politiku   
23. 7. 2002 V Americe byli odsouzeni novináři za trestný čin pomluvy   
23. 7. 2002 Ohrožuje Sabina Slonková medializací soudní projednání svého "případu"?   
23. 7. 2002 Zelenkův Rok ďábla: Vynikající Nohavica, slabý film Jan  Čulík
23. 7. 2002 Kritizuješ nebohé zaměstnance? Táhni si to vyzkoušet sám! Ale proč? Daniela  Pilařová
23. 7. 2002 Obžaloba belgické justice aneb "222 dní rukojmími Jeho Výsosti belgického krále" František  Roček
22. 7. 2002 Okurková sezona vrcholí: "Státní úředník chtěl zabít novinářku" Jan  Čulík