"Fabiano Golgo včera v BL kritizoval Václava Havla a Správu Pražského hradu, že odmítla povolit část jedné nové výstavy. Domnívám se, že nemá pravdu," píše Jaroslav Štemberk. "Problém je v tom, že Správa Pražského hradu tento projekt vůbec neměla přijmout, neboť podle mého názoru, a myslím si, že není osamocený, tam takovéto projekty prostě nepatří. Souhlasím, že "je nutno tolerovat určitá díla, která můžeme shledat urážlivými, šokujícími, anebo prostě špatnými", ale na druhou stranu to nemůže zakládat právo umělce instalovat své dílo tam, kam si on usmyslí. Navíc jde o akci s určitými politickými konsekvencemi, přičemž by to u části návštěvníků mohlo vyvolat dojem, že se prezident ztotožňuje s názory, které jsou v dílech vyjádřeny.

Pokud by se akce měla konat například na Výstavišti v Holešovicích, pak bych její zákaz opravdu považoval za cenzuru umění. I umělec je povinen respektovat práva jiných. Jsem přesvědčen, že nádvoří Hradu nejsou prostory, které by měly sloužit tomuto druhu umění a turista, který přijede do Prahy, má právo vidět Hrad v jeho architektonické podobě nezkreslené krátkodobými instalacemi."

To je sice pravda, jenže Jan Paul upřesňuje, že spolupořadatelem tohoto projektu je přímo Správa Pražského hradu. A to je pak jiná věc. Pokud se totiž Správa Pražského hradu jednou rozhodla, že areál Pražského hradu je pro výstavy či kulturní akce prostorem vhodným, nemůže pak rozhodovat, že je Pražský hrad prostorem vhodným jen pro ty kulturní akce, které si sám schválí a jiné potlačí - zejména, pokud se chce prezident Havel i nadále honosit svou pověstí jako obránce svobody. Jan Paul konstatuje (JČ):

"Výstavu POLITIK-UM / New Engagement pořádá Centrum pro současné umění Praha. Spolupořadatelem je Správa Pražského hradu a Goethe-Institut Praha. Podle slov kurátora výstavy Ludvíka Hlaváčka, ředitele Centra pro současné umění Praha, je výstava u nás první skupinovou iniciativou v oblasti politického umění. Reaguje jednak na živý vývoj světového politického umění v posledním desetiletí, jednak na domácí situaci v umění, politice a občanských aktivitách. Účastní se jí 28 umělců a uměleckých skupin z Čech, Evropy, USA a Asie.

Ludvík Hlaváček v informacích k výstavě velmi výstižně uvedl: "Umění nedokáže uchopit politickou moc. Fašistické umění a socialistický realismus nás však poučily, že výměnou za svobodu osobního názoru dává umělec politikům mimořádně účinný politický prostředek k udržení moci. Jako služebný nástroj získává umění politickou moc, ale přestává být uměním."

Zatím není zřejmé kdo přesně odmítl některá díla instalovat v areálu Pražského hradu (zda přímo Václav Havel a nebo Ivo Mathé), ten kdo to ale udělal každopádně nepochopil myšlenku, pod kterou se jako spolupořadatel podepsal! To samo o sobě je dostatečná (mezinárodní) ostuda bez ohledu na to,jak kvalitní - či nekvalitní - práce výstava politického umění vlastně prezentuje."