3. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 5. 2002

Ivan Klíma: Svoboda jako projev morálního úpadku

Znovu a znovu se ukazuje u některých českých vzdělanců, že mají skutečný problém s pojmem demokracie jakožto svobodného prostoru, v němž probíhá otevřená diskuse "padni komu padni" a na jejímž základě, vždy podle aktuálního stavu znalostí o dané věci (který je možno a nutno vždy průběžně korigovat, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti) dochází k uzavření společenského konsensu, na jehož základě pak vznikají určitá regulační opatření, která zamezují sobeckým či individualistickým výstřelkům, ohrožujícím svobodu druhých.

Jistěže tento výše popsaný, ideální stav, nefunguje v normálních demokratických společnostech vždycky nejefektivněji, přesto však lze říci, že víceméně funguje. Ivan Klíma má ale zkušenost, že v českém prostředí tomu tak není. Tuto českou zkušenost poněkud neústrojně rozšiřuje na celý svět. Tak vylévá s vaničkou i dítě: zhnusen vlnou komerční zábavy dochází k názoru, že svoboda může být vlastně nebezpečná - paradoxně "omezuje svobodu občana". Jenže zavedenější společnosti fungují víceméně tak, že se to, na co si Klíma stěžuje, v nich neprojevuje tak drasticky jako v ČR. Klíma, zdá se, zahajuje na základě české zkušenosti diskusi o tom, co je v současné době v zavedenějších společnostech víceméně vyřešeno (i když není vyloučeno, že v budoucnosti vzniknou znovu problémy i tam). Avšak:

Co takhle se pokusit uvažovat nad tím, proč zrovna do českého prostředí pronikly jen ty nejhrubší rysy tzv. kapitalismu a proč situace není tak drastická v jiných společnostech? Proč se třeba jinde ve světě nekradou televizní společnosti ani se - většinou - nevytunelovávají podniky, ani neorganizují neschopní pracovníci veřejnoprávní televizní zpravodajské redakce za podpory jedné politické strany rebelii ve prospěch svých "existenčních jistot"?

V Klímově článku, který otiskl v britském literárním časopise Granta, je i celá řada jiných logických zkratů: Spojené státy nenesou žádnou vinu (a vlastně tedy ani žádnou odpovědnost?) za chudobu třetího světa; ta je podle něho důsledkem stavu samotného třetího světa a demoralizujícího stavu tamější svobody. (Že by lidi nebyli za sebe navzájem odpovědni?) O vztahu mezi rozvinutým světem a třetím světem přitom leccos vypovídají nejnovější zprávy Světové banky a organizace Oxfam, které Ivan Klíma zjevně nezná; viz např. článek "Morálka bordelu", jehož shrnutí najdete v Britských listech zde, anebo "Jak bohaté země žijí přímo na úkor chudých zemí", viz zde.

A útok z 11. září ve Spojených státech byl podle Ivana Klímy útokem na občanské svobody Američanů: "Pohlížet na [tyto útoky jinak] znamená v konečné instanci postavit se na stranu reakčních a totalitních sil, které odmítají demokracii, občanská práva, rasovou rovnost a rovnost pohlaví i svobodu žít podle vlastního přesvědčení a hlásat - či nehlásat - nějakou náboženskou víru." (Je zajímavé, že i západní vlády, a dokonce třeba i někteří britští konzervativci, uznávají, že motivace strašlivého útoku z 11. září byla navzdory tomu, že je to neodpustitelný zločin - složitější; viz zde; mimochodem ve WTC nezahynuli jen "Američané".) Pro Ivana Klímu jsou Spojené státy zosobněním svobody, stejně, jak tomu bývalo za komunismu, kdy chodil v Praze na americké velvyslanectví na americké filmy. - Citujeme z Klímova článku, který je v angličtině v časopisu Granta zde, poslední dva odstavce. Obáváme se, že se tímto zjednodušeným myšlením vystavuje Ivan Klíma posměchu, asi jako když Miloš Zeman nedávno v Izraeli filozofoval o palestinsko-izraelském konfliktu.


Ivan Klíma v závěru svého článku píše:

Na svobodu se také lze dívat různými způsoby. Pro některé představuje svobodu ducha a nezávislosti na autoritě, pro jiné zosobňuje [svoboda] neřest a duchovní a morální zvrácenost. Svoboda může skutečně mít paradoxní důsledky. Jedním z nich je neomezený kult zábavy, který se zdá být v současnosti nejvyšší společenskou hodnotou: viz astronomické sumy, vyplácené hokejovým a basketbalovým hráčům, pop zpěvákům a filmovým a televizním hvězdám. A vlna násilí, hrůz a zvrácenosti, která oslovuje nejnižší instinkty, která se každodenně valí z bulvárního tisku a z filmových pláten a z televizních obrazovek, se zdá být nikoliv výrazem svobody projevu, ale projevem morálního úpadku, který v konečném důsledku ohrožuje svobodu občana. V tomto smyslu nesouhlasím s argumentem slavného Formanova filmu o Larry Flintovi. (sic)

Nicméně považuji útoky fanatiků na americké občany v New Yorku nebo kdekoliv jinde na světě především za útoky na občanské svobody, které Amerika zosobňuje, a tedy i za útok na mou vlastní svobodu. Pohlížet na ně jinak znamená v konečné instanci postavit se na stranu reakčních a totalitních sil, které odmítají demokracii, občanská práva, rasovou rovnost a rovnost pohlaví i svobodu žít podle vlastního přesvědčení a hlásat - či nehlásat - nějakou náboženskou víru.

P.S. Že názor Ivana Klímy v tomto vydání časopisu Granta, věnovaném názorům celé řady mezinárodních autorů na Ameriku, zřejmě není ani nejtypičtější ani nejsložitější, naznačuje tento citát z recenzenta deníku Times, citovaný na stránkách časopisu Granta :

I lost a friend in the weeks after 9/11. He'd called from California to ask me why Americans were not loved by the rest of the world. When I told him what I thought, he took it personally. He was very shocked and hasn't called back. I'm tempted to send him this issue of Granta.

- Iain Finlayson, The Times, March 27, 2002

V týdnech po 11. září jsem přišel o přítele. Zavolal mi z Kalifornie a ptal se mě, proč ostatní svět Američany nemiluje. Když jsem mu vysvětlil, co si o tom myslím, vzal to osobně. Byl velmi šokován a už mi nezavolal. Mám pokušení mu poslat tohle vydání časopisu Granta.

- Iain Finlayson, The Times, 27. března 2002

                 
Obsah vydání       3. 5. 2002
3. 5. 2002 Pracovní úkol Radek  Mokrý
3. 5. 2002 Zlatý časy Radek  Mokrý
3. 5. 2002 Ivan Klíma: Svoboda jako projev morálního úpadku Jan  Čulík
3. 5. 2002 Václav Havel: Hrdinou se člověk stává postupně
3. 5. 2002 Nevolit je další nebezpečná póza Vladimír  Rott
3. 5. 2002 USA: Země obezity
3. 5. 2002 Ještě jednou o dovozu zbraní z ČR do Iráku
3. 5. 2002 Reakce: Hejtman středočeského kraje svůj slib splnil
3. 5. 2002 Šialenci za papalášskymi volantmi Lubomír  Sedláčik
3. 5. 2002 Britským novinářům bylo nařízeno, aby odhalili totožnost svých zdrojů
3. 5. 2002 Oběd s rasistou
2. 5. 2002 Táhne mě to k rasově čisté společnosti
2. 5. 2002 Za nejhloupější článek týdne (nebo měsíce?) dostává cenu MFD
3. 5. 2002 Americké sympozium skeptiků ohledně útoků z 11. září
1. 5. 2002 Jak se bránit proti spamům
2. 5. 2002 Shromažďovací zákon do finále Tomáš  Pecina
2. 5. 2002 Konečně e-občanem! Tomáš  Pecina
2. 5. 2002 Volit či nevolit? České dějiny jsou dějinami sebeobelhávání Eugen  Haičman
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2002 Jdu-li volit, stávám se spoluviníkem krachu této civilizace Eugen  Haičman
5. 5. 2002 Karel Marx - svoboda a socialismus Willy  Brandt
3. 5. 2002 Václav Havel: Hrdinou se člověk stává postupně   
3. 5. 2002 USA: Země obezity   
3. 5. 2002 Ivan Klíma: Svoboda jako projev morálního úpadku Jan  Čulík
3. 5. 2002 Zlatý časy Radek  Mokrý
2. 5. 2002 Volit či nevolit? K článku pana Haičmana Pavel  Trtík
2. 5. 2002 Shromažďovací zákon do finále Tomáš  Pecina
2. 5. 2002 Za nejhloupější článek týdne (nebo měsíce?) dostává cenu MFD   
2. 5. 2002 Táhne mě to k rasově čisté společnosti   
2. 5. 2002 Miláček L. P. 1885 Radek  Mokrý
30. 4. 2002 Přežijí alespoň některé poslední nezávislé regionální české listy? Petr  Klukan, Daniela Pilařová
30. 4. 2002 Evropa má lepší model podnikání než Amerika - a on funguje   
30. 4. 2002 Izrael znovu odmítl vpustit inspektory OSN do tábora Dženín