Komu vyhovuje, že třetina gymnazistů vzývá autokracii?
Demokracii v sámošce nekoupíš...
27. 4. 2017 / Bohumil Kartous
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous
Kdo spí v demokracii, probudí se v totalitě. Tolik lapidární paradox, který neříká nic jiného, než že demokracie není nějaký stav věčnosti. Vůbec neznamená, že když se podaří dosáhnout v určité fázi civilizačního vývoje demokracie, že tato přetrvá bez ohledu na okolnosti. Naopak. Demokracie se dokonce umí zničit sama, a to velmi efektně a s okázalou pompou. Adolf Hitler se dostal k moci ve 30. letech 20. století v Německu v demokratických volbách, načež následoval rychlý nástup totality doprovázený terorem a vrcholící miliony mrtvých v 2. světové válce. Západní společnosti nyní zápasí s vnitřním problémem: demokracie prodělává zásadní burn out, vyhoření, čeho projevem je zvyšující se politický vliv populistů. Odchod UK z EU, vítězství Trumpa ve volbách v USA, těsné prezidentské volby v Rakousku, nemalý zisk populisty Wilderse v Holandsku a očekávané druhé kole prezidentských voleb ve Francii, v nichž má populistka Le Penová reálnou šanci zvítězit a následně zničit koncept zajišťující udržení demokracie v Evropě, jsou symptomy, něco jako zvyšující se teplota organismu při infekci.
Snižovat teplotu sice může mít smysl, ale to lze dělat třeba i pouštěním žilou. To už smysl nemá. Rozumné je zaměřit se na infekci samotnou, což znamená dlouhou léčbu i rekonvalescenci. Rozumné je soustředit se na posilování imunity u té části organismu, která ještě zasažena není. Těžko uvěřitelná kolektivní hloupost, s jakou necháváme infekci způsobenou vyhořením demokracie šířit mezi mladými lidmi, připomíná vědomou, pomalou a bolestivou sebevraždu.