Níže publikovaný text, který Britské listy obdržely, je označen emailovou adresou Jaromíra Štětiny. Nevíme, zda je autentický.

Sedm osob zahynulo ve čtvrtek při atentátu bombou, umístěnou v automobilu, na australské velvyslanectví v Jakartě. K útoku došlo během předvolební kampaně v Indonésii i v Austrálii před budovou velvyslanectví v 10.15 dopoledne místního času (v 5.15 ráno středoevropského času) a až 100 osob bylo zraněno. Usmrceni byli tři policisté a čtyři kolemjdoucí. Australský ministr zahraničí Alexander Downer se vyjádřil, že šlo "zjevně o teroristický útok, zaměřený proti Austrálii". Předvolební kampani v Austrálii dominuje diskuse o postoji australského premiéra Johna Howarda, který silně podporuje tvrdou lidii amerického premiéra Bushe vůči Iráku, a kritika opoziční Labouristické strany, která tvrdí, že silná podpora australské vlády Bushovi Austrálii ohrožuje. Labouristé mají v předvolebních průzkumech skoro stejnou podporu jako vládnoucí konzervativci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

John Gray, Heresies: Against Progress and Other Illusions (Kacířství: Proti pokroku a jiným iluzím) 200 stran, Granta, 8.99 liber

John Gray je pravděpodobněji nejznámější svou knihou Straw Dogs: Thoughts on Humans and Other Animals (Psi ze slámy: Myšlenky o lidech a jiných zvířatech). Titul je převzat ze rčení od Lao Tse: "Nebe a země jsou kruté, zacházejí s rozmanitostí tvorů jako se psy ze slámy". Grayova kniha False Dawn (Falešný úsvit), která odmítla teorii globalizace, byla globálním úspěchem a byla nakonec přijata jako střízlivě realistické zhodnocení stavu mezinárodního hospodářství.

Citujeme z recenze nové knihy filozofa a politologa Johna Graye.

Nedávno jsem byl na BL položertem nazván islámským radikálem. Teď, po zlomovém neštěstí v severoosetském Beslanu, mě napadlo, co může nezainteresovaný člověk udělat, aby pochopil? Soucítí s oběťmi a pozůstalými, ale vžít se do jejich role je jen zřetelnější polovinou vztahu. Každý člověk se někdy v životě cítí jako oběť, každému člověku umírají blízcí, každý prožívá ve svém životě osobní tragedie. Vžít se do role teroristy je ale stejně důležité, ovšem nesnadné. Lze se vůbec, i když jen v rámci abstrahovaných pocitů sebraných kutilským způsobem po všech možných skládkách vědomí a podvědomí, vcítit (a pochopit) člověka, který je odhodlán střílet po dětech?

Český tisk informoval o otevření pražské kanceláře Milana Horáčka, poslance Evropského parlamentu za německou Stranu zelených. Ve zprávách však uvádí nepravdivé informace, které považuji za nutné uvést na pravou míru. Deník Právo, jehož redaktorem je i Petr Uhl, jeden z nejvášnivějších aktérů vnitrostranických sporů uvnitř Strany zelených, chybně uvádí, že Milan Horáček je členem české Strany zelených. Milan Horáček byl ze Strany zelených vyloučen na jaře letošního roku svou základní organizací na Praze 1 pro hrubé a opakované porušení stanov Strany zelených.

Ohromující. Vladimír Špidla, nový eurokomisař ČR pro sociální politiku, po složení poslaneckého mandátu dostane odstupné 674 500 korun. Můžeme polemizovat, zda si pan Špidla zasloužil svůj plat v době, kdy byl premiérem, ale ono odstupné je naprostá nehoráznost. Opravdu nevím, co páně Špidlovi zaměstnavatelé (daňoví poplatníci) udělali, že mu musí být dáno takové odstupné. Odstupující premiér bez práce nebude, navíc eurokomisař si na svoje platové podmínky rozhodně stěžovat nemůže. Je tedy zarážející, že komisař pro sociální politiku nastupuje do své funkce tak asociálně.

Peníze. Zaměstnanost. Pracovní síla. Hlavní zaklínadla posledních desetiletí. "Zákoníci, zatěžujete lid břemeny a sami se jich prstem netknete." Změnilo se něco na platnosti Kristovo věty, "staré" dva tisíce let?

Rozhovor s Vladimírem Mlynářem.

Integrating Immigrant Children into Schools in Europe. Brusel, EURYDICE 2004

Od 13.9. 2004 bude na Internetu vystavena a v tištěné podobě zpřístupněna publikace EURYDICE "Integrating Immigrant Children into Schools in Europe", která poskytuje přehled o integraci dětí přistěhovalců do předškolního a povinného vzdělávání ve 30 evropských zemích, které jsou členy sítě EURYDICE. Zahrnuje děti cizinců, kteří žijí v hostitelské zemi z různých příčin (ať se jedná o dlouhodobé pobyty, žadatele o azyl, azylanty atd.).

středa 10.00: Rusko nabídlo odměnu ve výši 300 milionů rublů (10 milionů dolarů) za informace vedoucí k zatčení čečenských vzbouřeneckých předáků Aslana Maschadova a Šamila Basajeva. Bezpečnostní služby chtějí jakékoliv informace, které by mohly pomoci "neutralizovat" tyto dvě osoby po obležení školy v Beslanu.

Ruská televize NTV v úterý odvysílala dramatické videozáběry zevnitř školy.

"Když jsem měl napsáno několik kapitol, předčítal jsem to kamarádům před koupáním u řeky; to se ví, kluci se chtěli raději koupat, byli netrpěliví, ale já jsem nepřestal, dokud jsem to nepřečetl celé. Pak mi jeden z nich, takový Hanák, řekl: "Tomášu, něco tak hlópýho sem jakživ neslyšel!" Tož jsem to spálil."

Ač nerad a donucen okolnostmi, doznávám na tomto místě, že jsem přečetl něco málo z T. G. Masarykových spisů. Není pochyb o tom, že bez této četby psala by se mi práce o Masarykovi lépe a byla by hodnotnější. I to letmé seznámení s Masarykovým dílem zabránilo mi bohužel napsat plánované studie s názvy "Simulakrum T. G. Masaryka jako hermeneutický problém", "Masarykova ikona v turbulencích metamorfóz paradigmatu" a "Rizomatická struktura velkých vyprávění v intencích écriture masarykistických neoprepoststrukturalistů", a donutilo mě pracovat přinejmenším v úvodu této práce i se skutečným Masarykovým odkazem. Škoda tím vznikla značná, leč rozbitý džbán už napravit nelze.

Do studené vody se má skočit rovnou, aby nepříjemný pocit rychle odezněl. A tak rovnou přiznejme, že kniha rozhovorů Pavla Palečka s českými historiky starší generace, nazvaná Exil a politika, je souborem ne právě povedených rozhovorů. Nejsou vedeny profesionálním žurnalistou a v tomto případě je jim to na škodu.

Od roku 1932, kdy byl zvolen prezidentem Franklin Delano Roosevelt, až do roku 1981, když se prezidentem stál Ronald Reagan, ovládala politiku v Americe poměrně levicová ideologie a levicoví politici (nesmíme však zapomenout, že v Americe se neříká "levicový politik" ale "liberál", a že v Evropě americkému titulu "liberál" obsahem odpovídá spíš "politik středu"). Pravice tedy téměř půl století většinou stála mimo moc, a její politikové si často stěžovali na řadu věcí: na příliš mnoho vládních regulací, na velkou daň nebo vládní dluh. Neustále si však stěžovali také na levicová média ("liberal media"). Právě proto se fráze "liberal media" stala snad nejběžnějším klišé v americké politice a většina lidi v Americe stále věří, že média ovládá levice.

Ruský prezident Vladimír Putin odmítl nařídit veřejné vyšetřování toho, jak došlo k ovládnutí školy v Beslanu ozbrojenci a jak krize skončila tak obrovským počtem mrtvých. Putin řekl britským deníkům Guardian a Independent, že ten, kdo požaduje, aby Rusko vyjednávalo s čečenskými povstalci, "nemá svědomí":

"Proč se nesetkáte s Usámou bin Ladinem, proč ho nepozvete do Bruselu nebo do Bílého domu, proč s nim nejednáte, proč mu nedáte, co chce, aby vás nechal na pokoji?" zeptal se sarkasticky.

"Pohrdání Georgem Bushem" je jen snobismus. Hodí se to snad pro řeči intelektuálů nad koktajlem, ale pro předvolební kampaň je to naprosto nedostatečné. Nemůžete totiž porazit něco nulou, a Kerry je absolutní nula. Bushovo "něco" je naprosto jednoduché: většina Američanů sdílí jeho názor na válku proti terorismu, míní Mark Steyn v deníku Daily Telegraph.

George Bush vstoupil do závěrečné fáze kampaně lépe než John Kerry. Demokraté jsou nevýrazní.

Konvent republikánské strany Spojených států, který se konal minulý týden, odstartoval závěrečnou etapu kampaně před listopadovými volby prezidenta USA. Sjezd splnil poslední formální úkoly, které před republikány stály -- prezident George W. Bush přijal nominaci a byl schválen program strany pro nadcházející období.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom.

Události v Severní Osetii vyvolaly v ruském tisku bouři emocí. Ani atentát v Moskvě nebyl tak silně zmanipulován ruským PR a propagandou, jako obležení školy v Beslanu. Je to také pochopitelné - rukojmími se tady staly děti. A děti, jak všichni vědí, jsou přece svaté.

Citujeme z čečenských internetových stránek, omlouvajících útok na školu v Beslanu. Originál v ruštině je ZDE

Čečenské internetové stránky citují Bibli a tvrdí, že vraždění je legitimní pomsta.

Zakladatelka jedné  kongregace pravila: Je lepší než pokoušet se chránit materiální zájmy, klidně důvěřovat Bohu, tomu mě naučila hořká zkušenost. Neurvalí se z pouhé chamtivosti chystají strávit svět, ztučnět a nakonec zcepenět. Ohrožují nás kombinace představ jiných nepůvodních tvarů. Pouště a holiny výrazně ukrajují z lůna matky přírody, vytváříme planetu nebytí -- nevědomky dáváme hlasy těm, kteří drancování považují za pokrok a vytěsňování jiných druhů pro nutnost mrazivého přežití.

Výkřik opožděný, možná zbytečný. Je třeba poklonit se umučeným a zavražděnými zběsilými radikály s jejich pravdou neomylného bahna! Odsoudit je třeba katy maličkých a bezbranných, ale i všechny sympatizanty zla a ďáblovy žoldáky beroucí úplatu za službu teroru a ovládání druhých. Připomínka vám, nehodní: člověk je stvořen ze spěchu! Já ukáži vám záhy Svá znamení, však nežádejte jejich uspíšení. Ochutnejte trest ohnivý jež za vylhaný jste měli!

Rozhlasová stanice BBC Radio Four vysílala koncem minulého týdne z Foreign Press Association v Londýně diskusi k argumentu "Ve válce proti terorismu lze zvítězit pouze silou". Byla to pozoruhodná ukázka veřejné diskuse, z níž citujeme.

Navrhovatelem motion, tj. úvodního argumentu pro zahájení diskuse (čeština pro to ani nemá samostatné slovo!) byl Dominic Cummings, donedávna šéf strategického oddělení britské Konzervativní strany, nyní ředitel výzkumné organizace The New Frontiers Foundation, a Michael Gove z deníku Times. Na druhé straně stáli Rosemary Hollis, šéfka programu pro Blízký východ v Královském ústavu pro mezinárodní záležitosti, a Fred Halliday, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics.

Vládnou tvrdě, konkrétně, novorusky. Potrvá ještě chvíli, a toto novoruské vládnutí si začne osvojovat i zaostalá Evropa, načež se přidají i Amíci.

Naši sovětští úředníci, z kterých se stali demokratičtí ministři a oligarchové současně, se projevili jako fenomenálně učenliví lidé a za pár let vytvořili nový styl vládnutí, který demonstruje nezničitelnou životaschopnost ruského kořene.

Toto je dvacátá čtvrtá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.