26. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 2. 2004

Nesmírně dramatický den na britské politické scéně

Británie odposlouchávala Kofiho Annana a jiné činitele v OSN po dlouhé roky, konstatovala ve čtvrtek v britském rozhlase Clare Shortová, bývalá ministryně Blairovy vlády pro zahraniční rozvoj.

Zcela bezprecedentně vystoupila ve čtvrtek ráno v britském rozhlase bývalá členka britské vlády a konstatovala, že její země prováděla a provádí špionáž proti nejrespektovanější mezinárodní instituci a jejímu generálnímu tajemníkovi, konstatovaly ve čtvrtek večer televizní zprávy Channel Four News a pokračovaly:

Je také velmi neobvyklé, že premiér Tony Blair prohlásil o Shortové, osobě, která s ním zasedala ve vládě, že je "naprosto neodpovědná". Avšak Tony Blair nepotvrdil ani nepopřel, co Shortová řekla. A ve zprávách Channel Four News zdůraznila Shortová, že britskou rozvědku ochromil Tony Blair, nikoliv ona. Dodala, že se Blair loni jen naoko usiloval o dohodu ohledně irácké krize v OSN. V televizi Channel Four konstatovala Shortová ve čtvrtek večer, že je vedena svým svědomím.

OSN reagovala se znepokojením. Konstatovala, že odposlech organizaci ochromuje a musí skončit.

Čtvrtek byl nesmírně dramatickým dnem na britské politické scéně. Stín války proti Iráku stále přetrvává a vytváří opakované krize. Shrnujeme informace především podle čtvrtečního večerního vysílání Channel Four News:

Sloupek

Publikujeme v dnešním vydání Britských listů rozhovor Ladislava Kahouna s kontroverzním lichtenštejnským knížetem Hansem Adamem II. ZDE, který požaduje návrat rozsáhlých majetků své šlechtické rodiny, která se jich zmocnila převážně na Moravě po roce 1620. Naprosto zásadní věc není jasná, takže ze zveřejněného rozhovoru nelze učinit solidní úsudek. Požaduje Hans Adam II. návrat majetků, konfiskovaných už po vzniku Československé republiky v roce 1918, jak uvádějí stránky CIA, anebo až majetky konfiskované v rámci Benešových dekretů po roce 1945? Hans Adam II. se - zjevně zcela významně - důležité otázce Ladislava Kahouna v této věci vyhnul.

Je dobře, že je v této kontroverzi slyšet i druhá strana, tedy hlas kontroverzního lichtenštejnského vládce. Škoda však, že nepředložil přesvědčivé informace, zejména ohledně toho, jaké majetky si přeje vrátit - to, že se odpovědi vyhnul, vyvolává podezření, že celá záležitost, celý rozhovor, je z jeho strany propagandistický podnik. Hans Adam II. má samozřejmě právo na to, aby jeho názory byly zveřejněny, v rozhovoru by však měly být korigovány interviewujícím, který mu je hrdě a nezávisle roven. Na můj vkus se chová Ladislav Kahoun při kladení otázek lichtenštejnskému princi až příliš úslužně. Jsem zvyklý na demokracii a nesedám si na zadek před žádným princem. Jsem hrdý na to, že v roce 1918 demokratická Československá republika zrušila šlechtické tituly. Na oslovování typu "Vaše nejjasnější jasnosti" atd. jsem hodně alergický. Doufám, že sedání na zadek před "šlechtickým stavem" je jen krátkodobým a pomíjejícím rysem postkomunistické české demokracie. Nechť je každý posuzován podle svých individuálních schopností, nikoliv podle svého původu či historie své rodiny. To je alespoň základním principem chování v demokratické západní Evropě a doufám, že se ho budeme přidržovat i nadále.

Otázka, zda Hans Adam II. má či nemá právo na "vrácení svých majetků" na Moravě, nemůže být vyřešena, dokud nebude zjištěno, jak přesně se lichtenštejnská dynastie chovala za druhé světové války. Obávám se, že subjektivní osobní svědectví Hanse Adama II. asi nestačí - bylo by zde zapotřebí svědectví objektivních mezinárodních historiků. Nemám žádné iluze o tom, že československé soudy po roce 1945 rozhodovaly spravedlivě. Důležitou právní otázkou je také problém promlčenosti celé věci. Faktem zůstává, že pokud je nám známo, Hans Adam II. se svými nároky na vrácení majetků na Moravě u mezinárodních institucí dosud neuspěl. Těžko uplatňovat jeho nároky i prostřednictvím Evropské unie. Jak vysvětluji v článku, před časem napsaném pro Lidové noviny a též publikovaném dnes ZDE, Evropská unie pohlíží do budoucnosti, nikoliv do minulosti. Kdyby se měla zabývat všemi minulými majetkovými či politickými spory, které kdysi existovaly například mezi Británii a Francií, vůbec by EU nemohla existovat. Myslím, že je podezřelé a výmluvné, že se Hans Adam II. odpovědi na otázku, týkající se postojů Evropské unie zcela vyhnul. Prostě, čtěte jeho výroky s kritickou myslí. Jiným sporným příkladem je například jeho pozitivní hodnocení předka Karla z Lichtenštejnu, jehož česká historie (možná zaujatě) hodnotí takto:

"28. 12. 1623: Patent o mincovní kaládě (státním bankrotu). Snížil cenu mince na desetinu ražené hodnoty. Cestu k bankrotu nastoupili Habsburkové 18. 2. 1622, kdy pronajali české mincovnictví na rok skupině kořistníků v čele s Janem de Witte, Karlem z Lichtenštejna a Albrechtem z Valdštejna. Stažením hodnotnější mince a její přeražbou na "dlouhou minci" o pětině původního zrna získali tito šlechtici prostředky k vykoupení konfiskovaných statků za cenu nesmírného prohloubení hospodářského rozvratu země."

Nejsem odborníkem na dobu pobělohorskou, ale zdá se mi, podle této citace, že Karel z Lichtenštejna byl charakteristickým předchůdcem tunelářů z doby po roce 1989. Velkým problémem se ve věci zdá být střet zájmů. Omluvné formulace Hanse Adama II. o jeho předkovi vyvolávají v té věci podezření.

Hans Adam II., který nedávno pohrozil v Lichtenštejnsku svým poddaným, že pokud podstatně neposílí jeho pravomoci absolutistického panovníka, odstěhuje se ze země do Vídně, vidí budoucnost Evropy v monarchiích. Prý proto, že "vládly v Evropě daleko déle než demokracie". (Třeba ale se demokracie z monarchií vyvinuly, ne?) Demokraciemi a jejich nedostatky můžeme být vážně frustrováni, přesto bych je neměnil za monarchie. Ty jsou, zdá se mi, spíš výhodné pro absolutistické vládce, zejména ty, jejichž rodina získala své majetky kořistnictvím v důsledku poroby určitého národa.

Prostě myslím, že potřebujeme objektivní úsudek z nezávislé a nezaujaté strany. Tou není ani Hans Adam II., ani česká vláda.

26. 2. 2004

čtvrtek 14.00: Britští špioni před útokem na Irák odposlouchávali kancelář generálního tajemníka OSN Kofi Annana, tvrdí bývalá britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová. Konstatovala, že sama četla některé transkripty Annanových rozhovorů.

Dodala, že si vzpomíná, když tehdy hovořila s Annanem, že si byla vědoma, že je rozhovor odposloucháván: "Pane bože, z tohoto se vydá přepis, a tak bude známo, co já a on říkáme."

Tony Blair charakterizoval její obvinění jako "hluboce neodpovědné". Řekl, že se nebude vyjadařovat k práci britských výzvědných služeb a že to novináři nemají interpretovat, jako že je to o tom odposlouchávání pravda. Dodal: "Opravdu považuji to, co dnes dopoledne Clare Shortová řekla, za naprosto neodpovědné a naprosto charakteristické."

Blair trval na tom, že britská rozvědka jedná v souladu s domácím a mezinárodním právem a v nejlepším zájmu Británie, ale OSN konstatovalo, že odposlouchávání úřadu Kofiho Annana by bylo protizákonné.

Shortové výroky přicházejí těsně poté, co byla ve středu spektakulárním způsobem u londýnského soudu osvobozena překladatelka Katharine Gunová, která prozradila, že Američané požadovali na britské rozvědce, aby jim pomohla odposlouchávat členy Rady bezpečnosti OSN.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE

26. 2. 2004

Jak Američané a Britové odposlouchávali Radu bezpečnosti OSN

Katharine Gunová byla pracovnicí britské špionáže. Podepsala Zákon o utajovaných skutečnostech, pak prozradila závažné tajemství týdeníku Observer. Ve středu se rozložilo trestní stíhání proti ní. Ve středu po náhlém propuštění z vězení konstatovala:

"Je to opravdu neuvěřitelné. Jsem velmi ráda. Vůbec nelituju toho, co jsem udělala. Udělala bych to znovu."

Proč byla Katharine Gunová osvobozena? Shrnujeme informace o tomto dramatickém případě především podle vysílání středečního rozhlasu BBC.

25. 2. 2004

středa 14. 00: Katharine Gun, někdejší překladatelka v britském špionážním a monitorovacím středisku GCHQ, která prozradila, že GCHQ protizákonně prováděla loni v únoru na žádost Američanů špionáž proti členům Rady bezpečnosti OSN, byla ve středu dopoledne u londýnského soudu propuštěna. Britská vláda bez vysvětlení stáhla trestní stíhání proti Gunové za to, že údajně porušila britský Official Secrets Act, Zákon o utajovaných skutečnostech. Prokurátor, zastupující britskou vládu, nepředložil u soudu žádné důkazy proti Gunové, a tak se proces proti ní rozložil. Gunová nyní požaduje vysvětlení, proč jí britská vláda odmítla stíhat. Usuzuje se, že britská vláda případ stáhla, protože by u soudu mohla být zpochybněna legálnost americkobritského útoku na Irák. Pro vládu by bylo také velmi ztrapňující, kdyby soud Gunovou po delším procesu osvobodil.

V angličtině viz např. ZDE
Podrobnosti k tomuto tématu ZDE
tajné špionážní memorandum amerického Úřadu pro národní bezpečnost je ZDE
další informace ZDE ZDE

26. 2. 2004

Národní galerie v Praze, k 31.12. 2003 stále ještě ústředně řízená státní příspěvková organizace (IČO: 00023281), řízená ministerstvem kultury navrhla do Rady ČT ing. Miroslava Tajče, bývalého finančního ředitele Národní galerie a bývalého člena dozorčí komise Rady ČT.

Podle §4 odst 2 zákona o ČT přitom předkládají návrhy kandidátů na členy Rady Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Podle § 5 odst. 1 Členství v Radě je neslučitelné s jakoukoli funkcí ve veřejné správě. Ing. Tajč sice nemá funkci ve veřejné správě, navrhuje jej organizace, přímo řízená státem. Navíc, podle informací ze systému ARES figuruje Tajč spolu s prof. MUDr. Pavlem Pafkem v dozorčí radě TMG Communication, a.s., v jejíž správní radě jsou i jako JUDr. Jiří Sláma či Mgr.Tomáš Bílý. Tato firma patří do skupiny reklamních a PR firem, známých pod označením TTV a jejich klienty jsou mj. Baťa, Concactel, Ecobat, Generali, Generali Capital, Golf Club RP, Jaguar, Sazka, SANOMA, OMV, či tabákový konern Philip Morris.

O Tajčově nezávislosti se dá v tomto případě stěží hovořit. Kandidát zřejmě nesplňuje podmínky pro zvolení a prohlášení, že jeho kandidatura není střetem zájmů, se nemusí zakládat na pravdivých informacích. Vážné pochybnosti tím pádem provázejí i volební výbor.

26. 2. 2004
tři tiskové zprávy ČT, v jeden den odeslané

Šéf programu televizního studia Brno pan ing. Jiří Florian byl ve středu zvolen za člena Rady Českého rozhlasu.

26. 2. 2004

Rozhovor s Jeho Jasnou Výsostí lichtenštejnským panovníkem knížetem Hansem-Adamem II.

Já jsem vždy říkal, že kompenzace by byla pro Českou republiku finanční břímě, které by nedávalo žádný smysl. Ve skutečnosti, z čistě ekonomického hlediska, by bylo pro Českou republiku velmi výhodné vrátit nám naše majetky nazpět. My jsme nejen ochotni, ale také schopni investovat značné množství peněz do těchto majetků a do historických budov, které jsou s těmito majetky spojeny. Ve skutečnosti by restituce byla velké finanční břímě pro moji rodinu, protože lesní a zemědělské pozemky už nejsou moc výnosné a totéž je nutno říci o historických budovách, zvláště pak na venkově.

Všechny naše majetky na Moravě byly majetky soukromými, a to ne pouze v době, kdy byly součástí Československa, ale také předtím, kdy byly součástí Rakousko-uherské monarchie. Vlastníme majetek také v Rakousku a v dalších státech a nikdy bychom neuvažovali o tom, vyhlásit jejich suverenitu a prohlásit je za součást Lichtenštejnského knížectví. Nevím odkud se tento dost hloupý (v orig. "stupid", což by šlo přeložit i např. jako "pitomý" -- pozn. Kahoun) nápad vzal, ale pravděpodobně od nějakého komunistického propagandistického experta, který nikdy nerozuměl povaze soukromého majetku v tržním hospodářství. Pokud by prezident Bush nebo anglická královna koupili zemědělskou usedlost v České republice, tato usedlost by se nestala součástí USA nebo Spojeného království.

Ladislav Kahoun hovořil s lichtenštejnským knížetem, který si nárokuje rozsáhlé majetky na Moravě.

Autorovo diskusní fórum k tomuto rozhovoru je ZDE
26. 2. 2004
Ladislav Kahoun interviews the ruling Prince Hans Adam II. of Liechtenstein who demands that his family's former property in what is now the Czech Republic is returned to him.
26. 2. 2004

"Víš, že tě budou označovat za zrádce národa...?", zeptal se mne můj životem ošlehaný právník, když jsem s ním konzultoval své otázky pro lichtenštejnského knížete Hanse-Adama II. ...

"Proboha toho prostě nemůžeš oslovovat jen "Dear Sir"" (obdoba našeho oslovení "Vážený pane"), napsal mi můj kamarád, profesionální překladatel, když jsem s ním konzultoval překlad mého prvního dopisu pro lichtenštejnského panovníka.

26. 2. 2004
Tiskem proběhlo několik zpráv o územních nárocích na Českou republiku. Polsko chce vrátit asi 370 hektarů území, které mu prý Česko dluží od padesátých let. Lichtenštejnsko požaduje návrat 1600 km2 pozemků na jižní Moravě, zkonfiskovaných po roce 1918, a dalšího majetku, odebraného na základě Benešových dekretů po roce 1945. Lichtenštejnsko kvůli tomu původně odmítlo podepsat smlouvu o rozšíření evropského hospodářského prostoru. Územní spory má i Slovensko s Maďarskem a Maďarsko s Rumunskem. Zaslechl jsem obavy, že by mohlo jít o pokusy destabilizovat poválečné uspořádání střední Evropy. Že při právních sporech o navrácení majetku může být u mezinárodních institucí využíváno precedentu: navrácení i jen malého pozemku na základě změněného právního rozhodnutí z minulosti by prý časem mohlo vést k rozsáhlejším územním změnám. Ty obavy jsou liché.
26. 2. 2004

Ad Tomáš Koloc: Kde to žijem?

Reakce na článek Tomáše Koloce Kde to žijem?!?

Tomáš Koloc kritizuje to, čemu se většinou říká "česká malost". Jeho článek nese ovšem některé rysy, které právě takovou malostí zavánějí. Když si dáme trochu práce a vybereme ta správná fakta (a opomeneme jiná), můžeme denunciovat prakticky každý národ na této planetě. Němcům můžeme předhazovat holocaust, Američanům genocidu původního obyvatelstva apod. Taková kritika je užitečná, burcující. Zároveň by ale neměla překročit hranici sebemrskačství a notorického obviňování, protože pak vyvolá spíše uražené mávnutí rukou než skutečné zamyšlení.

26. 2. 2004

Jistě znáte Gaussovu křivku, byla ve znaku přístrojů značky Tesla. Aplikujeme-li ji na lidskou společnost, měli bychom si uvědomit, že kromě lidí prostředních, kterých je vždy nejvíce (zde byla ve znaku Tesla hvězdička), a kromě malého množství lidí geniálních a produktivních, bude vždy zcela zákonitě existovat malé množství lidí -- jak to říct -- s odlišným stylem života. Budeme-li opravdu chtít, jistě najdeme pomocí silné armády a policie dostatek moci, jak tu či onu část populace přinutit plnit ta pravidla, která budeme my (tj. majoritní společnost) považovat za správná. Hovoříme-li však o lidské civilizaci, hovoříme-li o komunitě živočichů druhu Homo sapiens, je na místě se ptát, zda je pro nás skutečnou a živou hodnotou společnost, či zda budeme poukazovat především na rozdílnost.

26. 2. 2004

Rozbiehajúca sa kampaň k prezidentským voľbám, ktorá beží paralelne s kampaňou odborov a opozície za účasť ľudí na referende o predčasných parlamentných voľbách, dostáva novú dimenziu. Je ňou narastajúce sociálne napätie na východnom Slovensku. Prejavilo sa už aj pokusmi o rabovanie obchodov s potravinami. Po útoku na levočskú Billu vzbudil cez víkend pozornosť prípad v obci Trhovište v okrese Michalovce, kde sa o rabovačku pokúsilo asi päťdesiat Rómov. Svoj čin, ktorý vyvolal veľkú pozornosť médií, odôvodňovali prudkým znížením sociálnych dávok, ktoré neumožňujú rodinám dlhodobo nezamestnaných Rómov vyžiť.

26. 2. 2004

Dôsledky jalových riešení

Desiatky rómskych spoluobčanov na východnom a už aj na strednom Slovensku sa rozhodli v uplynulých dňoch zlepšiť si svoju životnú situáciu násilným rabovaním obchodov. Zostala po nich spúšť, pričom sa vyhrážali, že keď sa nepodarí zadarmo "nakúpiť" v obchodoch, pôjdu rabovať do obydlí ostatných spoluobčanov. Rómovia si dokonca trúfli i na policajtov. Toto je realita súčasných dní vo viacerých slovenských obciach. Prehadzovanie si sociálnych problémov Rómov, hľadanie jalových riešení pre riešenia, nárast úžery medzi Rómami a nový systém prideľovania sociálnych dávok vyvrcholili do neospravedlniteľného vandalizmu.

26. 2. 2004

Včera predpoludním minister vnútra Vladimír Palko optimisticky referoval, že počas predchádzajúcej noci nedošlo už ku žiadnemu rabovaniu obchodov. Na hanbu začali postupne prichádzať správy o ďalších incidentoch. Keby aspoň prostých krádežiach, ale obyčajne doprevádzaných aj barbarským ničením. Vnútorný problém SR už dostáva aj medzinárodný rozmer. Západoeurópske médiá v zdesenom tóne robia Slovensku doslova katastrofálny "balkánsky" image.

26. 2. 2004
Alexandra Virgová

Můj milý deníčku,

Včerejší sněmovna byla vpravdě šokující. My i představitelé ministerstva obrany jsme ráno dorazili, abychom konečně zjistili, zda "naši hoši" pojedou už konečně do Afghánistánu. Se stejnou zvídavou otázkou na rtech, okoralých horečkou, přišel i ministr Kostelka. Měl ovšem smůlu. Pole zcela ovládl poslanec Petr Kott. V posledních deseti dnech ostatně již podruhé. Téma odvážně otevřel komunistický předseda Kováčik a sociální demokrat Michal Kraus. Rozpoutala se bitva. Nikoliv ozbrojená, jak by se dalo předpokládat z přítomnosti ministra války. Kordy byly zkříženy za řečnickým pultem. Neprozrazeno zůstalo tajemství, o které se zajímal vskutku každý - kdo hlasoval při zákonech o DPH za Kotta, který zcela opilý tiše spal?

26. 2. 2004

Opět po dlouhé době se na televizní obrazovce objevil bývalý premiér a pozdější enfant terrible české politiky Miloš Zeman. Jeho vystoupení v talkshow Michala Prokopa Krásný ztráty bylo ale nezvykle klidné. Prosté adresných útoků a oblíbených bonmotů. Jako by se tento kontroverzní politik rozhodl nastavit veřejnosti svou novou tvář. Tvář člověka, který splnil svou povinnost.

25. 2. 2004

Volba proběhla veřejně a pro Štěpána Kotrbu hlasovalo 125 poslanců. Nominoval ho mj. i Syndikát novinářů. Spolu s Kotrbou byli zvoleni i M. Ptáčková (125 hlasů) a J. Florian (134 hlasů).

25. 2. 2004

K výročí "Vítězného Února"

Americký prezident Bush schválil ústavní dodatek, jímž zakázal sňatky osob téhož pohlaví. Učinil to poté, co jeden soud ve státě Massachusetts rozhodl, že homosexuální sňatky jsou přípustné, a během února uzavřely v San Francisku sňatek tisíce homosexuálních dvojic. Prezident Bush chce všechny tyto sňatky anulovat. Konstatuje, že sňatek mezi mužem a ženou je "základní institucí civilizace".

Rozhlas BBC k tomu v úterý v podvečer v publicistickém pořadu PM interviewoval Robertu Combsovou, prezidentku Christian Coalition of America (Křesťanské koalice Ameriky). Publicistické pořady BBC Radio Four patří i nadále k tomu nebojácně nejlepšímu, co lze najít v britských médiích - televize BBC, zdá se, je naopak od Huttonovy zprávy zastrašena.

I níže uvedený rozhovor s Robertou Combsovou je instruktivní. Vyplývá z něho, i když to zdvořilý moderátor samozřejmě neřekne nahlas, nesmírná bigotnost interviewované osoby. Ta totiž zastává své názory, svou "víru", aniž by byla schopna ji v racionálním rozhovoru obhájit. Jednoduchým otázkám, na něž neumí odpovědět, uhýbá - a opakuje si tvrdošíjně svou indoktrinaci.

Tato paní, Roberta Combsová, je komunistka. Naštěstí nemá (zatím) moc. Pozor, nejde mi o to, jaké názory zastává, ale jak se staví k otevřené diskusi o nich.

Je naprosto vhodné rozhovor s ní jako zasvětit dnešnímu výročí neblahého komunistického puče v někdejším Československu.

25. 2. 2004

Monitor Jana Paula

Od 19.12.2003 až do 14.3.2004 probíhá v prostorách Jízdárny na Pražském hradě výstava Perfekt Tense, aneb Malba dnes, kurátorů Olgy Malé a Karla Srpa. Oba teoretici učinili vskutku úžasný objev, když zjistili, že lze v posledních letech zaznamenat v řadách umělců rostoucí zájem o obraz a to prý jak kvalitativně, tak i kvantitativně (sic !). Co na tom, že se maluje pořád. Dokonce se jim zdálo, že, cituji: "současná malba směřuje k větší divácké čitelnosti a snaží se oslovit co nejširší divácký okruh, probíhající napříč společenskými a generačními spektry". Inu to je jistě výborné, řekli zřejmě sami sobě, dominanci konceptuálního myšlení a novým médiím již odzvonilo a to je důvod udělat výstavu, která současnou českou malbu veřejnosti představí. A tak se stalo.

25. 2. 2004

aneb o některých možných důvodech nízké účasti na písemných testech pro místa v evropských institucích

Řada novinových článků se nedávno zmínila o překvapivě nízké účasti uchazečů o práci v institucích Evropské unie na úvodních písemných testech. V Česku se testy pro vysoškoláky konaly 11. a 12. prosince 2003 v Praze a v Brně. Podle Hospodářských novin z 3. února 2004 ve všech kandidátských zemích nepřišlo k testům 57 procent sekretářek a 53 procent expertů-vysokoškoláků. Ředitel Evropského úřadu pro výběr pracovníků (European Personnel Selection Office; EPSO) Erik Halskov uvedl, že nízká účast je zklamáním.

24. 2. 2004

Podrobnosti podnebných změn

  • Budoucí války se budou vést o přežití, nikoliv o náboženství, ideologii či národní čest.
  • Kolem roku 2007 zničí silné bouře pobřežní hráze v Holandsku, takže většina holandského území bude neobyvatelná. Města jako Haag budou opuštěna.
  • V letech 2010 - 2020 bude Evropa nejsilněji postižena podnebnými změnami. Průměrná teplota každoročně poklesne o 6 stupňů F (3,3 stupně Celsia). Podnebí v Evropě se stane chladnějším a sušším a bude se podobat podnebí na Sibiři.
  • Počet úmrtí způsobených válkou a hladomorem bude dosahovat milionů, dokud nedojde k poklesu obyvatel planety natolik, aby to Země dokázala zvládnout.
  • Přístup k vodě bude hlavním cílem válek. Dunaj, Nil a Amazonku zpráva považuje za rizikové oblasti.
  • Bohaté oblasti jako USA a Evropa se stanou v podstatě pevnostmi a budou se snažit zabránit příchodu milionů přistěhovalců ze zatopených částí světa a z těch částí světa, kde se lidé už nebudou schopni uživit.
  • Bude nevyhnutelné šíření jaderných zbraní. Japonsko, Jižní Korea a Německo si vyvinou jaderné zbraně, stejně jako Írán, Egypt a Severní Korea. Izrael, Čína, Indie a Pákistán budou také ochotny užít jaderných zbraní.
  • Do roku 2010 budou Evropa a Spojené státy zažívat o třetinu více dní s teplotami nad 90 F (32 stupňů Celsia). Podnebí bude vytvářet obrovské potíže pro zemědělce v důsledku bouří, sucha a horka.
  • Evropa se bude potýkat s obrovskými počty přistěhovalců. Lidé ze Skandinávie budou hledat teplejší podnebí na jihu. Jižní Evropa bude obležena uprchlíky z těžce postižených zemí v Africe.

Přehled v angličtině ZDE
Kompletní zatajená zpráva Pentagonu o náhlých podnebných změnách je v angličtině ZDE
Jak jsme o této věci informovali ve včerejším vydání: ZDE

Zpráva argumentuje, že vylíčený scénář sice "není nejpravděpodobnější, ale je realistický". Vybíráme z ní hlavní argumentaci:

24. 2. 2004

Znovu k sudetoněmeckému problému

Rozhlas BBC nedávno odvysílal překvapivě nevyvážený dokumentární pořad reportéra Mishi Glennyho o sudetoněmeckém problému, v němž jeho autor nekriticky zaujal postoj sudetoněmecké propagandy. To posloužilo historikovi Martinu D. Brownovi jako odrazový můstek k zamyšlení.

24. 2. 2004

The Sudeten German Problem

BBC Radio Four has recently broadcast a surprisingly unbalanced documentary by Misha Glenny, about the deportation of Sudeten Germans from Czechoslovakia after 1945. Historian Martin D. Brown uses this programme as a point of departure for the following essay:
4. 2. 2004

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
26. 2. 2004 Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Liechtenstein Prince Hans Adam II: I want my property back Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Já tedy dávám přednost demokracii Jan  Čulík
26. 2. 2004 Budou se v Česku měnit hranice? Jan  Čulík
26. 2. 2004 O lidské malosti Martin  Škabraha
26. 2. 2004 Británie nebude stíhat špionku, aby nevyšly najevo podrobnosti protizákonné akce   
26. 2. 2004 Clare Shortová prozradila, že Britové odposlouchávají generálního tajemníka OSN   
25. 2. 2004 Komise není na příjmu Vít  Novotný
25. 2. 2004 Hold bigotní zaslepenosti Jan  Čulík
25. 2. 2004 Elsteinova zpráva: Zrušte koncesionářský poplatek pro BBC   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
13. 2. 2004 Cesta na jihozápad Tomáš  Koloc
3. 2. 2004 Andělé Jaroslav  Hutka
6. 1. 2004 Opusy o nevěře Josef  Švéda
11. 12. 2003 Hrabal jako žvýkačka Štefan  Švec
10. 12. 2003 Co znamená Kunderův škleb Štefan  Švec
9. 12. 2003 Exil jako otevření mysli Jan  Čulík
9. 12. 2003 Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně Jan  Čulík
3. 12. 2003 Ohlédnutí Jaroslav  Hutka
2. 12. 2003 Než zemřete, proměníte se v klišé Jan  Čulík
1. 12. 2003 Má nyní Havlova hra Vernisáž levicově anarchistický význam? Jan  Čulík

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
20. 2. 2004 Jaké je to v Iráku?   
9. 2. 2004 Misogynní rezoluce irácké Vládní rady je odsouzena k neúspěchu   
20. 1. 2004 Jak bít manželku   
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování a zcestná logika pana senátora Kubery Radmila  Dobešová
19. 1. 2004 Model, který dobře padne ve Švédsku, nemusí padnout v Čechách Radmila  Dobešová
19. 1. 2004 Parlamentní harašení Petr  Jánský
26. 11. 2003 Jiříkovo vidění, zázrak, anebo konečně terapie na obzoru? Miloš  Dokulil
26. 11. 2003 Netolerujme domácí násilí   
24. 11. 2003 V Brně proti domácímu násilí   
20. 11. 2003 Indie: skrytá epidemie AIDS: do roku 2010 bude nakaženo 10 milionů lidí   

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2004 Katolická církev znovu zaútočila na BBC   
2. 2. 2004 Papež o právu, Bush o moci -- Svoboda o čem? Miroslav  Polreich
21. 1. 2004 Daniel Herman: Pro vnitřní potřebu není pro vnitřní potřebu, i když to musí být pro vnitřní potřebu Štěpán  Kotrba
14. 1. 2004 Kardinál podpořil užívání kondomů   
7. 1. 2004 Je-li mír možný, je povinností! Jan  Pavel II.
7. 1. 2004 Kontroverze ohledně náboženských symbolů zuří i v Německu   
25. 12. 2003 Jan Pavel II. odsoudil "terorismus"   
23. 12. 2003 Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka   
19. 12. 2003 Komunistická represe církví a procesy v padesátých letech Ivo V. Fencl
12. 12. 2003 Vatikán: další italská mafie? Fabiano  Golgo

Školství RSS 2.0      Historie >
12. 2. 2004 O tragické situaci českého školství? Miroslav  Rafaj
11. 2. 2004 Vzdělání a nezaměstnanost Miroslav Václav Steiner
6. 2. 2004 Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí Simone  Radačičová
2. 2. 2004 Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování Ondřej  Hausenblas
29. 1. 2004 O tragické situaci českého školství Jan  Baláč
26. 1. 2004 České základní školství je tragédie Jan  Paul
24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík
20. 1. 2004 Je univerzitní školné ve výši 150 000 Kč ročně jedinou možností, jak hospodářsky přežít?   
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
5. 1. 2004 Školství Jana  Poslová

Práva homosexuálů RSS 2.0      Historie >
25. 2. 2004 Hold bigotní zaslepenosti Jan  Čulík
17. 2. 2004 Odvaha k lásce Martin  Škabraha
19. 1. 2004 Stávající volební období je šancí pro partnerské soužití osob téhož pohlaví Andrea  Cerqueirová
5. 11. 2003 Festival MEZIPATRA 2003   
2. 10. 2003 Nepovedená koláž ČT: Homosexuální karneval-heterosexistický parlament Věra  Sokolová
9. 9. 2003 Ještě jednou o "léčbě homosexuality" Vojtěch  Polák
9. 9. 2003 Homosexualita a potraty: Objektivní fakta versus subjektivní interpretace Pavel  Mareš
5. 9. 2003 O možnosti "léčit" homosexualitu: mýlí se pan Mareš Vojtěch  Polák
4. 9. 2003 "Někomu pomůže, nikomu neublíží" Josef  Veger
3. 9. 2003 O homosexualitě: Omyly pana Žaloudka Pavel  Mareš

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
17. 2. 2004 Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací   
15. 2. 2004 Británie: Vláda plánuje rozbít BBC   
15. 2. 2004 BBC je ve zdemoralizovaném stavu   
13. 2. 2004 Dostál: Novákové návrh, který psal Janeček ? Štěpán  Kotrba
8. 2. 2004 Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci   
8. 2. 2004 Intriky a cenzura v BBC?   
6. 2. 2004 ČT i digitalizace ve Sněmovně Zdeněk  Duspiva
6. 2. 2004 Bývalý ředitel BBC má dostat půl milionu liber za knihu o kontroverzi s vládou   
6. 2. 2004 Rozšíření programové nabídky a vylepšená televize - nebo sen? Štěpán  Kotrba
5. 2. 2004 Rada BBC se vzdala bez boje   

Zelení RSS 2.0      Historie >
11. 2. 2004 Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst   
11. 2. 2004 Britské listy nechodí ke kováříčkovi, když mohou dojít ke kováři   
11. 2. 2004 Neztrácet zelenou naději Martin  Škabraha
10. 2. 2004 Zelené facky na pokračování   
10. 2. 2004 Tmavozelení proti temným silám aneb paměť jazyka aparátnického Karel  Dolejší
5. 2. 2004 Zelení jsou v pořádku, problém má Pavel Pečínka Jan  Beránek
4. 2. 2004 Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" Karel  Dolejší
2. 2. 2004 Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka Pavel  Pečínka
8. 12. 2003 Zelení hledají dobrovolníky proti Sládkovi Pavel  Pečínka
25. 11. 2003 Jak se zocelovala strana - aneb V žáru temnězeleného slunce Pavel  Pečínka

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
25. 2. 2004 Británie: Obžalovaná požaduje vysvětlení, proč byla propuštěna   
25. 2. 2004 USA postaví první dva vězně z Guantánama před soud   
23. 2. 2004 Pákistán popřel, že se chystá zatčení Osamy bin Ladina   
22. 2. 2004 Británie: ministerstvo obrany čelí žalobám za zabité Iráčany   
20. 2. 2004 Propouští americká armáda Brity z Guantánama, protože se bojí Nejvyššího soudu?   
20. 2. 2004 Jaké je to v Iráku?   
16. 2. 2004 Americko-britská špionážní operace pomohla USA prosadit útok proti Iráku   
16. 2. 2004 Sousedé Iráku chtějí, aby v něm OSN hrála významnější roli   
13. 2. 2004 Kofi Annan: Dohoda o přímých volbách v Iráku je nablízku   
13. 2. 2004 USA: Bushova popularita poklesla