1. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 3. 2002
Právníci americké vlády ve Washingtonu jsou ve stavu zmatku a mají pocit trapnosti, vzhledem k tomu, že se jim dosud nepodařilo vypracovat systematický plán, co si počít s osobami, zadržovanými v táboře "X" v zálivu Guantánamo na Kubě, napsal ve čtvrtek list Guardian. Ukazuje se nyní, že americká vláda lituje toho, že přišla s pojmem vojenských tribunálů - byla to jediná záležitost, v důsledku které má od 11. září prezident Bush potíže.

Pentagon přislíbil už před dvěma měsíci, že vydá oficiální prohlášení o tom, na jakém základě budou vojenské tribunály fungovat. Dosud nic takového nevyšlo. Nyní je nepravděpodobné, že by 194 vězňů, zadržovaných na Kubě mohlo být postaveno před takové tribunály: nikdo z nich zřejmě nebude charakterizován jako válečný zločinec, což je měřítko, které navrhuje americké ministerstvo spravedlnosti.

1. 3. 2002
V Británii sílí právní nátlak na to, aby byli britští občané, zadržovaní Američany v táboře v zálivu Guantánamo propuštěni. Písemné místopřísežné prohlášení, které odeslal prezidentu Bushovi a americkému ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi a veliteli tábora "X" plukovníku Terry Carrilovi bratr na Kubě zadržovaného Shafiqa Rasula z britského města Tipton, hovoří o tom, že mladík "drasticky zhubl" a že špatně snáší horko.
1. 3. 2002
Jak informovaly např. internetové stránky BBC, v angličtině viz zde, více než 100 osob, podezřívaných z terorismu a zaadržovaných na americké základně v zálivu Guantánamo, zahájilo hladovku. Zdá se, že protesty vznikly v důsledku toho, že dva vězeňští strážci odstranili turban jednoho vězně, zatímco se modlil.
1. 3. 2002
Americký Nejvyšší soud bude rozhodovat v debatě ohledně ochrany autorských práv a veřejného přístupu k informacím, napsal ve čtvrtek deník Financial Times. Potíž je, že existence nových technologií neobyčejně ulehčila kopírování děl, která ochraňuje copyright, a v reakci na tento vývoj se snaží podnikatelské firmy omezit dosavadní veřejnou sféru, svobodnou výměnu myšlenek a informací. Kritikové argumentují, že by to mohlo ohrozit další intelektuální vývoj lidské společnosti.

Americký Nejvyšší soud právě vstoupil do veřejné debaty o vztahu mezi vlastnictvím a kreativitou v informačním věku. Bude zkoumat, kde jsou hranice vlastnictví intelektuálního majetku, a tím velmi zvýrazní debatu, která dosud probíhala většinou jen mezi univerzitními pracovníky a intelektuály.

1. 3. 2002
Půvabně psal ve čtvrtek v deníku Guardian o situaci v britské Dolní sněmovně jeho parlamentní zpravodaj Simon Hoggart: jeden labouristický poslanec se totiž zeptal Tonyho Blaira, jakou má britský ministerský předseda politickou filozofii. Následovaly srdceryvné scény...:)
1. 3. 2002
Podle mého názoru nejcharakterističtější reakci k vládnímu návrhu zákona o právu shromažďovacím, který nyní projednává poslanecká sněmovna, vyslovil šéf odborů R. Falbr, když řekl: "Jak je možné, že takový návrh zákona podává vláda sociální demokracie, když sociální demokracie vyrostla na demonstracích". Proti návrhu nového zákona se vyslovily nejen odbory, ale všechna občanská sdružení, celá řada publicistů, novinářů a dalších lidí, a lze se tedy opravdu jen divit, proč vláda, resp. Ministerstvo vnitra ČR dále na projednávání návrhu zákona v poslanecké sněmovně trvá, namísto toho, aby jej z poslanecké sněmovny stáhla zpět a připravila návrh zákona, který by lépe odpovídal základním atributům, na kterých tato republika stojí, a kterými jsou svoboda a demokracie. - Publikujeme jako první z příspěvků k diskusi o shromažďovacím zákonu z různých stran, o níž doufáme, že se nám ji podaří vyvolat.
1. 3. 2002
Ve čtvrtek podal soukromý zemědělec Jan Rajter další dvě žaloby proti stavebním povolením na stavbu průmyslové zóny Joseph v Havrani u Mostu. To, zda nakonec bude v Havrani průmyslová zóna stát a zda v ní jako první zahájí provoz závod NEMAK, ovlivní zásadním způsobem možnost dalšího zemědělského využívání zdejší krajiny, a to včetně pozemků Jana Rajtera. Město Most, jenž je současně investorem, jej však odmítá akceptovat jako účastníka stavebních řízení. Proto se soukromý zemědělec obrací na Krajský soud v Ústí nad Labem a žádá jej, aby zrušil některá již vydaná stavební povolení, nezbytná pro výstavbu zóny i závodu NEMAK. V žalobách namítá, že stavební úřad jej o těchto řízeních vůbec neinformoval a zbavil jej tak možnosti hájit svá práva.
Ministr vnitra Stanislav Gross
28. 2. 2002

Dobrý politik se nikdy nevzdává a sebevětší fiasko umí obrátit v triumf. Měli jste za to, že poté, co Sněmovna po důkladné rozpravě ve 3. čtení zamítla návrh zákona o správním řádu, je tato předloha definitivně mrtva? V tom případě neznáte Stanislava Grosse!

Ministerští úředníci totiž vzali svůj zamítnutý správní řád a zapracovali ho jako rozsáhlý pozměňovací návrh do jiného sněmovního tisku, návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu (tj. právě toho správního řádu, který nebyl přijat). Návrh zákona, jenž je vůči zamítnutému návrhu subsidiární a neměl by proto být vůbec dál projednáván, se tak stal novou identickou verzí zamítnuté předlohy.

A když se návrh prosadit nepodaří? Žádný problém, ministerstvo vnitra začlení svůj správní řád třeba do návrhu zákona o rybolovu - to by bylo, aby ministr svou předlohu - bez ohledu na zásady demokratické legislativní procedury - nakonec Sněmovnou neprotlačil!

Nedávno jsme se na tomto místě podivovali nad tím, že Rada České televize, nespokojena s výsledkem hlasování, dala o stejném návrhu hlasovat znovu. Pokud zamítnutý správní řád tímto způsobem Sněmovnou skutečně projde, Rada ČT se nemusí červenat: může být pyšná na to, že byla v tomto novém způsobu demokracie po česku průkopníkem.

28. 2. 2002
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld sice zřejmě stále připravuje vojenské tribunály pro zajatce z Afghánistánu, podezřívané z terorismu, ale nyní to vypadá, že ty plány budou k ničemu, informoval ve středu v podvečer rozhlas BBC. Američtí činitelé totiž přiznali, že jen málo z 500 osob, zajatých Američany v Afghánistánu, bude postaveno před soud - možná, že z nich nebude postaven před soud nikdo, protože proti nim nejsou k dispozici důkazy. 300 těchto osob, včetně 5 Britů, zadržují Američané na základně v zálivu Guantánamo, aniž by osoby idostaly statut válečných zajatců. V Británii se rozhodli právníci pohnat britskou vládu k soudu podle právního dokumentu OSN, který odsuzuje případy, kdy nějaká vláda napomáhá jiné vládě spáchat nepřijatelný čin. Louise Christianová, právnička, která zastupuje příbuzné jednoho Brita, zadržovaného na Kubě, se spojila s právními poradci britské vlády v této věci a konstatuje, že se jí od nich nedostalo žádných informací. To, konstatuje právnička, je nepřijatelné:
2. 3. 2002

Bohemistika na Glasgow University vypsala konkurs na lektora češtiny na školní rok 2002-2003. Podrobnosti jsou zde.

1. 3. 2002

Pane Pecino, hezkou zábavu!

Tak jsem si v BL přečetl, jak Tomáš Pecina slavně u soudu zvítězil nad Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Drobná potíž je pouze v tom, že soud vůbec nerozhodl, že pan Pecina má na jím požadované informace nárok (Nemá.), nýbrž věc Radě vrátil z procesních důvodů, neb odvolací instancí prý při neexistenci nadřízeného orgánu nemůže být opět Rada, nýbrž její předseda.

Postrádá to sice jakoukoli logiku, protože předseda RRTV je pouze prvním mezi rovnými, není nadřízeným ostatních radních a Rada ve všech věcech ze zákona rozhoduje jako kolektivní orgán, ale inu což, soud je soud a i bez logiky se to respektovat musí. Takže se těším, jak kolega Muchka panu Pecinovi odpoví.

V souvislosti s kolektivním rozhodováním Rady je však poněkud úsměvná i logika páně Pecinova. Šlo prý mu o to ukázat, "že není třeba, aby občan ustupoval před arogancí byrokratické moci (reprezentované v daném případě zejména místopředsedou Rady Petrem Štěpánkem)..."

Jsem vpravdě poctěn, jakou moc mi Tomáš Pecina připisuje, nicméně musím jej ubezpečit, že mám pouze dvě ruce a jenom jednou z nich mohu hlasovat. Až bude Pán Bůh oceňovat naše pozemské skutky, pevně věřím, že poctivě a štědře odmění i pány Kužílka a Žantovského, že se svým zákonem o přístupu k informacím postarali o smysluplnou náplň volného času všem našim milým grafomanským kverulantům. Pane Pecino, přeji hezkou zábavu!

Martin Muchka a Petr Štěpánek, předseda a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
27. 2. 2002

Tříčlenný senát Městského soudu v Praze vydal rozsudek, jímž vyhověl správní žalobě Britských listů z prosince 2000 proti rozhodnutí Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání neposkytnout informace o vlastnících celoplošných televizních stanic, požadované na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Rozsudek, proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek a je pravomocný, ukládá Radě rovněž povinnost uhradit žalobci v plné výši náklady řízení.

Žalobě bylo vyhověno na základě procedurální námitky proti tomu, že Rada porušila při svém rozhodování instanční princip, tudíž se věc vrací do stavu, kdy bude o odvolání proti původnímu rozhodnutí znovu rozhodovat předseda Rady Martin Muchka. Nyní záleží na něm, jestli ustoupí a požadované informace poskytne, nebo zvolí cestu dalšího soudního sporu.

Záležitost má přirozeně hlavně symbolický význam, šlo o to ukázat, že není třeba, aby občan ustupoval před arogancí byrokratické moci (reprezentované v daném případě zejména místopředsedou Rady Petrem Štěpánkem), a v tomto směru je rozsudek Městského soudu v Praze nepochybným úspěchem.

27. 2. 2002

Občané požadují od politiků "vysokou morálku", anebo to alespoň vyplývá z nejnovějšího průzkumu CVVM. S výrokem "Morálka politiků má být posuzována přísněji než u ostatních, protože v politice mají být jen ti nejlepší" souhlasí podle CVVM v ČR 63 procent obyvatelstva (a tento názor je relativně stabilní už od r., 1997, kdy si to myslelo 67 procent obyvatelstva); s výrokem "Pro politiky platí stejná morálka jako pro všechny ostatní" souhlasilo 33 procent občanů a s výrokem "Politici se často dostávají do obtížných situací a lidi by jim měli ledacos odpustit" souhlasí 2 procenta občanů. Jenže - jak poznamenává Štěpán Kotrba, tyto "vysoce morální" názory českého obyvatelstva se zrovna neprojevily v posledních všeobecných volbách v České republice...:)

Téma výzkumu "Jak posuzovat politiky?" je ze strany CVVM svou sugestivností spíše "návodem" k bulvární medializaci, než seriózním a neutrálním dotazem sociologů. Průzkum stejně dokládá, že "morální" volba je zřejmě i zásluhou bulvarizujících se médií, neboť většina (58 %) je přesvědčena, že neodlučným atributem hodnocení výkonu politické funkce je soukromý život aktérů. Paradoxně - k zastáncům posuzování morálky politiků čistě podle toho, jak ji uplatňují ve výkonu funkce, patří vysokoškolsky vzdělaní občané, z hlediska politických preferencí stoupenci ODS. To může být vyvoláno jak situací, že mezi politickým angažmá a soukromými aktivitami politiků přestává veřejnost příliš rozlišovat, tak i okolnostmi jinými, jako je větší medializace osobního života politiků soustřeďující se spíše na negativně působící momenty. To naznačuje i třídění s jinými daty tohoto výzkumu: Podle CVVM AV ČR se ukázalo, že respondentům, vyjadřujícím politikům nedůvěru, je bližší hodnocení o správnosti akcentu na jejich osobní život. Budeme se tedy v předvolebním hodnocení stran dívat politikům "na prsty", nebo do postele, ptá se dále Štěpán Kotrba.

K tomu poznamenává Jan Čulík:

Otázka osobní, soukromé morálky politiků je složitá: V anglosaských zemích má obrovský význam osobní integrita: většinou se usuzuje, že jestliže lžete v soukromém životě, není vám možno věřit ani jako politikovi. Jistě je to zneužitelné: viz intenzivní úsilí amerických konzervativců zbavit se z politických důvodů Clintona kvůli skandálu s Monikou Lewinskou. V Británii si naběhla médiím konzervativní vláda Johna Majora tím, že vnucovala veřejnosti nutnost "žít morálním životem" a sdělovací prostředky pak odhalovaly četné případy nevěry v soukromém životě konzervativních ministrů a poslanců - vláda tak byla vystavena obvinění z korupce. Dnes vládnoucí labouristé národu nekáží o morálce a snaží se oddělovat soukromý a veřejný život politiků, avšak když před časem vyšlo najevo, že někdejší labouristický ministr zahraničí Robin Cook má milenku, musel se okamžitě veřejně rozejít s manželkou, aby se udržel ve funkci. Jde o lhaní, které je u politika nepřípustné. A kromě toho, jak poznamenává jeden čtenář, politik, který někdy lhal anebo něco utajuje, i v soukromém životě, je vydíratelný.

Běžně se britští novináři dívají dost spatra na případ francouzského prezidenta Mitterranda, o němž bylo známo, že je nesmírný sukničkář, ale francouzští novináři s ním byli ve spiknutí a nikdy o tom nepsali. Tak vzniká neblahý, nedemokratický princip výlučnosti informací, které mají k dispozici jen "lepší, informované kruhy" a nikoliv veřejnost. Není divu, že Mitterandovo prostředí bylo obviňováno z korupce, zejména vůči různým africkým vládám. Jinou zajímavou otázkou je postavení žen v těchto kontroverzích: "On lže jenom milence, to není žádný problém, ženská není člověk."

V českém prostředí o tomto problému psal před 150 lety zajímavě Karel Havlíček:

"Při všech politických bouřkách a zmatcích vždy mnozí lidé nepoctiví jako hmyz se objevují a pro sebe něčeho přitom urvati se snaží. Ti pak zapletou všechno mnohem více a pokazí tolik, že to ani celý věk napraviti nedovede. Jest ale prostředek proti takovým lidem. O každém, který se vám v politických a veřejných záležitostech jako rádce nabízí, hleďte se vždy strany jeho domácího a privátního života přesvědčiti, je-li zachovalý muž. Kdo je ničema sám osobně a nedovedl si mezi těmi, kteří jeho domácí život z předešlých a nynějších let znají, ani jméno poctivého a řádného muže zachovati, ten také jistě se nemíchá do politiky z poctivých oumyslů, a musí mít nějaké tajné, ale jistě nečisté ohledy. Také jest ještě jiná známka: Kdo sám sebe a svou rodinu zachovalým a řádným způsobem živiti neumí, nevěřte mu, že dovede radu dát, jak by se zlepšil stav celé země. A právě mnoho takových lidí se nejvíce roztahuje a potlouká ve veřejném životě jistě jenom ke zkáze země a národu." (Národní noviny, 30. března 1849)

Karel Neuwirt, předseda ÚOOÚ
9. 2. 2002

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2002 Internet, autorská práva a svobodná výměna informací   
1. 3. 2002 Zákon o shromažďování: Lze se jen divit Stanislav  Křeček
1. 3. 2002 Američané nevědí, co s vězni v táboře "X"   
28. 2. 2002 Británie: exploze pohlavních nemocí   
28. 2. 2002 Afghánistán stále čelí obrovským problémům a neexistuje shoda, jak je řešit   
28. 2. 2002 Kocourkovští schvalují zákony: Nový trik ministra Grosse Tomáš  Pecina
28. 2. 2002 Focus: Temný relikt Alexandra  Klausmann
27. 2. 2002 Britské listy vyhrály spor nad RRTV Tomáš  Pecina
27. 2. 2002 Proč tolikrát o Milanu Knížákovi? Jan  Čulík
27. 2. 2002 CVVM: občané požadují od politiků "vysokou morálku"